Recenze: Knihy pro děti a mládež
Eragon, modrá kniha – dobrodružství začíná
- Recenze
- Vytvořeno 6. 12. 2009 1:00
- Autor: Lucie Koukolíčková
Mnoho mladíků sní o závratných dobrodružstvích a legendách starých časů. Jen málokterý by však byl doopravdy ochoten se jednou z nich stát. Jaké to asi může být, proměnit se ze dne na den z bezvýznamného farmáře v nepřítele království a hrdinu prostého lidu?
V prvotině Christophera Paoliniho Eragon se setkáváme se zcela novým fantastickým světem. Samozřejmě je tradičně obydlen lidmi, elfy, trpaslíky a draky, kteří jsou již téměř nedílnou součástí tohoto typu románu, ale kromě nich se objevují nová temná stvoření: ra’zakové a bojovný kmen urgalů. Na rozdíl od jiných fantasy světů, kde jsou draci spíše nebezpečím a strážci pokladů, mají v Paoliniho sáze místo po boku lidí a elfů jako jejich společníci, přátelé a rádci.
I když prvních několik stránek poněkud „drhne“ hlavně kvůli jazykové stránce textu – působí místy kostrbatě, šroubovaně –, je čtenář velmi rychle vtažen do děje a jen velmi těžko od knihy odchází. Od začátku se děj rozehrává v několika liniích a s jednotlivými kapitolami se mezi těmito linkami přeskakuje. Přesto si celek stále drží kompaktnost a čtenář přesně ví, kde se ve kterém okamžiku nachází, jak se jednotlivé linie ovlivňují, kde se protínají, dokáže přesně sledovat časovou návaznost.
Hlavní postava Eragon je čtenáři spolu se svou rodinou představen hned na začátku. Jasná a přitom stručná charakteristika vytvoří přesný obraz o jeho vzhledu, charakteru, zázemí rodiny, vztahu se strýčkem i bratrancem. U dalších důležitých postav, se kterými se později setkává, se již toto neděje. Zde autor využívá postupného odhalování prostřednictvím činů, shody náhod, nezbytnosti, která postavu přinutí promluvit. Tím vytváří okolo jednotlivých charakterů stín tajemna a záhadnosti a kniha má díky tomu neustále jakési vnitřní napětí.
Ačkoliv knize místy dochází k dějovým zvratům, které při opětovném čtení knihy působí až absurdní, jsou popsány tak přesvědčivě, že si čtenář jejich absurditu nemá čas ani uvědomit, neboť se odehrávají v okamžicích zásadních dějových zvratů, uprostřed bitev apod.
V kontextu děje je Eragon v podstatě jen prologem k hlavnímu příběhu. Rozsah knihy se sice pohybuje okolo čtyř set stran, ale dalo by se říct, že se vlastně nic nestalo. Celý děj je víceméně založen na cestování z jednoho konce země na druhý. Přesto je kniha nabitá dramatickými situacemi, nečekanými událostmi a zvraty. Zároveň také nenásilně nutí čtenáře přečíst si další části, aby se dověděl, jak všechno to, o čem se mluvilo, dopadne. Samozřejmě určitý vrchol a zakončení „etapy“ zde je, ale i to slouží k otevření dalších nedořečených dějových linek. Ačkoliv to tak autor nejspíš vůbec nezamýšlel, je to velmi chytrý marketingový tah.
Román Eragon vydalo nakladatelství Fragment.
Čtěte také:
Christopher Paolini
Eldest – červená kniha: staň se tím, kým máš být
Random House odtajnil název a obálku závěrečného dílu série Odkaz Dračích jezdců autora Christophera Paoliniho
I když prvních několik stránek poněkud „drhne“ hlavně kvůli jazykové stránce textu – působí místy kostrbatě, šroubovaně –, je čtenář velmi rychle vtažen do děje a jen velmi těžko od knihy odchází. Od začátku se děj rozehrává v několika liniích a s jednotlivými kapitolami se mezi těmito linkami přeskakuje. Přesto si celek stále drží kompaktnost a čtenář přesně ví, kde se ve kterém okamžiku nachází, jak se jednotlivé linie ovlivňují, kde se protínají, dokáže přesně sledovat časovou návaznost.Hlavní postava Eragon je čtenáři spolu se svou rodinou představen hned na začátku. Jasná a přitom stručná charakteristika vytvoří přesný obraz o jeho vzhledu, charakteru, zázemí rodiny, vztahu se strýčkem i bratrancem. U dalších důležitých postav, se kterými se později setkává, se již toto neděje. Zde autor využívá postupného odhalování prostřednictvím činů, shody náhod, nezbytnosti, která postavu přinutí promluvit. Tím vytváří okolo jednotlivých charakterů stín tajemna a záhadnosti a kniha má díky tomu neustále jakési vnitřní napětí.
Ačkoliv knize místy dochází k dějovým zvratům, které při opětovném čtení knihy působí až absurdní, jsou popsány tak přesvědčivě, že si čtenář jejich absurditu nemá čas ani uvědomit, neboť se odehrávají v okamžicích zásadních dějových zvratů, uprostřed bitev apod.
V kontextu děje je Eragon v podstatě jen prologem k hlavnímu příběhu. Rozsah knihy se sice pohybuje okolo čtyř set stran, ale dalo by se říct, že se vlastně nic nestalo. Celý děj je víceméně založen na cestování z jednoho konce země na druhý. Přesto je kniha nabitá dramatickými situacemi, nečekanými událostmi a zvraty. Zároveň také nenásilně nutí čtenáře přečíst si další části, aby se dověděl, jak všechno to, o čem se mluvilo, dopadne. Samozřejmě určitý vrchol a zakončení „etapy“ zde je, ale i to slouží k otevření dalších nedořečených dějových linek. Ačkoliv to tak autor nejspíš vůbec nezamýšlel, je to velmi chytrý marketingový tah.
Román Eragon vydalo nakladatelství Fragment.
Čtěte také:
Christopher Paolini
Eldest – červená kniha: staň se tím, kým máš být
Random House odtajnil název a obálku závěrečného dílu série Odkaz Dračích jezdců autora Christophera Paoliniho
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva
Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.
Číst dál... -
Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše
V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, moc Vám děkuji za všechen čas, který budete knize věnovat. A omlouvám se, že ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, děkuji za informaci, knihu jsem si objednala, moc ráda si ji přečtu a napíši recenzi. Mějte ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, jen jsem se chtěl připomenout s novou knihou. Kniha NEBYLOVÉ už vyšla. Bude mi ... -
Ukázka z knihy: Kletba krve
Pro mě tato kniha není ale někomu se líbit může. Například název mi moc k názvu nesedí ale možná je to ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Země příběhů kouzelné přání, co na to říct. Bomba -
Návrat do pohádkového světa
super to je věc pěkně si to já to četla třikrát a takhle bych to nenapsala ty jsi dobrá bylo to ta ... -
Moderní versologie – Rým a jeho podrobné dělení
dobré- mi to vysvětluje vlastní tvorbu- dík -
Mezi ANO a NE
Recenzi jsem si se zájmem přečetla. Přiznám se, že sama dávám přednost originálům a že jsem hlavně ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Děkuji za informaci, knížku si velmi ráda přečtu, má skvělý název:-). Krásné léto. JH -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Ještě jednou Vám moc děkuji, paní Jolano. Vaše recenze mne utvrzuje v tom, že má smysl psát i náměty ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře