Recenze: Knihy pro dospělé

Moje německá matka

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Autor titulu Moje německá matka, Niklas Frank, pracoval přes dvacet let jako reportér časopisu STERN. Jeho otcem byl K. H. Frank – válečný zločinec přezdívaný  butcher (řezník), matce říkali polská královna. Jaké jsou Niklasovy vzpomínky na rodiče? Nejprve napsal knihu Der Vater, kde zúčtovává se svým otcem, aby pokračoval v rodinné čistce knihou Moje německá matka. Kniha vypráví paralelně o dětství, dospívání, studiích a společném životě rodičů Niklase Franka. Jaké bylo autorovo dětství? Jakou roli hrály v rodině K. H. Franka děti?



knihaSilně emotivní pohled na rodiče se mísí s útržky toho, co zná Niklas z otcových zápisků z vězení (Niklas Frank se narodil v roce 1939). Není slov, která by dokázala opravdově popsat bolest malého chlapce. Odmítání, pochybnosti, samota, nejistota. Je zřejmé, že autor tyto pocity velmi dobře zná. Byla matka Brigita bestie? Tchýně ji brala jako monstrum rodící jedno dítě za druhým. Brigita děti brzy odložila a věnovala se relaxaci v lázních (a milencům), obchodům s kožichy a oficiálních akcím, přičemž pohrdala všemi okolo – manželem, obchodními partnery, všemi muži v uniformách i Hitlerem.

Kniha obsahuje spoustu fotek, které jakoby potvrzují chladnou náturu Niklasovy matky. Dokonale oblečená, nalíčená žena – socha, která se umí zařídit v každé situaci. Jejími obchodními partnery byli židovští obchodníci. Ovšem, když jim šlo o život, nepomohla prý nikomu z nich. Milovala svého muže, ale často ho ponižovala a vrhala nepřímo do situací, ve kterých dokazoval, že je důležitý.

Hitler si sedl, ale jeho obhájce Frank rozčileně křičel: To se pak proces rozšíří do nekonečna!
Brigita zaslechla, jak se na něj Hitler krátce utrhnul: Sedněte si, Franku!, a její Hans, jako poslušný pes, přestal se svým ňafáním. Tak podlézavého ho ještě nezažila. Je to ten stejný Frank, který před ní tak rád klečel na kolenou? Který tajně skládal básně? Který si k jejímu vzteku koupil gramofon a v hlubokém pohnutí, se slzami v očích, poslouchal nemožnou hudbu od Beethovena, Schuberta a toho Mozarta?
Hans, který se hrdě otočil k Brigitě, uviděl kamenný obličej, rty pevně stisknuté k sobě a tak pohrdavý pohled, že se rychle zase otočil dopředu; u Hitlera se cítil v bezpečí.

(Frank, Niklas: Moje německá matka. Praha: Práh 2010, str. 186.)

Láska matky k dítěti je něčím, co se automaticky předpokládá. Bylo by přeci proti přírodě a pudově podmíněným reakcím přiznat něco jako citovou deprivaci, chladnost. Jenže se může stát, jako v případě Brigity Frankové, že se něco nepodaří.  Byla to její chyba? Vliv rodinných okolností (otcova sebevražda, málo peněz)? Vliv doby? Co může vyvážit pocit odstrčení? Okamžiky, kdy malý Niklas toužebně tiskne ručku k mamince, která ho odmítá, protože má práci (nebo jinou zábavu), odtažitost otce, který si myslel, že Niklas není jeho syn (a dost možná oprávněně).

Tato kniha je pro jeho matku více než nelichotivá. Představuje Brigitu jako ženu, kterou ani mráz nespálí. Proč bychom něco tak neradostného měli číst? Třeba proto, že hyenismus není otázkou víry, původu nebo století. Je to ten hlodavý červíček, kterého nosíme všichni v sobě. A ti, co se snaží (jako pohádkový poustevník Scholasticus) odolat pokušení zarputilým odmítáním toho přízemního, co je v každém z nás, nakonec podlehnou nejsnáze. Jaký je odkaz viny a zármutku, který generace německých otců předala generaci svých dětí? Ten odkaz je hrozivý. Generace dětí bez laskavých a lidských vzorů. Pochybnosti o zaujetí svých rodičů pro ideologii, skepse...

A co my, kteří stále žijeme se zděděnou lidicko-ležáckou bolestí? Nezažila jsem to, a přesto je mi z toho úzko. A nejen proto, že máme schovanou výbavu z koncentračního tábora po pradědečkovi.  Máte pocit, že dnes jsou lidé jiní, lepší? Kam by došel svět bez laskavé náruče matek, babiček, tetiček, chův, kamarádek? Přeji světu laskavé ženy s vřelým srdcem. A ledová královna ať odpočívá v pokoji. My se snad už zařídíme lépe.

Žena je spásou či zkázou celé rodiny. Její osud nosí v záhybech svého pláště.

Henri Frederic Amiel (Slepičí polévka pro matku a syna)

Knihu Moje německá matka vydalo nakladatelství Práh

 

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení