Poslední setkání se starověkou magií

Recenze

Vytvořeno 14. 5. 2013 3:00

Autor: Lenka Martinková

Nedávno se v nakladatelství Fragment uzavřelo dobrodružství sourozenců Sadie a Cartera Kaneových, hlavních hrdinů fantasy trilogie Kronika Cartera Kanea. Do konce světa zbývá už jenom několik dní a proti chaosu stojí pouze skupinka dětí. Přívrženci ubývají a smůla se jim lepí na paty. Jak dopadne Rozhodující bitva?

Jak už předchozí odstavec napovídá, jde o třetí a zároveň poslední díl zmíněné série. Cíl dětí z Brooklynského domu se zdá být jasný - pod vedením sourozenců a za pomoci stezky bohů porazit vládce chaosu – hada Apopa. Na první pohled to vypadá víc než jednoduše, ale kdo četl první dva díly, ví, že je to skutečně pouhé zdání. Apop ničí všechny papyry, které obsahují kouzlo k jeho zatracení, ovládá skupinu odbojných mágů a požírá duše mrtvých, aby získal dostatek sil k nadcházející bitvě.

Přestože už to samo o sobě vypadá dost děsivě a nepřekonatelně, je jisté, že by si s tím sourozenci Kaneovi poradili, kdyby ovšem neměli na starosti senilního boha Rea (kterého „získali“ v knize Hněv bohů), strýčka Amose „posedlého“ bohem zla Sutechem a mezi sebou chlapce nesoucího Tutanchamonovo prokletí. Navíc k tomu, aby měli alespoň nepatrnou šanci, potřebují pomoc starověkého podvodníka Setneho.

Ačkoli jsem některé postavy už naznačila, není od věci se o vybrané skupině zmínit podrobněji; už jenom pro lepší pochopení děje. Sadie a Carter jsou „vedoucí“ Brooklynského domu, ze kterého ve druhém díle odešel jejich strýček Amos coby vrchní lektor a veškeré velení přenechal jim. Sourozenci se zároveň stávají hlavními hrdiny, kterým jde na stránkách všech tří knih nesčetněkrát o život. Mají pod sebou také umírajícího mladíka (prapraprapraprapra… vnuka faraona Tutanchamona), který sice ví, co mu ničí zdraví, ale přesto se odmítá šetřit. Trochu podivně na jeho obdivovatelku Sadii působí Waltovy soukromé rozhovory s bohem mrtvých Anubem. Není divu – oba mladíci se jí líbí, ale kromě několika polibků mezi nimi nikdy k ničemu nedojde. Jak nehmotný bůh, tak umírající kamarád se jí pokoušejí cosi vysvětlit, Sadie je ovšem nikdy nenechá domluvit, a tak po několika dobrodružných epizodách tohoto trojúhelníku dojde k poněkud kuriózní situaci, kterou si každý čtenář musí vysvětlit po svém.

Podobný (a přesto možná ještě nepochopitelnější) problém řeší také Carter. Potají si myslí na Ziu Rašídovou, která se však nedobrovolně stane hostitelkou nejvyššího boha Rea. Zia tak má kolikrát výpadky, při kterých je nebezpečná svému okolí a ze kterých si později nic nepamatuje; v závěru dokonce začne měnit svou podobu – v jednu chvíli vypadá jako náctiletá dívka, v dalším okamžiku získá podobu muže v nejlepších letech. Právě tihle mladí lidé tvoří zamilovaný mnohoúhelník a v momentě, kdy se zdá, že všechno skončí happyendem, dojde k nečekanému zvratu a děj se obrátí o sto osmdesát stupňů.
V první chvíli má čtenář pocit, že styčným bodem příběhu bude mnohokrát zmíněný Brooklynský dům. Ze začátku je to skutečně pravda, ale než se naděje, děj se přesunuje do duatu, tedy jakéhosi staroegyptského ekvivalentu podsvětí nebo záhrobí. Tady se odehrávají nejdůležitější části příběhu, aby se zas jediným magickým skokem přenesly do reálného světa živých. V tom případě dominuje Gíza a vůbec území bývalého starověkého Egypta. Výjimkou však nejsou ani staroegyptské památky roztroušené snad po celém světě. Nejedna z nich má svoji významnou roli v blížící se Rozhodující bitvě.

Pro ty, kteří nečetli první dva díly, je poněkud obtížnější objasnit důležitá místa, na nichž se děj knihy odehrává, a na stejnou překážku člověk narazí při čtení, když vůbec netuší, co znamená ta či ona hláška hlavních hrdinů. Všechno se sice postupem času vyjasní, ale stejně má čtenář pocit, jako by byl o část příběhu ošizený.

Ukázka z knihy:

Zia si založila ruce. „Ale vy na to nepřijdete. Zrovna jsi řekla, že všechny kopie byly zničeny.“
„Poprosíme o pomoc Thovta,“ prohlásila jsem. „Carter je zrovna na cestě za ním. A mezitím… Musím něco zařídit. Možná tu naši teorii o stínech prověřím.“
„Jak?“ chtěl vědět Amos.
Vyklopila jsem, co máme za lubem.
(…)
„Dobře,“ rezignoval. „Nejdřív se musíš najíst a odpočinout si. Můžeš vyrazit za svítání. Zio, chci, abys šla s ní.“
Zia se zatvářila vylekaně. „Já? Ale mohla bych… Chci říct, je to moudré?“
(…)
„Zvládneš to,“ ujistil ji Amos. „Sadie bude tvou pomoc potřebovat. A já zařídím, aby někdo za dne dohlížel na Rea.“
(Riordan, R.: Rozhodující bitva. Praha: Fragment 2013, s. 93.)

Knihu Rozhodující bitva vydalo nakladatelství Fragment