
Daisy Mrázková – Můj medvěd Flóra
- Recenze
- Vytvořeno 3. 6. 2009 1:00
- Autor: Hana Masaříková

Učí děti vidět, slyšet a prožívat věci tak, jak to umí jen malé děti, ale jak by to mělo fungovat i u dospělých. Malý Petr zahlédne odhozeného plyšového medvěda už v pondělí, ale v naději, že se k němu přihlásí jeho majitel, ho nechá opřeného o strom. Jaké je jeho překvapení, když na druhý den najde medvěda ležet ve sněhu. Petr se ho tedy ujme, přestože mu hlava visí na poslední nitce. Medvídek je sice špinavý, má utržené ucho a chybí mu oko a někde má i vytržené chlupy, ale přesto se ho Petrova rodina ujme a do záchrany jednoho „plyšového života“ se zapojí všichni. Sestra Helenka medvěda vykoupá, aby nebyl špinavý, maminka mu ušije červenobílou čepičku a medvěd dostane růžové květované šaty po panence. Když ho ukáží tatínkovi, reaguje slovy: „Copak to tady sedí?“ a tímto ho přijme za právoplatného člena rodiny. Stejným způsobem na něho reagují i ostatní. Právě nyní se začíná odvíjet příběh s hlubší podstatou.

Medvěd dostane své jméno a jelikož v panenkovských šatičkách vypadá jako holčička, jmenuje se Flóra. Smí s ostatními sedět u stolu, smí jíst jablka a buchty, Petr ho na noc balí do svetru, aby mu nebyla zima, koupe se ve vaně a suší se u topení. Stejně tak si rodina uvědomuje i důležitost kamarádství, potřebu medvídka mít u sebe někoho dalšího, a tak ho seznámí s dalšími zvířátky – s opičkou, Tedíkem a medvědičkou Matoušovou. Flóra dostane na starosti Mukánka („ať také někoho má“ ), čímž medvěd přijme odpovědnost a také on se musí starat o druhé. Autorka tak rozvíjí v příběhu medvěda v dětech spoluúčast.

Daisy Mrázková svou knihu i sama ilustrovala. Můj medvěd Flóra je kombinací barevných celostran a drobnějších kreseb zasazených v textu. Obrázky se s textem vzájemně prolínají a ovlivňují. Kniha je dokonalou souhrou psaného slova a ilustračního vyjádření příběhu.
Literatura:
Zdroj obrázků: www.baobab-books.net/knihy.php
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře