Dojemný příběh s medvědem Tulim
- Recenze
- Vytvořeno 27. 11. 2014 2:00
- Autor: Jitka Libigerová
Po delší době se mi do rukou dostala dětská kniha, která mě dojala, dostala a ukápla mi i slzička. Jde o novou knihu Lenky Rožnovské Medvěd Tuli. Jak je psáno v anotaci, autorka se inspirovala dílem dětské psycholožky Jiřiny Prekopové, jejíž metoda pevného objetí pomáhá dětem a jejich rodičům proměnit psychickou bolest ve zkušenost bezvýhradné lásky a bezpečí. A o čem že kniha vypráví? To se dozvíte v následující recenzi. Knížku vydalo nakladatelství Grada.
A jak medvěd Tuli vypadá? Má především dvě medvědí uši, co slyší pláč a naříkání v dětské duši. Dvě tmavá kukadla, jeden černý čumáček, to aby dětem mohl dávat pusu čumákovku. A hlavně čtyři medvědí tlapy, co umí pohladit a obejmout. A také velký bílý heboučký pupek, aby dětem posloužil jako polštářek. Jak medvěd Tuli pomáhá dětem ve škole, se dozvíte níže. Že škarohlíd, fouňa a namyšlenec nevěří? O opaku je přesvědčí Lenka Rožnovská ve své knize!
Paní učitelka Liduška si byla koupit medvěda Tuliho v jednom krámku, kde ho posadili vedle veselého klauna a smutné panenky. Méďa věřil, že si ho odtamtud někdo odvede. To nevíte, děti, jakou mají medvědí myšlenky sílu! A hlavně měl Tuli jedno velké poslání. Pomáhat utěšit děti paní učitelce Lidušce, která ho představila své třídě. Liduška si nevěděla rady s jednou holčičkou Magdalénkou, byla totiž moc tichá, až moc tichá. Paní učitelka se domnívala, že Magdalénka není ve škole šťastná. A medvěd měl v tomto Lidušce pomoci. Stal se z něj tak malinko špion.
Dětem se medvěd Tuli ihned zalíbil a přijaly ho mezi sebe. Malovaly s ním pohádku:
Pohádka o marnivé berušce.
Mandelinka bramborová
smutně pláče, truchlí doma,
neb ten její kabátek
není vůbec na svátek,
s proužkovanou fazónou
je tři sta let za módou! [1]
Tak tato slova pronese beruška o mandelince bramborové. Lenka Rožnovská v knize vyjádřila myšlenku, se kterou bychom měli všichni souhlasit. A kdo by byl proti, je trumbera! Neměli bychom dát jen na to, jak se kdo obléká. Cituji: Člověk v hezkých šatech může být zlý, naopak člověk v hadrech může mít srdce ze zlata. Ano, skutečně, člověk, který se obléká jako hejsek podle poslední módy, nemusí mít všech pět pohromadě. Zato nevýrazný člověk může mít srdce na dlani. Nikdy nedávejte na první dojem. Člověka musíte poznat hlouběji, abyste o něm tvrdili, že je takový či makový.
Při další hodině si jde Honzík odpočinout k Tulimu. Proč? Tuli vám to jistě prozradí. Děti s Liduškou a Tulim počítají a dozvídají se, že u počítání může být legrace. A pak měla Majda číst, četla tak, že ji skoro nebylo slyšet. A pak byl tělocvik, nejbáječnější předmět, jaký může být…
Paní učitelka Liduška má vlastnosti, kterými by měla oplývat většina učitelek. Je to moc hodná, milá a empatická bytost. A navíc má jeden zásadní dar – učitelství jí bylo ze soudku dáno – umí děti vše dobře naučit. Zároveň však umí i zlobivé děti okřiknout. Ve třídě se vždy vyskytne nějaký ten šprýmař. Jak jsem napsala, Liduška je empatická, vycítí u Magdalénky, že se „něco“ děje.
Pak se přesuneme k Magdalénce domů, neboť paní učitelka dává Tuliho holčičce s sebou, aby medvěd nemusel zůstat ve škole sám. U Majdy doma bylo řádně uklizeno, všechny hračky měly své místo a Majda psala domácí úkol. Pak jí bylo najednou do pláče, protože musela zůstat doma sama. Proč, ptáte se? To vám napoví emotivní kniha Lenky Rožnovské. Napovím jen, že maminku a Majdu opustil tatínek…
Děvčata si to zatím neuvědomí, ale jednou, až si budou vybírat tatínka svých dětí a svoji životní oporu, měly by se řídit i rozumem. A vybrat si opravdu muže spolehlivého do života. Ne nějakého floutka, který ženě udělá dítě a pak ji nechá, protože jiná se na něj usmála. Láska a manželství je něco posvátného. Měli bychom do něj vstupovat s opravdovostí a přesvědčením. A jak radí Lenka Rožnovská - raději hledat někoho, kdo hlavu nosí na správném místě. Jinak se potom nedivme, že dětem je smutno na světě, jako Magdalénce.
Bude i Magdalénce a její mamince v knize Lenky Rožnovské veseleji? Nechte se překvapit.
Když ti v duši zloba hlodá,
když tě užírá nepohoda,
když jsi bolavý,
Tuli radu ví:
Každý zlobný kříž
zlomíš, když se přitulíš. [2]
Kniha je psána tak, aby ji pochopily děti od šesti let. Co by bylo nejasné, je v knize důkladně vysvětleno. Uvedu příklad - pan učitel Radek přeje Lidušce: „Zlom vaz!“ V jaké souvislosti, to vám napoví kniha, v níž je však vysvětleno, že když si někdo zlomí vaz, poraní si krk a má převelikou bolest, že se nemůže ani pohnout. Proč přát takovou smůlu? Protože lidé jsou pověrčiví a raději si přejí něco nepříjemného, aby se to v dobré obrátilo. Kniha si zaslouží pozornost rodičů i dětí. Lenka Rožnovská je zároveň paní učitelka, takže ví, jak to ve školství chodí. Kniha je psána ze srdce, ostatně jako její další knihy. Za mě jednička s hvězdičkou!
[1] ROŽNOVSKÁ, Lenka: Medvěd Tuli. Praha: Grada, 2014. 72 str. ISBN 978-80-247-5177-1. 37 str.
[2] tamtéž 72 str.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...