
Lekce z lásky
- Recenze
- Vytvořeno 26. 5. 2011 2:00
- Autor: Hana Masaříková

„Jedna z největších nevýhod lásky spočívá v tom, že při ní aspoň nakrátko hrozí nebezpečí nezměrného štěstí.“ (s. 139).
Takřka každý z nás si tím někdy prošel a takřka každý z nás o tom ví své. Ono počáteční rozechvění ze seznámení s okouzlující osobou, vzrušení ze sblížení a naplnění těch největších tužeb, až po první rozčarování a zklamání, které nakonec vedou k rozchodu a zklamání. Švýcarský spisovatel, televizní producent a zakladatel instituce Škola života Alain de Botton zná tyto fáze milostného příběhu, a proto se rozhodl nám udělit lekce z lásky. Ve své románové prvotině pitvá naše pocity a stavy, které při milostném vztahu zažíváme, ale možná jim ne vždy tak úplně rozumíme. Ve 24 kapitolách krok po kroku mapuje vztah s grafičkou módního časopisu Chloe, se kterou se seznámí na palubě linkového letadla Paříž-Londýn, ve kterém paradoxně svůj vztah i ukončí. Připisuje to setkání osudu a dokonce matematicky vypočítává, jaká je pravděpodobnost, že se dva lidé setkají, padnou si do oka a vytvoří si vlastní svět utkaný ze společných zážitků. De Botton upozorňuje na to, že zamilovaní mají tendence si lásku idealizovat a i obyčejným věcem a gestům připisovat neobvyklý význam. Ovšem každé zamilování zároveň provází i nejistota plná otázek, zda po nás ten druhý touží stejně jako my po něm, a proto nás láska učí trpělivosti a vytrvalosti na cestě hledání odpovědí na tyto otázky.
Metaromán Lekce z lásky je zdařilý experiment s románovou formou, ve kterém se prolínají autorovy vlastní zkušenosti s myšlenkami filozofů a myslitelů. Kniha vyšla v USA v roce 1993 pod názvem Essays in Love a od té doby se jí prodalo téměř dva miliony kusů. Tento román-esej, ve kterém se míchají prvky románu s prvky literatury faktu, ovšem nezaznamenal jen kladné reakce. Příznivé ohlasy, které na jeho knihách oceňují snahu zpřístupnit filozofii a umění širšímu publiku, zastiňují hlasy odpůrců, podle nichž Alain de Botton píše o věcech, kterým nerozumí, a proto mu vytýkají lacinost a podbízivost čtenářům.
Podle mého názoru Lekce z lásky zaujmou každého, kdo si prošel nějakým vztahem. Zjistíme, že v těch milostných průšvizích nejsme sami a že i přes bolest, kterou nám způsobují, se budeme stále zamilovávat a riskovat zklamání. Protože „člověk chce být milován, i když přijde o všechno, když nezbude než „já“, to záhadné „já“, ego ve svém nejslabším a nejzranitelnějším stavu“. (s. 152).
Ukázka:
Přikládali jsme událostem narativní logiku, která jim nemohla být inherentně vlastní. Zmytologizovali jsme si to naše setkání v letadle do záměru bohyně Afrodíty, prvního jednání, prvního výstupu onoho prapůvodního vyprávění, milostného příběhu. Připadalo nám, jako by od našeho narození ona gigantická mysl na bílém obláčku sotva znatelně vychylovala naše oběžné dráhy, abychom na sebe jednoho dne narazili na palubě linkového letadla Paříž-Londýn. Nám se láska naplnila, a tak jsme dokázali přehlédnout bezpočet příběhů, které nás ani nenapadnou, milostných dobrodružství, o kterých nikdy nikdo nenapíše, protože dotyčný nestihne letadlo nebo ztratí telefonní číslo. Stejně jako historikové jsme zcela zjevně stáli na straně toho, co se skutečně stalo. (s. 12)
Zklamání, jež může způsobit poznávání našeho miláčka, lze přirovnat k situaci, kdy si člověk v hlavě složí symfonii a pak ji uslyší v koncertním sále zahranou plným orchestrem. Ačkoli nám imponuje, že představení potvrdilo tolik našich záměrů, nemůžeme si nepovšimnout detailů, které nedopadly tak zcela podle našich představ. Nehraje jeden houslista trochu falešně? Nenastoupila ta flétna trochu pozdě? Nehrají bicí maličko nahlas? Lidé, do nichž se zamilujeme na první pohled, jsou prosti neslučitelných zálib v botách či literatuře, stejně jako je nenazkoušená symfonie prosta houslí, co hrají falešně, a fléten, které nastoupí pozdě. Ale jakmile se představa odehraje, ta andělská bytost, která se vznášela vědomím, se zhmotní, obtížená vlastní mentální a fyzickou historií. (s. 62)
Knihu Lekce z lásky vydalo nakladatelství Leda
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...