
Goscinnyho jemný humor plný modřin
- Recenze
- Vytvořeno 22. 11. 2013 2:00
- Autor: Štěpán Cháb

Svět dětské fantazie je krásný. Stačí otočit prstenem a stane se to, co je potřeba, stačí se poprat s drakem a jeden získá půl království a ruku princezny k tomu, stačí si zavdat lok z kouzelného lektvaru a nepřátelé budou vylétávat deset metrů nad zem a s přiblblým výrazem a vyplazeným jazykem zase dopadávat zpátky. Reálný svět by měl vypadat přesně tak, jak je zpodobněn v dětské literatuře. Plný kouzel, humoru a lásky. Není potřeba hledat nic jiného. Jedním z podstatných milníků dětské literatury je komiksová postava Asterix. Malý Gal, jehož vývozním artiklem je štiplavý humor spojený z prostou agresí vůči Římanům. Na český trh se dostává další „kompendium“ Asterixova dobrodružství. Asterix XVII-XX, zatnuté pěsti má opět naleštěné a připravené na nějakou tu drzou bradu Římana.
Vezměme to popořádku. První ve frontě na holení je příběh Sídliště bohů, kde si Goscinny, zastoupený Asterixem, dělá nesmírnou legraci z tržního kapitalismu, který je, obrazem i slovem komiksu, mírně natvrdlý. Jeho běžnou měnou je rozeštvání prostých lidí proti sobě. Konkurence namísto prosté slušnosti a tam, kde vznikne konkurence, dočkáme se brzy podvodů, hádek a vyslovené nevraživosti. Goscinny vykreslil postavy příběhu tak krásným způsobem, vytvořil jejich natolik výstižnou karikaturu, že nelze, než zvednout ruce a prostým plácáním o sebe jimi vyvolat potlesk. Samozřejmě, že Asterix s veškerým kapitalismem vyběhne.
A dejme se do druhého příběhu. Caesarův vavřínový věnec. A situace se nám promíchává. Goscinny se vrhá do potupování nedotknutelnosti mocných, kteří si jako ta koťátka vrní na poduškách a užívají si své moci. Nedotknutelnost mocných v rukou všeho schopného Goscinnyho najednou přijde na buben. Jen pro to, aby si galští bojovníci pochutnali na divočákovi okořeněném bobkovým listem z věnce samotného Caesara, strhne se nesmírně humorné dobrodružství, kde houf vyhladovělých šelem hlady pozře sebe navzájem, protože vězni určení k sežrání vznášejí faktickou poznámku a námitku a nejdou se nechat sežrat. Bez Julka v roli diváka prostě nepůjdou a Julek se courá někde po světě a dobývá území. Což je zásah do plánů. Samozřejmě, že kanec bude správně vypečený a jeho chuť zpestří jemně zasmrádlý bobkový list z věnce samotného imperátora.
Nu, popoběhněme o kus dál. Příběh se jménem Věštec, v kterém si Goscinny posvítil na podvodné umění duchovní, věštecké misky, které musí být plné převážně libovým masem, aby věštec neměl tu možnost hladovět. Chudák malá chamtivá. Goscinny příběhem odkrývá šalebnost duchovních praktik, které skutečně většinou slouží jen k prostému obohacení údajným nadpřirozenem nadaných lidí. Jen ta chvíle, než osazenstvu docvakne, že šalebník je skutečně šalebníkem, ta může jednoho přijít na pěknou hrst zlaťáků s vyobrazením Julka. Věštec se samozřejmě dočká svého osudu, tedy pořádné rány do brady a několikametrového letu vstříc pádu na zem.
Nu a poslední z nabízeného. Asterix na Korsice. V tomto příběhu Goscinny opěvá vzájemnost obyčejných/neobyčejných lidí, kteří mají a musí spolupracovat a bránit se spolu proti samozvaným vládcům. Něžné pochopení skutečnosti, že pouze upřímné podání ruky je stvrzením úmluvy, nikoliv následně podávané pero na podpis smlouvy.
Může se zdát, že Goscinny měl za cíl, čtenáře k něčemu vést, dát mu vyšší myšlenky a mety, které lze plnit a zlepšovat tím svět. Ale nenechme se vysmát. S Asterixem se čtenář prakticky jen nesmírně pobaví, sem tam získá inspiraci pro ironickou poznámku či sžíravý vtip zamířený vůči opřilbenému vojclovi z pléměte římského. Všeliké přesahy do morálního úzu čtenáře jsou naznačovány natolik dovedně, že není třeba se znepokojovat, nadále čtenář zůstane nepolíben morálkou, protože veškeré všechno vyšší bude mistrně zamaskováno pěstí do brady. Což je prostě báječné.
Knihu Asterix XVII-XX vydalo nakladatelství Egmont
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...