Matthew Nicholls – Tajemství modrých třešní

Svojí ponurou atmosférou tak trochu upomíná na fantaskní svět Chiny Miévilleho a jeho New Weirdového Nádraží Perdida. Schází zde však esprit, jaký ve výtečné podobě najdeme u velmi talentovaného Chrise Moora a jeho Špinavé práci, což je nádherná ukázka toho, jak lze napsat vtipně pojatý horor s nádechem nepopiratelného smutku a strhující představivosti, který jistě pobaví a zaujme jak malé, tak stejnou měrou i velké čtenáře. Bohužel pan Mattew Nicholls mě osobně poněkud zklamal.

Nedokázal patřičně využít skvělý námět, jež spočívá v nepříliš originálním poslání najít lék na mor, co činí z dospělých jen ospalé a věčně unavené trosky. Příběh samotný začíná slibně jako sonda do postapokalyptického světa ovládaného převážně krvelačnými a sadistickými gangy dětí, jimž velí panovačná a krutá kápa. Tato sdružení tvoří Společnost, jež ovládá převážnou část světa, až na jediné svobodné a civilizované město nesoucí název Grimsby. Odtud také vyráží hlavní hrdinka Karolína Spinksová a opičák Chvostík na nebezpečnou výpravu do vzdáleného Magdeburku, jenž se nachází na Divokém východě. Cestou je ohrožují napřed piráti, poté různé party divokých a hrubiánských chuligánů, kteří mají vyholené lebky a prohánějí se na motorkách oděni v roztodivné, často kuriózní hábity.

Děj samotný je atraktivní, ale slušela by mu větší strohost. Přílišná nadmíra přímé řeči ho doslova zabíjí a činí snad až lehce zmateným. Naprosto katastrofální je pak vykreslení akčních scén vedených pod heslem: S tuříny proti kulkám a ostrým nožům. K oné zelenině se též váže velmi vážná výtka ke skryté propagaci vegetariánství, kdy jedině vegetariáni jsou skutečně hodní a dobří lidé. Sám jsem letitý vegetarián, ale podprahová agitka tohoto druhu mi nepřipadá v literatuře určené pro děti právě vhodná, ani fér k jejich rodičům. Teprve až člověk vyroste, měl by si sám ujasnit své hodnoty a přístup ke světu, v němž žije.

Podstatnou část knihy tvoří popis cesty do Magdeburku, kde se vyskytuje stopa vedoucí k léku, která by klidně snesla dobře o 2/3 zkrátit. Je složená z naprosto stereotypně se opakujících až nudných dobrodružství, jež jsou vykreslena především pomocí již zmiňované přímé řeči, a činí tak paradoxně z nejnapínavějších okamžiků knihy ty nejméně zajímavé.

Stručně řečeno: Tajemství modrých třešní je atraktivní fantasy, jež je však kvůli přemíře konverzace snad až lehce těžkopádná na čtení, a vzhledem k tomu, že kniha je určena pro děti 10 a více let, mohla by její forma být vedena poněkud transparentněji. Asi nejlépe by jí pak slušelo provedení v komiksové podobě, což by dnešního mladého čtenáře zaujalo jistě mnohem víc než 300 stran textu, který se od své druhé poloviny roztéká do čím dál viditelněji gradující až otravné nezáživnosti.

Samotné popisy bitev a šarvátek jsou infantilní a dokonale nevěrohodné. Autor by neměl podceňovat inteligenci dětí v době často brutálních počítačových her a kreslených seriálů, jako jsou Simpsonovi či Futurama, jež jsou přijatelné rozumovým schopnostem i šestiletých capartů.

U knihy jsem se zasmál pouze jednou. Chybí zde přítomnost humoru a přitom smích je pro dětství tolik příznačný. Ač kniha obsahuje prvky hororu, nelze se u ní ani skutečně bát, a to i přes výskyt hrozivých létajících mutantů. Nicméně si myslím, že přese všechny své nedostatky je Tajemství modrých třešní Matthewa Nichollse dobrým počinem, a jsem přesvědčen, že své čtenáře si najde. A ti si pak jistě pomyslí: Ten Měrka je ale blbec!

Ukázka:
Moc dobře věděla, že mimo střílení a bombardování a nasazení hrozivých okřídlenců (ti vzešli z genetických pokusů na lidech a masožravých netopýrech) byly odpáleny rakety nesoucí smrtící virus. Většina lidí zahynula, z některých se vyvinuli pološílení černoocí mutanti prahnoucí po lidském mase. A ti nešťastníci, kteří unikli smrti a vyvázli zdánlivě nezasaženi, brzy poznali, jak trpké dědictví jim válka zanechala: každý člověk po dosažení puberty upadl do stavu permanentního a ochromujícího vyčerpání. Svět tak udržovaly nad vodou jen mladší děti a hrstka mluvících opic.

A mně nezbývá než dodat: Kéž by si autor ponechal tento styl vyprávění od začátku až do samého konce!


Knihu Tajemství modrých třešní vydalo nakladatelství Argo