
O ztraceném pradědečkovi a dalších věcech
- Recenze
- Vytvořeno 16. 11. 2012 1:00
- Autor: Břetislav Orlík

Krásná knížka propojující svět malých dětí a seniorů vyšla poprvé v roce 2006 a nyní se nám dostává do rukou druhé vydání. Mezitím se příběh Honzíka a jeho pradědečka Edy čtenářsky etabloval a těžké téma v očích čtenářů nalezlo přeci jen své místo. Naše učitelka češtiny kdysi říkala, že dobrá knížka pro děti se pozná tak, že ji s chutí čtou i dospělí. Tento poznatek u Lentilky pro dědu Edu skutečně platí. Sama autorka totiž po prvním vydání uvedla, že si knihu oblíbila i řada již odrostlejších čtenářů.
Setkáváme se zde s rozvrstvenou rodinou, jejíž členové žijí společně v bytě a právě začínají odhalovat problémy provázející proces stárnutí nejstaršího člena, pradědečka Edy. Maminka pracuje jako překladatelka, ale je rovněž i hlavou domácnosti, takže se na ni každý den valí řada dalších povinností. Tatínek s dědečkem pracují společně v oboru stavebnictví. Honzík chodí do školky a odpoledne tráví doma, stejně jako pradědeček Eda. Maminka je má tady na starost a vše se zdá být docela v pořádku, až do té doby, než se začnou zřetelně projevovat důsledky Edova zapomínání. Ukáže se, jak se s tím rodina dokáže vyrovnat.
V reálném životě míváme často tendence před dětmi nepříjemné skutečnosti zatajit. Říct malému dítěti, že jeho babička nebo dědeček zemřeli nebo těžce onemocněli, se na první pohled jeví jako velmi necitlivé. Společnost se rozhodla děti chránit tím, že umírání tabuizovala. Osudy dětí, dospívajících, dospělých a starých se často rozcházejí. Ivona Březinová se tohoto tématu na doporučení svého kamaráda, lékaře Petra Žižkovského, úctyhodně chopila a její kniha v tomto nepříznivém trendu příjemně působí. Autorka za ni obdržela Čestné uznání Albatrosu, první místo v Ceně knihovníků, Nominaci na zlatou stuhu a čtvrté místo od dětí v anketě 20. nejčtenějších knih roku 2006. Kniha je určena všem malým i velkým čtenářům od 6 let.
Ukázka:
„Prosím tě, táto, kolik jsi těch piv vypil, že jsi ani nenašel cestu domů,“ domlouval pak dědovi Edovi jeho syn, děda Arnošt. „Takhle za bílého dne dělat rodině ostudu.“
„Honzík napjatě poslouchal. Tak vida, děda Eda dělá rodině taky ostudu. Totiž úplně stejně to minulý týden říkala maminka Honzíkovi, když se u obchodu s hračkami vztekal, že chce nové auto na dálkové ovládání. A přitom to nebylo ledajaké auto, ale sanitka. A sanitka
by v žádné rodině neměla chybět, o tom je Honzík přesvědčený.“
BŘEZINOVÁ, Ivona. Lentilka pro dědu Edu. Praha: Albatros, 2012, 11 s.
Knihu Lentilka pro dědu Edu vydalo nakladatelství Albatros
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...