
Recenze: Vojtěch Otčenášek – Dům pro myšku Elišku
- Vytvořeno 24. 4. 2016 3:00
- Autor: Tereza Zítková

V jedné jeskyni žila myší rodinka a díky jedné pozoruhodné rostlině měla velice dlouhý život. Myšky tak mohly cestovat časem a objevovat svět. Žádná z nich o to ale neměla zájem, až jednou přišla na svět myška Eliška. A o ní je tento příběh.
Vojtěch Otčenášek napsal knihu Dům pro myšku Elišku, ve které děti provede těmi nejpozoruhodnějšími stavbami na světě jedna malá myš. Kniha vyšla v České republice v roce 2016 v nakladatelství Edika.
Hlavní hrdinka myška Eliška je velice zvídavý tvor a díky rostlině, kterou se živí, má dostatek času na všechno, po čem touží. A ona touží cestovat. Místo toho, aby své rodině pomáhala se stavbou tunelů, toulá se po světě a sleduje, jak se člověk a s ním jeho stavby postupem doby vyvíjí. A i když jí její rodina vyprávění nevěří, myšku Elišku hřeje dobrý pocit u srdce, stejně jako každého cestovatele. Pocit, že zažila něco krásného a úžasného, že její vzpomínky jí nikdy nikdo nevezme.
Myšce Elišce se v tunelech nelíbilo, a tak se na svých cestách pokouší nalézt nový domov. Její první zastávkou byl Stonehenge, i když to místo bylo blízko moře a bylo opravdu plné magických sil, foukalo zde a žádné pořádné obydlí zde nebylo. Dalším místem, které navštívila, byly řecké Athény. Zde Eliška obdivovala krásnou zlatou sochu, ale ani tady nebylo ideální místo k žití. A jelikož přišla ze severu, kde byla velká zima, rozhodla se, že pocestuje dál na jih za teplem. Jestli nakonec myška Eliška nalezne to pravé místo pro svůj život, se děti dozví až na úplném konci.
Celá kniha je pojata z pohledu nezúčastněného vypravěče, který o myšce Elišce mluví ve třetí osobě. Příběh je psán tak, aby ho malí čtenáři pochopili a aby je bavil. Text je jednoduchý a slova v něm použitá jsou jasná. Kromě dobrodružství myšky Elišky jsou u každého místa doplněny faktické informace. Ty jsou tištěny rozdílným písmem, aby bylo jasné, že do textu tak úplně nepatří. Dá se ale zároveň říct, že to jsou informace nejdůležitější. Povedené jsou také ilustrace samotného Vojtěcha Otčenáška, a to jak myšky Elišky, tak i existujících monumentů. Děti tak mohou vidět, jak asi vypadalo město Babylon či jak vypadá Tádž Mahal.
Kniha je tedy hezkou a úsměvnou pohádkou o dobrodružstvích malé myšky, navíc se malí čtenáři dozví spoustu užitečných informací, které se jim jednou budou hodit při cestování po světě, ale i v běžném životě. Myslím, že krásná myšlenka, kterou by si nejenom děti měly nést s sebou životem je tato: „Není důležité, jak je život dlouhý, ale jak se prožije. Rostlina mi umožnila poznat svět a překonat jeho nebezpečí. Třeba se k nám někdy vrátí, ale není pro nás tolik důležitá. Nejdůležitější je, že se máme rádi. Alespoň víme, že není řešení přežívat jen ze dne na den a je správné hledat možnosti, jak svůj čas smysluplně vyplnit.“ (Str. 108)
Dům pro myšku Elišku je vhodný pro každého malého zvědavce, je to knížka milá a zároveň poučná. Je to vhodný dárek pro každého čtenáře.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...