
Recenze: Kateřina Šardická – Zmizení Sáry Lindertové
- Vytvořeno 21. 11. 2019 1:00
- Autor: Tereza Dvořáková

Zmizení Sáry Lindertové je samostatnou mysteriózní detektivkou určenoupro mládež, kterou napsala mladá spisovatelka Kateřina Šardická.
Tato autorka se stala právoplatnou vítězkou soutěže Hvězda inkoustu, která podporuje české začínající autory. Ti mohou posílat svá díla vždy na konkrétní téma a ten nejlepší příběh čeká vydání pod značkou Fragment spolu se slavnostním křtem. Zúčastnit soutěže se můžete i vy, třeba letos je vyhlášeno zadání „Slovanská mytologie“.
Mladá dívka Sára nečekaně zmizí, beze stopy a beze svědků. Policie je bezradná, nemá žádné podezřelé a neví, čeho se chytit. Sára zmizela v útrobách metra a nikdo netuší, kde by mohla být. Ani její věčně zamračené problémové dvojče Klaudie, které je pravým opakem své „dokonalé“, přátelské a nekonfliktní sestry. Dívky se sice přestaly stýkat, ale po zmizení začíná mít Klaudie obavy. Spojí síly se Sářiným přítelem a pustí se do vyšetřování na vlastní pěst. Netuší, že narazí na skutečnosti, ze kterých mrazí. Případ je každým dnem složitější a navíc se začínají dít čím dál podivnější věci, které lze jen těžko vysvětlit.
Tento literární debut mě mile překvapil, autorka zdárně kombinuje detektivní zápletku s prvky fantasy a s hororovými momenty. Využívá zajímavý námět a celý příběh se nese v tajemném, pochmurném duchu, který je plný záhad.
V knize se snoubí mnoho tajemství, která jsou postupně odkrývána. Jde o napínavé, chmurné a místy děsivé čtení s mrazivou atmosférou. Scény z metra mnohým způsobí husí kůži a někteří z řad mládeže se možná budou bát s ním v noci jezdit. Ve tmě totiž může číhat téměř cokoliv.
Kniha je plná vran, strachu, stínů, nočních můr, hlasů, záhad, paranoie, obav, ale především tajemství. Hrdinové často netuší, co je skutečnost a co přelud. Zahrává si s nimi jejich bujná fantazie, nebo narazili na nevysvětlitelné jevy?
Významnou úlohu ve vyšetřování hrají deníkové záznamy zmizelé dívky, která sepsala své pocity a zážitky. Případ odkrývá spojitost s dřívějšími nedořešenými, téměř zapomenutými případy. Minulost se tak znovu hlásí o slovo. Svou roli v díle má i náboženství, především židovství a pověsti.
Kniha je čtivá, zaujme nejen svou atmosférou, ale i nevšedním námětema netypickou hlavní hrdinkou. Autorka odvedla kus práce, těžko věřit, že jde o její prvotinu. Výtku bych kromě několika poměrně rozvláčných popisů měla k závěru, který byl na rozdíl od zbytku díla uspěchaný a předramatizovaný. Jelikož mluvíme o žánru young adult, tak na cílovou skupinu kniha jistě zapůsobí především při čtení za svitu svíčky nebo lampičky.
Kateřina Šardická momentálně žije a tvoří v Brně. Vystudovala teorii a dějiny filmu na Masarykově univerzitě. Dříve pracovala jako editorka a napsala několik menších scénářů, nyní se živí jako televizní dramaturg. Psaní se věnuje od svých patnácti let, taktéž si oblíbila filmy na 35mm pásce, vyprávění všeho druhu a hnidopišské opravy cizích textů.
Ukázka:
Sára odjakživa věděla, že základy jejího života jsou vystavěny na tajemstvích. O tom nepochybovala. Tentokrát ji však poprvé napadlo, že tajemství je možná jen uhlazenější výraz pro lež. Ano, lži Byly to samé lži. Ona sama v jedné žila. Den se přehoupl v pozdní odpoledne, na obloze opar, sluneční svit byl těžký a všudypřítomný jako bronzový prach, Sára zamyšleně okusovala tužku a přemýšlela nad tím, jak dlouho ještě dokáže předstírat, že se na svět dívá stále stejnýma očima, nesoustředila se. Nedokázala udržet myšlenku déle než pár vteřin. Myslela na to, co objevila, ale přesto, že důkazy byly nezvratitelné, zdráhala se uvěřit. Nemohla to být pravda. Kdyby přece jen uvěřila, kdyby přijala, co se možná stalo, popřela by tím absolutně všechno. Ta myšlenka jí spalovala hrdlo, hlas se kdesi zadrhnul. Do úst se jí drala slova, která by nejraději z plných plic vykřikla, ale držela jazyk pevně za zuby. Třeba je blázen, napadlo ji. A třeba není. Třeba jsou blázni všichni okolo. (ŠARDICKÁ, Kateřina, 2019. Zmizení Sáry Lindertové. Praha: Fragment, s. 9–10. ISBN 978-80-253-4134-6.)
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...