Hlava XXII
- Recenze
- Vytvořeno 5. 6. 2010 2:00
- Autor: Andrej Lobotka
„Nebylo divu, že z hlavy XXII je občas rozbolela hlava. V tomto případě konstatovala, že zájem o vlastní bezpečnost, který voják projeví tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení, je projevem racionálně normální mysli. Orr byl blázen, a mohl tedy být vyřazen z letového nasazení. Chtělo to pouze jedno: aby o to požádal. A jakmile by to udělal, nebyl by už blázen a musel by létat. Orr by byl blázen, kdyby dál létal bombardovat, a jednal by rozumně, kdyby požádal, aby už nemusel, ale tento rozumný čin by měl za následek, že by musel létat dál. Když bude dál létat, znamená to, že je blázen, a tak už létat nemusí: když už však dále létat nechce, znamená to, že je mentálně naprosto v pořádku, a musí tedy létat dál.“ (Heller, Joseph. Hlava XXII. Brno: BB/art, 2010, s. 56.)
Joseph Heller se narodil 1. května 1923 v Brooklynu v New Yorku. Během druhé světové války působil u amerického bombardovacího letectva na Korsice. Následně navštěvoval Kolumbijskou universitu v New Yorku a poté Oxford v Anglii.
Roku 1961 vydal svůj nejznámější a nejlepší román, který ho proslavil po celém světě a umožnil mu živit se psaním. Hlava XXII (Catch-22) vycházela z jeho zkušeností, které nabyl během služby v letectvu.
První překlad díla u nás vyšel roku 1964 a od té doby si získává pořád víc a víc přívrženců, kteří nedají na knihu dopustit. Mnoho lidí osudy kapitána Yossariana přirovnává k osudům vojáka Švejka. V obou dílech se autoři snaží pomocí satiry a ironie a poněkud neobyčejného postoje hlavního hrdinu k životu a povinnostem poukázat na zvrácenost a nelidskost vojenské mašinérie. Tento rok nám již sedmé vydání v českém jazyce přináší nakladatelství BB/art.
Na víc než pěti stech stranách budeme svědky toho, jak se kapitán Yossarian stává obětí ambiciózního plukovníka Cathcarta a nesmyslných předpisů, které mu brání v tom, aby se dostal domů. Spolu s ním se však v díle podíváme i na osudy jeho kamarádů a spolubojovníků za vlast. Seznámíme se s kuchařem Milem, poručíkem Scheisskopfem či kaplanem Tappmanem nebo neexistujícím Washingtonem Irvingem.
Na jedné straně se můžeme těšit na zvrácené vojenské myšlení plné naruby otočené logiky, pokrytectví, chamtivost a přetvářku. Na druhou stranu proti ní autor postaví naivitu a bezmeznou víru v spravedlnost. Pokládáním dětsky nevinných otázek a použitím jednoduché logiky nám ukáže, co je ve skutečnosti důležité a na čem by vůbec nemělo záležet. Prozradí nám, jak nepodstatné můžou být slova jako hrdinství, vlastenectví, služba, kamarádství, povinnost, odvaha. Dozvíme se, jak málo stojí lidský život, a budeme se místy až divit nad cynismem, s jakým se Joseph Heller pouštěl do popisu lidí a světa, ve kterém žili za druhé světové války.
Spisovatel nás zasype černým humorem, satirickými a ironickými poznámkami, kterými se snaží poukázat na nesmyslnost nejen Hlavy XXII. Jeho zveličování a přivádění situací až do absurdností nás nejen rozesměje, ale přinutí nás i zamyslet se nad hodnotami, jaké ve svém životě vyznáváme.
V závěru knihy na nás čeká Ztracená kapitola z Hlavy XXII, ve které náš hrdina zjišťuje, že nejlepší tělocvik je žádný tělocvik, která se z původního vydání ztratila, ale na naléhání dvou důstojníků z Vojenské letecké školy, jak píše Heller, byla zařazena alespoň na závěr, a tak se s ní můžeme setkat na konci knihy hned před doslovem Miroslava Jindry.
Dílo je tak excelentním kouskem literatury, který by neměl chybět v knihovně žádného milovníka komedie či satiry. Místy nás rozesměje, občas nás přinutí tiše klít a nenávidět byrokracii a nesmyslné rozum postrádající předpisy, jindy nás naopak přinutí zamyslet se nad sebou samým a svými hodnotami.
Román Hlava XXII vydalo nakladatelství BB art
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...