
Recenze: Alois Jirásek, Eduard Burget – Staré pověsti české
- Vytvořeno 14. 6. 2018 0:00
- Autor: Lenka Krausová

Známe je všichni, ať už ze školy, z vyprávění nebo vlastní iniciativou. Pověsti z dob minulých, které se týkají naší vlasti. Příběhy starých časů sepsal Alois Jirásek a pro mnohé z nás se jedná o jeho nejznámější dílo – Staré pověsti české. Byly vydány nesčetněkrát, poprvé před 124 lety, naposledy letošního roku. Že se nejedná o obyčejné vydání, dokládá už obálka, vyvedená v bílé barvě se zlatými a červenými prvky. Spoluautorem knihy je Eduard Burget, tvůrce předmluvy a komentáře.
Začátek knížky je cimrmanovský, obsahuje úryvek z oblíbené hry České nebe. Který čtenář tento vynikající kus zná, tomu vykouzlí úsměv na rtech, neboť si jistě představí danou scénu. Poté stačí už jen přelistovat obsah a začíst se do předmluvy. Z ní se dozvíte něco málo z Jiráskova života, jeho tvorby z doby, kdy začal na pověstech pracovat atd. Snažil jsem se oživit naši minulost, přiblížit k jasnému názoru a porozumění… Obnovit paměť minulých dnů a tou osvěžit a posílit, a třeba i k svatému hněvu roznítit… … Tou cestou jsem šel, tak jsem pracoval. (vše str. 14) Taková slova sám Alois Jirásek pronesl.
Nejdůležitější obsah není nijak pozměněn, pověsti jsou přesně v takové podobě, v jaké je Jirásek sepsal a rozdělil do tří částí – Staré pověsti české, Pověsti doby křesťanské a Ze starobylých proroctví. Jsem si jista, že mnohé pověsti každý z nás zná díky jiným zpracováním (především filmovým) a ani netuší, že se jedná o Jiráskovu předlohu (např. pověst o Golemovi). Proč to tak je? Staré pověsti české jsou zpopularizované a dodnes nabízejí nejeden motiv k sepsání a následné realizaci scénáře. A díky tomu je stále máme v povědomí. Tištěná podoba je ale mnohem přínosnější a nové vydání ještě více. Ptáte se proč? Jak napovídá obálka knihy, svazek je obohacen o komentáře literárního historika Eduarda Burgeta. Díky těmto komentářům jsou čtenáři přiblížena zeměpisná umístění, kde se události odehrály (a to včetně fotografií), přesná časová určení, odkud Jirásek pro sepsání dané pověsti čerpal. Je toho však daleko víc – ukázky ilustrací, obrazů, snímků z filmů, obálky dalších knižních děl, které z Jiráskových pověstí čerpají…
Kromě seznámení se s českými pověstmi si rozšíříte obzory, v oblasti dnes již nepoužívaných slov – Kde byl les, ten porazili neb ohněm vypražili, mýta klučili, luhy a nivy zkopali, druhého pak léta rádlem zorali. (Str. 30). Každý takový výraz je vysvětlen v komentáři. V tomto případě se pod slovem klučili skrývá – Na mýtinách odstraňovali pařezy a kořeny. (Str. 30) Vyjma zastaralých výrazů se objevují rovněž slova cizí a taková, která vysvětlena nejsou. Tím, že si je čtenář vyhledá, získává větší rozhled. Snad nejvíce mě zaujalo slovo jeseň. Zatímco v našem jazyce se jedná o knižní, dnes již nepoužívaný výraz pro podzim, v jazyce slovenském se jesení podzim skutečně myslí. V neposlední řadě musím upozornit na krásu našeho jazyka, s nímž Jirásek pracuje naprosto famózně, a to i v případě popisu usmrcení dítěte. A chlapeček důvěřuje, nic netuše, po pacholisku sklonil kolena a kleče díval se dychtivě do vody po rybách. A jak se nahnul, jak níže naklonil kadeřavou hlavičku, dostal sekerou do útlého krku. (Str. 99)
Po dočtení poslední řádky najdete doporučenou literaturu, která vám pomůže v dalším studiu problematiky vážící se k Jiráskovým pověstem, samozřejmostí jsou odkazy na jednotlivá vyobrazení v knize. Co více napsat k nejnovějšímu vydání Starých pověstí českých? Snad jen, že všechny listy jsou na křídovém papíře a především, že tuto publikaci si nemůžete jen přečíst, tu si musíte vychutnat!
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...