Recenze: Knihy pro dospělé

Válka s mloky

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
drat

„Kdyby jiný živočišný druh než člověk dosáhl toho stupně, kterému říkáme civilizace, co myslíte: dělal by stejné nesmysly jako lidstvo? Vedl by stejné války? Prodělával by stejné dějinné katastrofy? A jak bychom se dívali na imperialismus ještěrů, na nacionalismus termitů, na hospodářskou expanzi racků nebo sleďů? Co bychom tomu říkali, kdyby jiný živočišný rod nežli člověk hlásal, že vzhledem ke svému vzdělání a počtu má jen on právo na to, aby obsadil celý svět a panoval všemu životu?“(Čapek, K. Válka s mloky. Praha: Fragment, 2010, s. 4.)



knihaTouto úvahou na nás uhodí Karel Čapek hned v úvodu knihy, jež napsal v roce 1936, ke svému vynikajícímu a jedinečnému dílu s názvem Válka s mloky. Román o třech knihách bývá často označovaný za utopistický (neboli antiutopický), avšak jak píše sám autor: „Není to utopie, nýbrž dnešek. Není to spekulace o čemsi budoucím, nýbrž zrcadlení toho, co jest a prostřed čeho žijeme.“(Čapek, K. Válka s mloky. Op. cit., s. 4.) A kniha je pořád tím aktuálním dneškem a zrcadlem našeho světa i v nynější době.

Podobně jako jiné knihy Karla Čapka se i Válka s mloky čte s radostí a bez nejmenších problémů. Čtenář hltá slovo za slovem, stránku za stránkou a užívá si autorových schopností pohrát si s textem a s jednotlivými, občas trochu netradičními, slovy a vytvořit rozvitá souvětí, která však nepůsobí chaoticky, ale dodávají dílu typický otisk Čapkova spisovatelského umění.

V ději se nejdřív seznámíme s kapitánem J. van Tochem, jenž na ostrůvku Tana Masa, který leží na rovníku kousek na západ od Sumatry, objeví inteligentní tvory, velice podobné mlokům. Mloci se stanou pro kapitána prostředkem k zbohatnutí, když se začnou prodávat po světě. Postupně se stávají levnou pracovní silou, která odvádí práci, již nikdo nechce dělat pro její náročnost. Každý chce mít svého mloka, svého sluhu, jenž mu bude pomáhat se vším. Co se však stane, když se mloci přemnoží? Jaká lavina se spustí, když dojde ke střetu mloků a lidí?

Karel Čapek, český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a také vynikající fotograf, nás chtěl svým dílem varovat. Varovat před námi samými, ukázat nám, že si musíme dávat pozor jako lidstvo na to, co děláme a jak se chováme, protože jinak můžeme skončit velice nedobře. Poslechli jsme ho?

Názor na to, zda ano, si každý vytvoří až po tom, co opravdu sáhne po této skvělé ukázce výjimečné a, nebojím se říct, světové beletrie, kterou mohu jenom doporučit do každé domácí knihovny. Sám jsem po ní sáhnul už několikrát a věřím, že ještě mnohokrát ji z knihovny vyberu, abych se opět jednou ponořil do světa, ve kterém se samotný svět snad „propadne a potopí; ale aspoň se to stane z obecně uznávaných důvodů politických a hospodářských, aspoň se to provede za pomoci vědy, techniky a veřejného mínění, s vynaložením veškerého lidského důmyslu! Žádná kosmická katastrofa, ale jenom samé státní, mocenské, hospodářské a jiné důvody -proti tomu se nedá nic dělat.“(Čapek, K. Válka s mloky. Op. cit., s. 226.)

Knihu Válka s mloky vydalo nakladatelství Fragment

 

Komentáře   

 
Marta Šimečková
0 RE: Válka s mlokyMarta Šimečková 2011-05-21 10:37
Válka s mloky je první kniha, kterou jsem četla od K. Čapka, a zanechala ve mně hluboký dojem. Vřele doporučuji.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení