Recenze: Knihy pro dospělé

Arto Paasilinna: Syn boha hromovládce

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
tvar

Oblíbený skandinávský spisovatel nás tentokrát zavede přímo do finského nebe. Syn boha hromovládce je v pořadí osmou Paasilinnovou knihou, která vyšla v nakladatelství Hejkal. Už podle názvu je patrné, že nepůjde o typický příběh pouze ze života lidí. Arto Paasilinna nám v knize představí část finské mytologie.



knihaPříběh začíná v nebi, které je plné pohanských bohů podobných těm v Řecku nebo v antickém Římě. Zde ale vládne Ukko, bůh hromovládce. Po boku má manželku Rauni. Bohem slunce je Ilmarinen a plodnost má na starosti Ägras. Paasilinna ve výčtu božstev uvádí dokonce boha piva, kterým je Pelto – Pekka.

„Bůh piva Pelto – Pekka je vládcem veselí, opilství a rozpustilosti. Podle něj nezáleží na tom, jaké značce dáme  přednost – pivu karelskému, laponskému nebo pěnivému moku z Lahti – hlavní věc je být veselý a pít alespoň jakž takž civilizovaně, nebo alespoň mít zprvu takové předsevzetí. Pelto – Pekka miluje zpěv a tanec, přísloví a přetlačování rukama a překvapuje ho, že se dnes ve finských hospodách nesmí zpívat. Také nemůže pochopit, proč se vede tak zuřivý spor o nízkostupňové pivo. Podle něj jsou nízkostupňová piva tak slabá, že se hodí spíš pro ženy a děti. Taková řidina by se měla za pár šupů prodávat v mateřských poradnách a mateřských školkách. A matkám samoživitelkám by se mělo dovážet pivo zadarmo až do bytu.“

Bohužel bohové pomalu zjišťují, že ve Finsku je jejich náboženství již poplatné době a že většina Finů vyznává křesťanství. Z pětimilionového národa mají už jen pět set stoupenců a s tím musí něco udělat. Inspirují se příběhem Ježíše Krista a vyšlou Rutju, syna boha hromovládce, na zem. Jeho úkolem bude obracet lidi na starou víru. Pokud bude Rutja úspěšný, dostane po návratu na nebesa za ženu bohyni Ajattaru.

Rutja se po sestupu na zem převtělí do svého věřícího starožitníka Sampsy Ronkainena a vydá se na průzkum víry. Ačkoli Rutja v kostele vyslechne farářovy stížnosti na malou návštěvnost jeho kázání, nebude to mít s Finy tak jednoduché, jak by se zdálo. Dvacáté století totiž příliš nepřeje zázrakům a božským činům, takže synovi boha hromovládce jeho božství nikdo nevěří. A protože nasytit národ pomocí několika ryb a chleba, jako to udělal Ježíš, je už pro moderní Finsko trochu málo, rozhodne se Rutja k něčemu užitečnějšímu. Syn boha hromovládce se proto uchýlí k léčbě neurotiků a bláznů. 

Artu Paasilinnovi se opět podařilo zaujmout čtenáře od začátku do konce. Dokázal srozumitelně a jasně propojit svět pohanských bohů s reálným životem současných Finů. Syn boha hromovládce je zábavným čtením nejen z oblasti finské mytologie.

Knihu Syn boha hromovládce vydalo nakladatelství Hejkal

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení