Recenze: Knihy pro děti a mládež

Když se splní i to nejbláznivější přání

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Před více než sto lety vyšla kniha Pět dětí a skřítek, kterou se inspirovala známá britská autorka dětských knih Jacqueline Wilsonová při psaní příběhu Čtyři děti a skřítek. Už jenom samotný název knihy tuto podobnost potvrzuje. Je na tom něco špatného, nebo autorka potvrdila originálnost svých knih na sociální témata?


knihaRos, Ribbie, Smash a Maudie jsou nevlastní sourozenci, kteří se sejdou na prázdninách v domě otce prvních dvou jmenovaných a matky zbývajících. Na popud Davida – hlavy rodiny – vyrážejí do staré pískovny na piknik, přesně tak, jak to za svého mládí dělal on. V podstatě se změní jen nepatrné množství věcí – pískovna se zmenší a čtveřice dětí pří hře narazí na podivnou bytost připomínající opici.

Jen Ros pozná, že je to skřítek Psamiades, pohádková postava vystupující v právě rozečtené knize Pět dětí a skřítek. Tak začíná úžasné prázdninové dobrodružství, ve kterém se plní všechny sny a hlavní hrdinové jsou najednou jako noví lidé. Láska a přátelství jsou všemocné.

Každé z dětí má nějakou svoji význačnou vlastnost. Zatímco Ros je nenapravitelná knihomolka, což ovšem není myšleno nijak hanlivě, nýbrž jako diagnóza, o jejím rodném bratrovi by se dalo mluvit jako o zvířecí mámě v pánském provedení. Smash a Maudie jsou dokonalé protiklady. O první z nich se nedá mluvit jinak než jako o protivném, nevychovaném a nevychovatelném frackovi, Maudie je roztomilá hodná holčička, kterou si musí všichni na první pohled zamilovat. Těžko něco říct o Psamiadovi. Nejdůležitější je jeho věk a události, které za tu dobu prožil. Jde o vznešenou bytost milující klid a slušné chování, která je alergická na vodu. Podobně těžké je nějak specifikovat rodiče. V příběhu tvoří jen jakési pozadí, nedá se mluvit o nějaké důležité roli ani vývoji jako u ostatních postav.

V realitě se objevují pouze dvě místa: stará pískovna obývaná Psamiadem a dům, ve kterém jsou děti na prázdninách. Zatímco jim však Psamiades plní přání, čtenář má možnost prohlédnout si Londýn. Spolu s Ros se dostane také do chudobince z doby vzniku knihy Pět dětí a skřítek. Po každém splněném přání následuje epizodka, ve které si mohou hrdinové svůj sen užít. Zůstává však otázkou, zda všechna přání dopadnou dobře.

Autorka – podobně jako ve většině knih – řeší sociální problém z pohledu dítěte. Tentokrát jde o rozvod rodičů a nevlastní sourozence. Kniha tím nabývá, je rozvláčnější a čtivost se ztrácí. Příběh má necelých tři sta stran a které dítě dokáže s požitkem přečíst tak dlouhý text?

Ukázka z knihy:

„Nemusíte se ničeho bát. Je po nebezpečí! Bridget se spletla, chudinka. Musíš jí zavolat, Alice, jestli už se z toho vzpamatovala.“
(…)
„Chtěla vyluxovat pod Maudiinou postýlkou a viděla tam Robbieho zvířátka. Jak se lekla, myslela si, že to jsou krysy!“ řekl táta a třaslavě se zasmál. „Ukaž je Alici, Robbie.“
(…)
„Kousky umělý hmoty!“ řekl táta.
(WILSONOVÁ, Jacqueline. Čtyři děti a skřítek. Praha: BB/art, 2013. s. 220.)

Knihu Čtyři děti a skřítek vydalo nakladatelství BB/art

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení