Recenze: Knihy pro dospělé

Jaký čaj si dát v Turecku? Černý, zase černý a turisti jablečný...

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
caj

Shirley Smithová v roce 2010 vydala knihu vzpomínek na bezmála 13 letou cestu po světě. Na tom by nebylo nic divného, kdyby do svých padesáti let nevytáhla nos z rodného Nového Zélandu. Pak nastal zlom v jejím osobním životě a Shirley odletěla z rodné země. Udělala si kurz lektorky angličtiny (TEFL) a začala putovat mezi Anglií, Taiwanem a Tureckem (a dalšími zeměmi). O svojí cestě vydala  knihu pod názvem Tea, Sugar and a Dream (Čaj, cukr a sen). Kniha vyšla v  Truva vydavatelství v Istanbulu. Jaké je cestovat naslepo, jeden den zahrát hru v bulharském kasinu, aby měla na svačinu, a další den snídat simit v Istanbulu? A proč ji nepustili do Číny?



knihaMálokdy investuji do anglické knihy, o které jsem předtím nečetla alespoň v novinách nebo si ji alespoň „neošahala“ na pultu zahraničního knihkupectví. Nemám ráda zajíce v pytli. Není překvapivé, že Shirley knihu sepsala a vydala, pikantní je, že to je její první kniha ve věku, kdy jiné stojí spíše frontu na vrácení 30 korunového poplatku v nejmenovaném řetězci lékáren s červenou kartou. Číst si zážitky někoho původně silně spjatého s jedním místem a posléze cestujícího na „nejlevnější a akční letenky“, je jako vidět fotky uhlazené mladé ženy, o které jsme předtím věděli, že přes punk a zelenou barvu „vlak nejede“. Co autorku „vypudilo“ z ulity? Jistě sehrálo velkou roli to, že děti odrostly a manželství ztroskotalo. Onoho zvratu využila po svém. Její dilema nebylo dlouhé, vždy byla členkou mnoha klubů a sdružení.

Motiv opuštěné ženy ve středním věku, která začíná odznovu, je dnes moderní, ať už jde o film (Ženy v pokušení, Klub odložených žen apod.) nebo literaturu (např. Elif Shafak: 40ty rules of love). Jenže tato kniha není literárně zpracované téma sousedek, ale reálný příběh skutečné ženy. Ona sama se v knize nešetří a popisuje všechny svoje „hlouposti“. Např. večeři s cizím taxikářem, který si pak žádá její „přízeň“ nebo peníze za odvoz.  Styl textu je přímo úměrný věku a zkušenostem autorky, přesto jsem fascinována její odvahou a zkušenostmi. Zajímalo by mne, jak by popsala svůj život ještě o několik let později (a o desítky dalších zážitků bohatší). Kniha působí mile a nevtíravě, v osobnosti Shirley se zajímavě kloubí zájmy o historii, geografii s gurmánstvím a poživačností (hraní v kasinu). Jako osobnost je zcela vyvážená a lze jí uvěřit, že to, co vypráví, není jen fabulace pro zvýšení prodejnosti, ale realita.

Možná až příliš často používá slovo „duly“ (řádně). Je to její oblíbené a parazitické slůvko. Hodně mne šokuje, že se na řadu cest vydává bez víz, protože si myslí, že je nepotřebuje. A to moje maminka omdlévá, když si doma zapomene šalinkartu (pro mimobrněnské „jízdní doklad“). Neumím si představit, jak vychází s penězi (občas nemá skoro nic, občas nakupuje nemovitosti). Evidentně ji to netrápí. Každý svůj dům zrenovuje a hostí řadu zahraničních hostů. Sama je velmi nápomocná turistům ze všech možných zemí (je členkou turistické komunity CouchSurfing) a snad samotou netrpí. Kniha obsahuje řadu fotek. Škoda, že nejsou kvalitněji zpracovány, takto občas kniha působí jako titul „levných knih“. Když se snažím zpátky soustředit na obsah, jsem překvapená, kolik toho Shirley stíhá. Jedna podkapitolka je výlet do Bulharska, další střední Turecko, pak zase na skok do Nového Zélandu a tak pořád dokola. Výchozím bodem je vždy Istanbul. Velký, ošklivý a zlý a přitom tak atraktivní a krásný.

Kniha zřejmě nenadchne „porno chic“ dámy a metrosexuální hošíky. Tohle čtení je pro lidi, kteří už ví, jak to chodí a kdo je skutečně in. Pro mne je to třeba Shirley, která se soustředí na prožití, nikoliv přežití. A jelikož se v ČR rozvádí každé druhé manželství, tak máte i vy 50 procentní šanci, že budete utěšovat svoji babičku. Jestli koupíte čokoládu a papuče nebo letenku, je na vás.

 

Soutěže

Aktuality

  • Představujeme CREW KIDS, novou edici nakladatelství Crew

    Superhrdinky, a dokonce i superzáporačky, musí chodit do školy. A pro ně je zřízená superhrdinská škola, kde učí i studují lidé se superschopnostmi a v lavicích najdeme například Batgirl, Harley Quinn, Supergirl, Wonder Woman či Poison Ivy. 

    Číst dál...  
  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení