Recenze: Knihy pro děti a mládež

Recenze: Petr Stančík – Fíla, Žofie a Smaragdová deska

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
5

Pohádky mají v literatuře nezastupitelné místo nejen ve světě dětí, i dospělí občas potřebují uprchnout do světa, kde dobro a zlo jsou jasně definovány a morálka není plané slovo. Nabídka knihkupectví je sice obrovská, kvalita však často bývá na úkor kvantity. Jsou ale autoři, kteří svou tvorbou navazují na zvučná jména autorů moderní české pohádky, jako byli Miloš Macourek, Jan Werich nebo třeba Ota Šafránek. Mezi ně jednoznačně patří i Petr Stančík, který už do světa české literatury uvedl jezevce Chrujdu, superhrdinu a gentlemana. Nedávno vydala Mladá fronta další Stančíkovu knihu pro dětské čtenáře s názvem Fíla, Žofie a Smaragdová deska.

  

fila-zofie-a-smaragdova-deskaSourozenci Fíla a Žofie se s tajemným Uroborcem vydají do země Alchymie hledat Kámen mudrců, jehož pomocí chtějí nahradit mamince její ztracený prsten. Tak zní velmi zjednodušeně děj knihy. Ve skutečnosti ale Petr Stančík zavede čtenáře do okouzlujícího světa plného fantazie, magie a mytologie. Autor si hraje s dějem, významy, postavami i jazykem, tuto propracovanou a pečlivě vystavěnou hru umocňují ilustrace Lucie Dvořákové. Příběh není určen pouze dětem, dospělí čtenáři ocení nepřeberné množství náznaků, odkazů, vtipných narážek a hříček. 

 

Příběh obsahuje prvky typické pro žánr pohádky. Ta od dob romantismu prošla velkým vývojem, nicméně základní pilíře stále zůstávají – dobro zvítězí nad zlem a rozum nad silou, jasná hranice mezi reálným a nereálným světem neexistuje, velmi často se postavy proměňují.  Kniha Fíla, Žofie a Smaragdová deska je obohacena o výraznou dobrodružnou linii, podobně jako mnoho moderních  adventures příběhů typu Alenky v říši divů L. Carolla nebo Dahlova Karlíka a továrny na čokoládu. 

Současně nese tato pohádka také typické znaky iniciačního románu neboli románu zasvěcení. Hlavní hrdina skládá ve světě mimo naši realitu zkoušky, které ho posouvají a proměňují, zejména na duchovní úrovni. Přičemž cesta je důležitější než vlastní cíl. Hrdinu na cestě doprovází dívka/sestra a zasvětitel, tajemný Abraxas, nejvyšší bytost, zahrnující a sjednocující v sobě dobro i zlo, odkazující na prvotní zdroj všeho.

 

Postavy příběhu můžeme rozdělit podle kritéria příslušnosti k našemu reálnému světu a ke světu Alchymie. Tam se objevují postavy z mnoha mytologií – egyptské, arabské, koptské, antické a další. U některých jejich jména autor zachoval (Abraxas), ale pohrál si s jejich úlohou či charakterem, u dalších je lehce upravil (Uroborec).  Seznamuje čtenáře se jménem, které daná postava měla v mytologiích jednotlivých národů (Faun – Satyr – Pan, vylepšený slovanským křestním jménem Mečislav). I původně děsivé mytologické nestvůry poněkud „vyměkly“ a jsou přátelské, například Sfinga už lidi nežere, protože hubne do plavek. Skutečně nebezpečná zůstává pouze Chiméra. Některé pojmy a jména autor vytvořil podle charakteristiky postav, podobně jako L. Caroll (Hrdopych Pantomel), naopak dodržel například odborné názvy vybavení alchymistické dílny. Hravost Petra Stančíka se projevila i v popisu postupu výroby Kamene mudrců, zatímco u první a třetí fáze zachoval terminologii, druhou fázi pojmenoval přerosování. Jako kdyby tím složil malou poklonu obrozeneckým puristům, kteří by původním pojmem destilace pohrdali.

 

Petr Stančík se drží jednoho z bodů hermetismu, pojmenovaného podle Herma Trismegista, autora Smaragdové desky. Ten definuje oproštění se od dogmat, neutralitu a toleranci mezi náboženstvími. Postavy jednotlivých mytologií spolupracují mezi sebou, země Alchymie – kromě zákeřné Chiméry – tak působí sice tajemně, ale nikoliv hrůzostrašně.  Autor nekarikuje alchymii po vzoru Císařova pekaře, způsob, jakým o ní píše, prozrazuje hluboké znalosti i úctu, s jakou k ní přistupuje.  

 

Ilustrace dokonale doplňují příběh, vysvětlují, ale zejména podněcují fantazii. Lucie Dvořáková střídá výrazné celostránkové malby, drobné siluety, ozdobné iniciály a obrázky připomínající staré rytiny ze středověkého bestiáře. Pozorný čtenář najde drobné odkazy na Jana Švankmajera, Karla Zemana, Hajao Mijazakiho, barevné ladění připomíná Jaroslava Rónu. Ilustrátorka se distancuje od podbízivých a líbivých zobrazení, jak je známe například z dílny W. Disneyho.  U postav ze země Alchymie není na pohled vůbec poznat, jsou-li hodné, nebo zlé, jestli pomohou, nebo ublíží. Výtvarná stránka působí výrazně a sebevědomě, přesto decentně a s maximální pokorou k textu, dokonale se prolínají teoretické znalosti, skvěle zvládnuté řemeslo a obrovská fantazie ilustrátorky. Je znát, že spolupráce Petra Stančíka a Lucie Dvořákové funguje už dlouho, a navíc velmi dobře.

 

Symboly – literární i výtvarné – tvoří nedílnou součást příběhu. Nejvýraznější je symbol kruhu či prstence, kromě samotného Uroborce je kruh obsažen v hledaném prstenu nebo ve tvaru země Alchymie, představuje nekonečnost a dokonalost. K dalším používaným symbolům patří dvojice (bratr a sestra, král s královnou, Sfinga a Mantichora), strom nebo vejce. Objeví se i dvě tarotové karty – císař, symbolizující mužskou autoritu, urovnání sporů a uspořádání věcí, a blázen, který evokuje nový začátek a také odpoutání se od starostí. Známou hru Kámen, nůžky, papír rozšířil Petr Stančík o další dva prvky, vznikl tak pentagram – symbol čínského učení o pěti prvcích wu-sing.

 

Petr Stančík opatrně dávkuje informace, aby své malé i velké čtenáře pobavil a poučil současně. Každou kapitolu uzavírá kvíz, který souvisí s dějem kapitoly, ale neobsahuje otázky pro upevnění děje. Z velké části tvoří inspirativní podněty pro malé čtenáře nebo návody k tvořivým hrám. I přesto se rodiče, kteří budou tuto knihu číst svým dětem, musí připravit na množství zvídavých otázek, je proto dobré nastudovat předem několik encyklopedií, popřípadě absolvovat nějakou tu praxi v alchymistické dílně.

 

Jazyk je hravý a nesmírně zábavný, názvy kapitol jsou často veršované, autor zařadil do textu říkadla, ozvěny, písně, hádanky i hry se zvukomalbou. Škála jazykových prostředků je velmi bohatá, autor se nebojí novotvarů či archaismů. Přes velké využití odborných pojmů i cizích a poměrně komplikovaných jmen je text srozumitelný a hladce plyne. Má v sobě lehkost a šarm autorovy básnické tvorby a zároveň vtip a napětí jeho prozaické tvorby. 

 

Po vzoru mistrů alchymie Petr Stančík pečlivě a s rozvahou volí, odvažuje a destiluje slova, výsledkem je průzračný text bez zbytečných slov, který bezpochyby okouzlí dětské i dospělé čtenáře. 

 

 

Název: Fíla, Žofie a Smaragdová deska  

Autor: Petr Stančík 

Ilustrace: Dvořáková, Lucie 

Nakladatel: Mladá fronta

Rok vydání: 2018

Vydání: 1. 

Stran: 112

ISBN: 978-80-204-4984-9

 

Soutěže

Aktuality

  • Komiksové ceny Muriel znají své nominace

    Dvanáctý ročník komiksových cen Muriel zná nominace v devíti soutěžních kategoriích, 24. ledna v pražském kině Oko moderátorky Ester Geislerová a Johana Švarcová oznámí jejich vítěze. Nejvíce nominaci posbíral scenárista Vojtěch Mašek: trojice komiksů, na nichž se podílel, okupuje hlavní kategorie Nejlepší kniha, Nejlepší kresba a Nejlepší scénář.

    Číst dál...  
  • V soutěži Cena Česká kniha mohou opět hlasovat čtenáři

    Cena Česká kniha doznala v letošním roce určité změny. Více se o nich dočtete na stránkách soutěže zde. Pro naše čtenáře je však důležité, že mohou opět poslat hlasy svým favoritům. Několik z hlasujících, kteří budou mít štěstí při losování, může vyhrát pěknou knihu

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Cena Česká kniha

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení