Recenze: Knihy pro děti a mládež

Pohádky pod polštář z pera Zuzany Pospíšilové

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Že se může dětem lépe usínat u pohádek Zuzany Pospíšilové Pohádky pod polštář, není pochyb. Kouzelné příběhy určené jak pro dívky, tak pro chlapce vydalo nakladatelství Portál.

 


knihaKniha obsahuje soubor osmi tematických okruhů. Pohádky z lesa vypráví například o skřítkovi Smrkáčkovi, pohádky o zvířátkách přibližují život prasete v blátě nebo odpovídají na otázky, proč má ovce kudrnatý kožich či jak se ze slepičky stala kachnička. Chlapce nadchnou pohádky o autech, dívkám mohou být bližší pohádky o princeznách. Chybět nebudou ani strašidelné příběhy či pohádky ze školy a mnohé další.

Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka, která pracuje ve Speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě. Je dvojnásobnou maminkou a autorkou pohádek a básniček pro děti, jež publikuje knižně či v časopise Sluníčko. Z další tvorby jí v Portálu vyšly knihy Pohádky před spaním, Domeček pro šneka Palmáce, Školní detektiv, Školní strašidlo, Hádám, hádáš, hádáme, Hádanky a hříčky nejen se slovíčky, Poznáváme písmena a další.

Proč mají berušky puntíky

Tak jako mezi lidmi, i mezi beruškami byly berušky hodné a ty zlé. Byly celé bez puntíků a jen těžko se daly rozeznat od ostatních broučků. Ty zlé dělaly neplechu a sváděly to na ostatní. Až se jednou rozhodlo, že se to musí oznámit jejich králi. Ten rozhodl, že za každý dobrý skutek budou berušky odměněny medailemi. Jenomže zlé berušky začaly medaile krást.
Ale pan král byl moudrý vládce. Požádal svého dvorního vynálezce, aby mu namíchal takovou barvu, která vydrží napořád. A tak místo medailí dostávaly berušky zasloužené puntíky. Najednou se poznalo, kdo je opravdu zlý.

A protože berušky nemohly mít na zádech teček moc, aby vynikla i jejich krásně červená barva, stanovil král jako největší počet teček sedm. Jednak proto, že to bylo všeobecně uznávané šťastné číslo, ale taky proto, že král uměl skvěle napočítat do sedmi. Pak už se mu to trochu pletlo. Od těch dob se všechny berušky snažily být hodné jako sluníčka, aby dostaly nějakou tu tečku. Jsou to slunéčka sedmitečná. A kdybyste náhodou někdy potkali berušku bez teček, raději se jí obloukem vyhněte!
(Pospíšilová, Z.: Pohádky pod polštář. Portál: Praha, 2012.)

Pohádky před spaním

V pohádkách se prolíná reálný svět dětí a prostředí blízké dětem se světem fantazie. Jedině tak si mohou vlastní fantazii více obohatit. „Velká přání se někdy vyplní, obzvlášť těm, kteří po nich opravdu velice touží.“

Jednotlivé pohádky na sebe nenavazují, dítě si tedy může vybrat k poslechu či ke čtení libovolný pohádkový příběh. Svým rozsahem odpovídají pohádky možnosti předčítat je před spaním. Jsou určeny dětem ve věku přibližně od tří do osmi let. Knihu tak mohou využít nejen rodiče, ale i učitelky v mateřských školách nebo knihovny při práci s dětskými čtenáři. Kniha je doplněna ilustracemi slovenské grafičky a designérky Kataríny Ilkovičné.

Kniha plná poučení

Děti se z knihy přiučí, že by nikdo neměl druhému jen tak poroučet, že by se jim to mohlo vymstít. Stejně jako panovačnému zajíci z pohádky Proč z králíka není král? Spravedlnosti se dočkali všichni zajíci, a co se stalo s tím, který chtěl panovat? Proměnil se v pomalého králíka, kterého si za trest vzali lidé a zavřeli ho do králíkárny, a tak dokraloval.

Někdy to však nemají lehké ani další zvířátka. Dozvíte se například, co se stalo mírným krávám. „Mezi lidmi i mezi zvířátky je to stejné. Občas se najde někdo, kdo slabšímu ubližuje jen tak pro nic za nic.“ Z knihy čiší rovněž krása domoviny: „Všude dobře, doma nejlíp.“ Hrdinové jsou pyšní na svůj domov.

Knihu Pohádky pod polštář vydalo nakladatelství Portál

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení