Recenze: Knihy pro děti a mládež

Místo, kde pohádka potkává realitu

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
auto

„Pohádky jsou více než pravdivé – ne proto, že nám říkají, že existují draci, ale protože nám říkají, že je můžeme porazit.“ - Neil Gaiman

 

knihaNebylo by úžasné stát se kouzelníkem? Mohli bychom létat, nebo třeba měnit lidi v žáby, nic by nám nescházelo. Taková představa však patří do nějakého jiného světa, ne do tohoto. Jasper Fforde nám v knize Poslední drakobijce předkládá představu jakési reality, kde jsou kouzla součástí každodenního života a málokdo je považuje za něco skvělého. Kouzelníků je málo a jejich čarovná moc slábne.

Teď se ještě navíc rozkřiklo, že v neděli odpoledne má zemřít poslední drak. Jeho území, na které nemůže nikdo vkročit, bude najednou neobydlené, a tak se lidé – bohužel – spíše než o draka zajímají o to, jak nejrychleji zabrat jeho území a vydělat tak na jeho smrti spoustu peněz.

A to ještě není všechno. Drak musí zemřít rukou drakobijce! A právě tady vstupuje do příběhu Jennifer Strangeová, patnáctiletá dívka, kterou bych mohla popsat mnoha slovy – odvážná, zodpovědná, přátelská…, ale v žádném případě obyčejná.

To ona se stane posledním drakobijcem, a tím se stane i středem událostí, které si donedávna ani nedovedla představit. Rychle si musí zvolit svůj postoj a rozhodnout se, komu může důvěřovat. Potom přichází nedělní odpoledne a Jennifer zjišťuje, že nic není takové, jak se zdálo. Musí padnout konečné rozhodnutí – zabije draka, nebo ho nechá žít?

Osobně si myslím, že pohádky jsou pro dospělé stejně důležité jako pro děti. Ukrývá se v nich jiný svět, kde je všechno možné, jsou tak trochu černobílé a jejich jedinou povinností je nechat dobro vyhrát, protože právě to z nich dělá něco výjimečného. Díky pohádkám snad všichni hluboko v duši více či méně věříme, že i na nás někde čeká šťastný konec, že jednoho dne konečně porazíme všechny draky, které nám život nastrčil do cesty, a budeme žít šťastně až do smrti.

Tento příběh se odehrává někde v půli cesty mezi naivní zemí pohádek a tou naší, kde vše, co máme, je často jen tvrdá realita. A právě v takovém světě vítězí lidé jako Jennifer Strangeová - někdo statečný, kdo dokáže prohlédnout přetvářku a je odhodlaný udělat správnou věc, i když je to často ta nejtěžší. Nevítězí tam jen dobro nad zlem, ale také moudrost nad povrchností a čestnost nad chamtivostí.

Kniha mě zaujala už obalem, čekala jsem něco oddechového, co by mi mohlo trochu zlepšit náladu… a nebyla jsem ani trochu zklamaná. Kromě zajímavého a napínavého příběhu jsem musela obdivovat hlavně spoustu fantazie a tvořivosti, které do něj autor vložil. Všechno vypráví s takovou lehkostí a hravostí, že jsem nejednou zatoužila, abych uměla psát, tak jako on. Proto musím také pochválit výborný překlad, bez kterého by kniha možná vůbec nevyzněla tak, jak má.

Přesto ji nedoporučuji každému. Chcete-li něco spletitého a komplikovaného, pořiďte si detektivku. Pokud se chystáte brečet a jíst zmrzlinu, čtěte třeba Johna Greena. Čekáte-li hodně akce a napětí, asi byste byli zklamaní. Já vám předkládám krásný, i když jednoduchý příběh, který dokáže zaujmout i pohladit, a takových není nikdy dost.

Fforde, Jasper. Poslední drakobijce. Vyd. 1. Překlad Martin Pokorný. Praha: Albatros, 2014, 235 s. ISBN 978-80-00-03427-0. 

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení