Recenze: Marcela Kohoutová – Egyptské pohádky a bajky
- Vytvořeno 11. 4. 2017 2:00
- Autor: Lenka Krausová
České pohádky nás provázejí od samého dětství a známe je téměř nazpaměť. Mnohé z nich se vyprávějí i za našimi hranicemi, byť třeba mírně pozměněné. Co ale svým dětem vyprávějí například Egypťané? Možnost seznámit se s příběhy z Egypta dávají Egyptské pohádky a bajky autorky Marcely Kohoutové.
Tenká kniha obsahuje celkem 10 příběhů, přičemž počet bajek je o něco menší než pohádek. Jedno vyprávění bych nezařadila ani do jedné skupiny (O naději). Je nutné se zcela oprostit od klasiky, ve které všechno dobře dopadne a dobro zvítězí nad zlem. V Egyptě to mají prostě jinak. Čtenáře o tom přesvědčí už první bajka, Bázlivá slepice. Po přečtení posledního řádku si uvědomíte, že vzít si ponaučení lze i – na naše poměry – z drsnějšího konce. V těchto případech je čtení vhodnější pro děti starší deseti let. Ty mladší by nemusely mít klidné spaní a mohly by si odnést špatný úsudek. Příkladem za všechny je Slavice a slon – bajka, která je oslavou pomsty. Jestliže bajky přinášejí obecně platná ponaučení, pak ta o slavici se míjí účinkem.
Styl vyprávění je přesně takový, jaký se u pohádek předpokládá – kdysi dávno, před dávnými časy apod. Četba je velmi příjemná a dává prostor pro hraní si s intonací hlasu. Žádné z vyprávění není dlouhé, pro předčítání ideální. Vše doplňují krásné ilustrace Jany Hakenové.
Pohádky a bajky nejsou autorčiným výmyslem. Ihned v úvodu knihy děkuje svému egyptskému exmanželovi za pomoc, z čehož lze usuzovat, že náměty jsou právě od něj. A samozřejmě nejen to – Marcela Kohoutová v Egyptě několik let žila.
Celkové hodnocení je určitě pozitivní. Svým způsobem jsou příběhy odrazem zahraniční kultury a jejich přečtení dá každému prostor pro zamyšlení, proč je tomu takto a zda existuje podobnost s našimi pohádkami. Je pak na zvážení každého, zda děti seznámí s celým obsahem a následně jim vysvětlí význam, aby si odnesly správné ponaučení, či něco vynechá.
Ukázka:
Kdysi dávno žil jeden lovec jménem Mustafa a ten měl oddaného psa, se kterým chodíval na lov. Mustafova manželka před časem přivedla na svět krásného chlapečka, ale hned po porodu zemřela, a tak Mustafa našel pro své dítě pečovatelku.
Jednoho dne pečovatelka onemocněla a nemohla tak přijít, aby se postarala o malého Adela – tak se Mustafův hošík jmenoval. Lovec byl bezradný. Seděl u postýlky s dítětem a přemýšlel, jak půjde dnes na lov, když Adel nemůže zůstat sám. Když konečně hošík usnul, napadlo ho Mustafu, že by mohl jít na lov, kdyby nechal s chlapcem doma svého oddaného psa. (Str. 17-18)
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...