Recenze: Knihy pro děti a mládež

Zachraňte Ježíška!

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Charakter pohádek se během poslední generace radikálně proměnil. Možná vám připadá, že první věta je klasickým povzdechem „O tempora o mores“, který od doby Cicera lidé používají nebývale frekventovaně. A Cicero také asi nebyl prvním, kdo si takto postěžoval. Nechme však římské politiky stranou a věnujme se pohádkám, zejména knize Vánoční příběh. Přesto pohádky a Vánoce nutí k zamyšlení a já mu neodolám. Pokud však o ně nestojíte, přejděte rovnou k části O knize, kterou jsem pro tyto účely výrazně označil.


knihaTrvám na tom, že dnešní pohádky mají jiný charakter než ty, se kterými jsem se jako malý čtenář potýkal já. Nemám na mysli jen jednu z variant Červené karkulky, v níž si to zlý vlk šeredně odnese, zatímco Karkulka s babičkou jaře vyskočí z jeho břicha jen mírně natrávené. I já pamatuji netradiční pojetí příběhů pro děti. Dnešní pohádky však věrněji kopírují charakter současné doby - rychlost, akčnost, bezohlednost. Zlo, proti němuž musí dobro bojovat, dnes reprezentuje skutečné problémy, se kterými se děti setkávají dennodenně. Vhodnost či nevhodnost takového přístupu nechme psychologům a jejich vědeckým pracím. Výrazný vliv na pohádky mají i fantasy příběhy, v některých případech hranice mezi pohádkou a fantasy zcela mizí.

Autoři knihy Vánoční příběh však měli jiný důvod pro napsání „odlišné“ pohádky. Všímají si, stejně jako my ostatní, že Vánoce kamsi mizí. Kdybych prohlašoval, že je to jen současným konzumem, dopustil bych se propagandistické lži. Naše tradiční Vánoce úpěly pod nátlakem cizích vlivů velmi dlouho. Pomiňme dobu, kdy se pohanské oslavy slunovratu pod vlivem křesťanské ideologie proměnily v mírně modifikovanou vzpomínku na narození Ježíše. Za tu dobu jsme Ježíška přijali za svého a v době socialismu jsme nelibě nesli, jak nám Rusové vnucují svou představu. V tomto období jsme Ježíška snadno ubránili. Jak se ukázalo, bránit se proti nátlaku je snadnější, než proti pokušení. Nedostatky socialistického hospodářství byly vystřídány rozmařilým konzumem, prostá čistota Ježíška obžerstvím za dozoru kokakolového Santa Klause. Ježíšek se pomalu transformuje podoby červeně oděného staříka s blahobytným panděrem a bílým vousem, jednou ročně křižujícím noční oblohu na saních tažených soby, rozdávající tuny mobilních telefonů a tabletů. Z Vánoc se vytrácí to hlavní, o čem se nahlas mluví, ale málokdy opravdu zůstává v našich srdcích.

O knize

První stránky knihy mi připomněly Ukradené Vánoce Tima Burtona. Zatímco však Burtonův Jack touží po pozornosti a chce dětem dělat radost po svém tak, jak to umí, Lucien, zloduch Vánočního příběhu, chce radost ze světa vymýtit. Kniha Lucie Lukačovičové a Marka Dobeše není hravá ani veselá. Zlo v ní zaútočí se vší vážností. Dvojčata Magda a Petr se spolu neustále hašteří, nedokážou si k sobě najít vztah, k tomu nepřispívají ani jejich rodiče, jimž se manželství rozpadá. Děti, jak už to v pohádkách bývá, se dostávají se zlem do křížku a jsou jedinými, kteří je mohou zastavit.

Hádající se a občas i nenávidějící se sourozenci, rozvádějící se rodiče, mizející atmosféra Vánoc, to jsou atributy naší reality, které autoři do pohádky vložili. Ani jedno však nereprezentuje zlo, jen jevy, které je přiživují. Zlo je Lucien, jak si správně přeložíme, jde o Lucifera. Jeho říše - podle představ autorů - není explicitně zaplněná kotly a plameny, avšak ty číhají v náznacích v pozadí, což je působivější. Lucienův svět se spíše podobá světu současného byznysu. Souvislostí mezi obchodem, politikou a rozšiřováním zla se najde více a jsou dost jasné. Globálně vzato, sourozenecké soupeření mezi Magdou a Petrem má svou paralelu v pohádkovém světě v boji mezi Lucienem a Ježíškem. Vánoční příběh se částečně hlásí k fantasy žánru, zejména spádem děje a jistou syrovostí vyprávění, v němž se objevují akční napínavé scény na hranici drastičnosti. Závěrečnou bitvu si autoři užívají téměř jako v Tolkienových knihách.

Spojit tradici laskavých a pohodových Vánoc s akčním příběhem není jednoduché, protože obě myšlenky jdou zdánlivě proti sobě. Autoři však zcela správně vycházejí z úvahy, že dnešní děti nejsou zvědavé na sladkobolné příběhy a snáze přijmou myšlenku lásky v hávu respektujícím rytmus současné doby. Jako kdyby chtěli porazit nepřítele jeho vlastními zbraněmi. Příběh je srozumitelný a působí na první pohled velmi jednoduše. Přesto v něm můžeme - pokud chceme a pokud jsme toho schopni - nalézt mnoho souvislostí a myšlenek, nad nimiž se můžeme zastavit. V textu najdeme vše, co má v dobrém příběhů být. Boj dobra se zlem, nenávist i lásku, hledání a nacházení a především dozrávání. Cesta, jíž Magda a Petr projdou, je především cesta jednoho ke druhému, mnohdy ta nejdelší a nejtěžší.

DOBEŠ, Marek, LUKAČOVIČOVÁ, Lucie. Vánoční příběh. 1. vyd. Praha: Alfedus, 2013, 216 s. ISBN 978-80-260-5257-9.

 

Komentáře   

 
Kimmi
0 Odp.: Zachraňte Ježíška!Kimmi 2015-02-22 10:05
Škoda, že recenze nevyšla v období kolem Vánoc. Teď je už trošku passé :) :)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Jiří Lojín
0 Odp.: Zachraňte Ježíška!Jiří Lojín 2015-02-22 10:59
Máte pravdu, mrzí mě to, ale dříve to možné nebylo. Ale před námi jsou další Vánoce a kniha patří k těm, které zůstávají dobré i po letech.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení