
Astrid Lindgrenová – Bratři Lví srdce
- Recenze
- Vytvořeno 3. 7. 2009 1:00
- Autor: Jan Gettin

Postavy
Reflektorem příběhu je Karel Lev, zvaný Suchárek. Karel je těžce nemocný, věčným ležením pobledlý chlapec, který na to, že je jednou z hlavních postav, má překvapivě brzy umřít. Bojácný Suchárek má stejně jako všichni strach ze smrti. Naštěstí má obrovskou oporu ve svém bratru Jonatánovi, obdivovaném okolím pro svou krásu a chytrost. Pomáhá Suchárkovi vyrovnat se se smrtí a připravit se na ni povídáním o světě pohádek Nangijale, kam se člověk dostane, když sejde z našeho světa popisovaného jako svět strádání a bolesti. Jonatán dokáže líčit Nangijalu v takových barvách, že Suchárek nechce nic jiného, než prohánět se po jejích loukách a dělat si ohníčky, kdekoli bude chtít. Suchárek je připraven, ale spisovatelka čtenáře hned na začátku překvapuje neočekávaným zvratem, který má více než k pohádkovému příběhu pro děti blíže k nevyzpytatelným hrám osudu. V domě totiž vypukne požár a chlapcům pro záchranu vlastního života nezbývá nic jiného, než vyskočit z okna. A protože Suchárek nemá sílu, aby to zvládl sám, musí si jej vzít Jonatán na záda. Přitom se však smrtelně zraní a „odchází“ do Nangijaly dřív než Suchárek.

Jednou z nejradikálnějších postav bojujících za svobodu Šípkového údolí je Urban. Mladý, energický muž, do jehož zapálení pro svobodu a osobní angažovanost jsou vkládány veškeré naděje na úspěšné zvládnutí povstání proti Tengilovi. Jak vyplývá ze samotného příběhu, stává se Urban vězněm v Katlině sluji a málem jí padne i za oběť. Katla je hrůzu nahánějící dračice, která dokáže svými plameny každého vmžiku usmrtit, v lepším případě trvale ochromit. Tato bájná nestvůra je zároveň jednou z nejhrůznějších zbraní v rukou Tengila, který ji ovládá skřípavými zvuky rezavé trubky.
Autorčiny paralelní světy a pojetí smrti
V knize se setkáváme se dvěma paralelními světy. A sice s Nangijalou a Nangilimou. Jedinou cestou, která vede jednosměrně z jednoho světa do druhého, je „smrt“, kterou se autorce daří demytizovat a zbavit onoho typického záhrobního přídechu. Nazveme-li ji v duchu příběhu jako přechod z jednoho světa do druhého, bavíme se pak vlastně o eufemismu pro skutečnost, kterou toto slovo v mysli většiny lidí přirozeně vyvolává. Autorka si tak může zcela legitimně dovolit porušit jedno z pohádkových klišé o „nesmrtelnosti“ hrdinů, které nechává hned v úvodu knihy přejít do Nangijaly, tedy zemřít.
Nangijala rozhodně není bezstarostný svět plný hrátek, veselí a šťastných srdečných lidí, kteří se ničím netrápí. V některých smutných znacích se až příliš podobá tomu našemu. Především to není svět, ve kterém žijí jenom kladní hrdinové. Vedle těchto se jako všude jinde objevují lidé zištní a krutí, se snahou přivlastnit si násilím, co není jejich. Základní dichotomie je na ty „dobré“ a „zlé“, ale autorka dokazuje, že toto rozdělení není zdaleka tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát, a že i mezi „dobrými“ se najdou jedinci, kteří se pro osobní blaho propůjčí myšlence „zlých“, tak jako „zlí“ mohou sloužit věci „dobrých“. Viz například Tengilova neporazitelná biologická zbraň Katla, metající zkázonosný oheň, která na slovo poslouchala každého, kdo zrovna pískal na zrezivělou trubku, jejíž skřípavý zvuk ji přinutil plnit do puntíku cizí (z)vůli. Ve chvíli, kdy se daří Jonatánovi uzmout Tengilovi jeho kouzelnou trubku, se Katla stává dobrým sluhou, který pomohl Třešňovému údolí rozprášit Tengilovu armádu, tak jako se zároveň stává špatným pánem v okamžiku, kdy Jonatán tuto trubku ztrácí. Jako by autorka implicitně varovala „Nehrajte si s ohněm, spálíte se!“
Pohádkové motivy
V příběhu se objevuje hned několik pohádkových motivů. Je to přítomnost bájných tvorů, mezi které patří drak plivající oheň a obrovský had žijící v Karmově vodopádu, který sehraje v závěru příběhu důležitou roli. Za další znak pohádky lze považovat přítomnost magického předmětu, kterým je zrezivělá trubka coby nástroj, kterým lze ovládat Katlu, stejně jako pohádkový význam smrti – způsobu, jak přejít do paralelního světa. Dalším typickým znakem je relativně šťastný konec. Slovo relativně zde má své opodstatněné místo, neboť z logiky věci vyplývá, že obyvatelům Šípkového údolí se podařilo získat zpět ztracenou svobodu. Bratři se však v závěru příběhu po střetu s Katlou, kdy je Jonatán zasažen jejím plamenem, rozhodli pro dobrovolný odchod za Matyášem do Nangilimy. V jiném případě by totiž Jonatán zůstal na následky střetu do konce života ochrnutý.
Autorčiným vkladem při vyprávění příběhu je jeho neodhadnutelnost. Vzbuzuje sice ve čtenáři určitý pocit dalšího vývoje věci, ale záhy jeho prvoplánový předpoklad rozmetává skutečností, která se zcela vymyká jakékoli čtenářově představě. Jako by tak chtěla vnímateli příběhu dokázat, že ona je zde spisovatelskou autoritou, která ví, co dělá, a ví, jak to má dělat. Viz například konec příběhu, který v naší rovině chápání končí neočekávaně tragicky – dobrovolnou smrtí obou hrdinů, ale v rovině příběhu končí nadějí. Nadějí, že demytizovaná smrt přenese Suchárka i s jeho vážně zraněným bratrem z Nangijaly do Nangilimi, mnohem krásnějšího a bezpečnějšího světa, ve kterém se mohou těšit plnému zdraví.
Přijetí knihy u nás
Kniha nesměla být za socialismu vydávána, byla označena za nevhodnou, neboť děti v knížkách pro děti neumírají. Stejně tak mohla vadit popisovaná schopnost obyčejných lidí postavit se uchvatitelům v boji za svobodu, tak jako popis obrovské, neprostupné zdi obehnané okolo Šípkového údolí, hlídané strážemi. Zůstává otázkou, nakolik je příběh pouhým pohádkovým vyprávěním pro děti a nakolik alegorií našeho slzavého údolí.
POZNÁMKOVÝ APARÁT:
[1] LINDGRENOVÁ, A.: Bratři Lví srdce. 1. vyd. Praha: Albatros, 1992. ISBN 80-00-00347-3. S. 40.
Čtěte také:
Astrid Lindgrenová – nekonvenční spisovatelka pro děti a mládež
Astrid Lindgrenová – Bratři Lví srdce (ukázka)
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...