Recenze: Knihy pro dospělé

Panoptikum Karla Kopfrkingla

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
muz

Pro české čtenáře by jméno Ladislav Fuks nemělo být záhadou. Známý český spisovatel, který se narodil v Praze a vystudoval psychologii, filozofii a dějiny umění, napsal ohromující díla, která se svou „silou“ vštípila do mysli mnoha (nejen českých) čtenářů.



knihaJako každý spisovatel byl i L. Fuks ovlivněn svým okolím – přísná výchova otce, sexuální orientace, vyrůstání ve válečném prostředí a pocit ohrožení z koncentračního tábora. A možná právě díky této strastiplné cestě v jeho pozdějším věku vznikala známější i méně známá literární díla. Mezi proslulé výtvory, které bychom mohli zmínit, patří: Pan Theodor Mundstock (prvotina), Mí černovlasí bratři, Myši Natálie Mooshabrové a Spalovač mrtvol. Poslední zmiňované dílo Spalovač mrtvol bylo zfilmováno roku 1968. Režie se tehdy ujal Juraj Herz a v hlavní roli hvězdně a nezapomenutelně zazářil Rudolf Hrušinský.

Kniha Spalovač mrtvol stojí však také za povšimnutí. Tato groteskně psychologická novela s prvky hororu je členěná do patnácti kapitol na sebe plynule navazujících. L. Fuks si ve Spalovači „pohrál“ s vypravěčem. Ten čtenáři přímo nesdělí úmysly Kopfrkingla jakožto hlavní postavy, ale jen je nastíní. Tímto zůstávají motivy Kopfrkingla jakoby přímo nevysvětleny a tajuplně skryty. Fuksův jazyk je velmi zvláštní. Především v přímé řeči využívá většinou monology. Dlouhá souvětí (vyřčená většinou Kopfrkinglem) popisují maličkosti, které jsou občas klíčové. Právě tyto drobnosti udržují soustředěnost čtenáře.

Děj knihy je zasazen do období okupace (září 1938) až po konec války (1945). Hlavní postavou je Karel Kopfrkingl, který pracuje v pražském krematoriu, má ženu a dvě děti (Zina a Milivoj), se kterými žije spokojený život. Ženu miluje a děti také, zvlášť dává do popředí svou práci v krematoriu. Samotné krematorium a především kremaci pokládá za jakýsi neutrální „přerod“ duše mrtvého člověka do dalšího těla – myšlenka převtělení. „Z prachu jsme vzešli, v prach se zase obrátíme.“ Lze říci, že se jeho monology většinou odvíjí právě v tematice oboru – velikost rakví, délka života a vůbec jeho pomíjivost apod. Tato postava má zvyklosti, které vykonává s určitou pravidelností. Mezi tyto zvyky se řadí návštěvy manželů Reinkových. Právě Willi Reinken je další klíčovou a v první řadě zápornou postavou v díle. Postupně vyvíjí tlak na K. Kopfrkingla, ovlivňuje ho svou ideologií a přetváří ho ve vraždícího maniaka. Děj knihy zachycuje přerod slušného a ničím nevýrazného občana ve fašisticky smýšlejícího šílence, který provádí hrůzné činy v domnění, že dělá „správnou věc“.

Čtenář zachycuje fakt, že ačkoliv se K. Kopfrkingl vydává za klidného, vyváženého a elegantně vystupujícího člověka, uvnitř je jeho psychická stránka naprosto nestabilní. Stává se obětí sama sebe. V díle se objevují témata úzkosti, tlaku, vychytralosti, židovství, nenávisti a skryté touhy „být silnější a lepší“. Můžeme si všimnout častého opakování motivů, jež nás doprovází po celou dobu četby. Mnohdy to působí jednotvárně, ale zároveň zvýrazňuje postavu K. Kopfrkingla.

Musíme se ještě zmínit o nepřímých pojmenováních, která K. Kopfrkingl využívá v osloveních. Patří mezi ně například: krásná, nebeská – oslovení manželky či dcery, čarokrásná – oslovení kočky aj. Další zajímavostí jsou bezejmenné postavy, které se v příběhu nečekaně objevují a stejně nečekaně mizí, např. černovlasá žena nebo manželé objevující se v panoptiku a nejen tam. Pozoruhodné je také vnímání zvířat a lidí K. Kopfrkinglem. Dle něj jsou si rovnocenní a mají „stejná práva“. I autor na to nepřímo poukazuje – některé vedlejší postavy pojmenoval podle zvířat (Lišková, Fenek, Beran, Zajíc).

Kompozice celého díla je „vypočítavá“ – odhaluje některé motivy, aniž by si byl čtenář vědom, že jsou pro něj klíčové. Až po přečtení dalších stránek zjistí, jaká je mezi nimi spojitost (např. návštěva panoptika – děsivých loutek – zobrazuje podobu zrůdných činů spáchaných později samotným Kopfrkinglem).

Děj knihy působí dojmem naprosto strhujícím. Přináší pocity znechucení, lítosti, pochyb a úvah nad tím, co je morální a co ne. Co je skutečné a co naopak skutečné není. Zda-li je možné, aby se z člověka tak rychle stal někdo jiný?

Knihu Spalovač mrtvol vydalo nově nakladatelství Academia v roce 2007

Čtěte také:

Ladislav Fuks – Pan Theodor Mundstock

 

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení