
Recenze: Naďa Pažoutová – Vilma běží o život
- Vytvořeno 20. 11. 2019 0:00
- Autor: Tereza Zítková

Vilma ráda běhá a běhá tak rychle, že se dostane na mezinárodní závod, který se koná až v Africe. Čeká ji velké dobrodružství, a především její celoživotní závod. Vyhraje ho nakonec? A co všechno v Africe objeví? Knihu Vilma běží o život napsala Naďa Pažoutová a ilustrovali ji Tomski a Polanski.
Malá Vilma se při putování Afrikou ztratí. Díky své zvědavosti se dostane do vesnice jednoho z domorodých kmenů. Ačkoliv jí tamní vesničané nerozumí a ona nerozumí jim, pomohou jí a okamžitě ji vezmou za svou. Vilma se učí, jak je snadné žít, když nemáte nic. Není podstatné vlastnit mnoho věcí, které jsou vám ve své podstatě k ničemu, důležité je soucítit s okolím a snažit se žít s málem. Vilma, i když se jí moc stýská po starém životě a po rodině, ví, že se jí bude stýskat i po životě v džungli – po možnosti běhat ve volné přírodě, pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí a hlavně po jejím nejnovějším kamarádovi. Vzpomene si na tvrzení paní učitelky ze školy, že tyto kmeny jsou primitivní. Vilmě ale tito lidé vůbec takoví nepřipadají. Kdo z nás by si uměl zapamatovat na tři tisíce rostlin a vědět, k čemu jsou užitečné a které nám mohou naopak ublížit? Kdo z nás by uměl chodit po pralese bez mapy a neztratit se při tom? Náš svět je modernější, máme na všechno stroje a technické vymoženosti, ale rozhodně se nedá říct, že bychom byli něco víc. A to Vilmu fascinuje.
Kniha Vilma běží o život je plná naděje a optimismu. Hlavní hrdinka ukazuje čtenářům, že není možné vzdát se při prvním nezdaru a že každý kladný čin se počítá. Vilma našla zalíbení v běhu a tomu se věnovala ze všech sil. Na druhou stranu nebyla moc úspěšná ve škole, ale přišla na to, že když se bude trochu víc snažit, začne ji i učení bavit. Malí čtenáři se naučí, že hláška „Když nemůžeš, přidej“ má něco do sebe. Při prvním nezdaru by se nikdo neměl vzdávat. Navíc je Vilma veselá a trošku neposlušná, takže bude dětem blízká i svým rošťáctvím.
Na knize se mi líbí, že je opravdu optimistická. Naděje totiž umírá poslední. Navíc je v knize několikrát připomenuto, nakolik je pro nás příroda užitečná. Nejsme na ní závislí jen my, ale žijí v ní také zvířata a jedinečné rostliny. Když budeme prales kácet proto, abychom vykutali nerostná bohatství, nezbude nic, co by pomáhalo naší planetě dýchat, a odneseme to všichni. Je tedy podstatné již odmalička dětem ukazovat, že příroda je pro nás nadevše a my bychom si ji měli místo ničení hýčkat. Každý z nás může udělat pro dobro planety mnohé. A každá maličkost může nakonec podpořit dobrou věc.
Knihu doporučuji starším čtenářům. Ve vyprávění je totiž mnoho popisných částí a menší děti by mohlo čtení začít nudit. Ty starší si už naopak umí vychutnat popisy a mají fantazii dostatečně rozvinutou na to, aby si popisované představili. Kniha obsadila v roce 2017 první místo v Literární soutěži Albatrosu.
Kniha Vilma běží o život vyšla v rámci projektu Zásilka z Knihozemě.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...