
Recenze: Adela Banášová – Zapomenuté slovenské pohádky
- Vytvořeno 13. 3. 2018 1:00
- Autor: Tereza Zítková

Adela Banášová je známá především jako moderátorka, u nás se proslavila především moderováním show Česko Slovenská SuperStar. Teď se ale ukazuje v nové roli a vydává svou první knihu. Jmenuje se Zapomenuté slovenské pohádky a hlavními hrdiny jsou zde brynzovníci.
Brynzovníci jsou panáčci z typického slovenského sýra brynzy. Jednoho dne se zrodí na salaši, kde se o vše starají dvě ovečky, protože jejich pán je líný a jediné, co dokáže, je vyřezávat tvary do vyrobených sýrů. Nezajímá se ale, kde se vlastně ty sýry vzaly. Ve chvíli, kdy se panáčci zrodí a zjistí, že na salaši je žádná zábava nečeká, rozhodnou se, že se vydají do světa. A jelikož mají měkká srdce, snaží se na svých cestách všem pomáhat – lidem i zvířatům.
V jednom z příběhů se brynzovníci dostávají do malé vesnice, kde bydlí přesně devatenáct obyvatel. Ti jsou pověstní nejen výrobou pokladních pásů, ale především svým „drbáním“. Vždy, když se někdo z obyvatelů vzdálí, začnou ho ostatní pomlouvat. Ve chvíli, kdy do obce Klebetné Kydy vcházejí naši hrdinové, mají místní koho probírat. Aniž by věděli, kdo se je to rozhodl navštívit, jsou se vším hned hotovi a jejich závěry jsou více než mylné. A i když se k brynzovníkům nechovají moc hezky, malí panáčkové jim pomohou. V rozhlasové soutěži odpoví panáčkové správně na položenou otázku a vyhrají kurz irských tanců, a jelikož je to kurz přesně pro devatenáct lidí, věnují ho obyvatelům této vesničky. Díky jejich dobrotě se nakonec obyvatelé Klebetných Kydů stávají šťastnými.
Pohádky jsou přeložené do češtiny a výrazy, které by mohly malým čtenářům dělat problémy, ale byly zachovány pro autentičnost, mají své překlady a vysvětlivky v poznámce pod čarou. Nemusíte se tedy bát, že by vaše děti textu nerozuměly. O překlad se postaraly sestra a neteř Adely Banášové.
Ilustrace vytvořila sama autorka a doprovází jimi každý jednotlivý příběh. Všechny pohádky také končí oznámením, že si jdou brynzovníci najít chladné místečko, aby se do rána nezkazili. To je jeden z detailů, který mě na příbězích bavil, a i když se opakoval, vždy jsem se u něj zasmála.
Na vyprávění je sympatické, že jsou jednotlivé příběhy celkem krátké, a proto se hodí pro začínající čtenáře i malé posluchače, kteří ještě neudrží dlouho pozornost. Navíc děti autorka často oslovuje a snaží se s nimi tak vést pomyslný dialog, který pak mohou děti rozvinout i se svými rodiči.
Kniha Zapomenuté slovenské pohádky je plná příběhů o panáčcích, kteří jsou veselí a mají radost ze života. Děti s nimi zažijí nezapomenutelné chvilky plné zábavy, a pokud budete svým dětem předčítat vy, zasmějte se taktéž. Navíc jsou v příbězích ukrytá poučení, která se dětem budou hodit do budoucího života. Autorka se svou knihou snaží zároveň i malé čtenáře nalákat k návštěvě své rodné země. Podaří se jí to?
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...