Recenze: Knihy pro dospělé

Bratři Karamazovi a Dostojevskij

1 1 1 1 1 (1 hlas)
abstrakce

Poslední román jednoho z nejzásadnějších autorů literatury 19. století Fjodora Michajloviče Dostojevského, Bratři Karamazovi, se může chlubit několika nej: největší, nejobsáhlejší, nejzásadnější dílo… Je to skutečně pravda?



knihaKdyž si vezmeme do ruky téměř osmisetstránkovou knihu, asi ani nezauvažujeme, jestli se jedná o dlouhé a obsáhlé dílo ruského romanopisce 19. století. Dostojevskij chtěl na závěr svého života napsat jakési souhrnné dílo svých myšlenek, které se v průběhu času i změnily. Od původního záměru pětidílného svazku však později upustil, omezil se pouze na rodinu Karamazovu, ale i přesto zde můžeme vidět mnohé opakující se myšlenky a názory z jeho dřívějších knih. Jedná se zejména o jeho morální, náboženské a filozofické názory.

Zápletka celého děje spočívá jednak ve sporu mezi otcem a nejstarším synem Dimitrijem o peníze z dědictví, jednak ve vraždě otce Karamazova, ale nejedná se jen o nějakou snadnou detektivku. Zápletka a hlavní postavy jsou jen živnou půdou pro kladení si otázek a hledání jejich odpovědí. Popisné pasáže se tak spojují s psychologickými a filozofickými úvahami (o Bohu, svobodné vůli atd.), různými morálními pohledy na svět prostřednictvím víry nebo rozumu, a v neposlední řadě také s pohledem a kritikou moderního Ruska. Rodina Karamazova je tvořena pouze muži, protože obě dvě ženy otce Fjodora Pavloviče jsou po smrti, a zůstává tak pouze otec a jeho čtyři synové. Každý člen rodiny představuje nějaký princip či archetyp, takže jsou svým způsobem tyto postavy alegorické. Fjodor Pavlovič zastupuje smyslové tělo, vypočítavost a zbabělost, nejstarší syn Dimitrij vášeň, Ivan rozum, Aljoša absolutní lásku a čiré dobro, poslední Smerďakov, který slouží u svého otce a později se zjistí, že je pravděpodobně jeho nemanželským synem, představuje nízký pud plný nenávisti. Na tomto základě pak Dostojevskij rozehraje celou svou tragickou historii jedné ruské rodiny.

Tak velká kniha se samozřejmě neobejde bez mnoha dalších vedlejších postav a mnoha epizod, takže celkově by mohla někdy budit dojmem chaosu. Přesto se však kniha čte dobře, nikoli však lehce. Dostojevskij neustále proplétá příběh rodiny úvahami a filozofickými poznámkami, každý lidský krok je zde analyzován a hodnocen, takže kniha vyžaduje větší pozornost čtenáře, aby postupně pochopil propletenost Dostojevského světa. Nechybí zde ani odlehčující pasáže s groteskním nábojem, kdy si může čtenář trochu osvěžit hlavu. Celkově se však román čte dobře, a to i díky dobrému překladu Prokopa Voskovce (Leda, 2009). Román zůstává otevřený a záleží na nás, jestli bude s možnou vyhlídkou na lepší zítřky, nebo s beznadějným čekáním na krach lidské společnosti.

Ukázka:


„Nelžete hlavně sám sobě. Kdo sám sobě lže a poslouchá vlastní lež, dochází k tomu, že už žádnou pravdu ani v sobě, ani kolem sebe nerozeznává, a tím upadá do neúcty k sobě i jiným. Nemá-li však k nikomu úctu, přestává milovat, a aby se bez lásky zaměstnal a pobavil, oddává se vášním a hrubým požitkům, až klesá ve svých neřestech do úplné zvířeckosti. To všechno pochází z neustálé lži jak k jiným, tak k sobě.“

Knihu Bratři Karamazovi vydalo nakladatelství Leda

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení