
Pohádky pod polštář z pera Zuzany Pospíšilové
- Recenze
- Vytvořeno 9. 9. 2012 2:00
- Autor: Jitka Libigerová

Že se může dětem lépe usínat u pohádek Zuzany Pospíšilové Pohádky pod polštář, není pochyb. Kouzelné příběhy určené jak pro dívky, tak pro chlapce vydalo nakladatelství Portál.
Kniha obsahuje soubor osmi tematických okruhů. Pohádky z lesa vypráví například o skřítkovi Smrkáčkovi, pohádky o zvířátkách přibližují život prasete v blátě nebo odpovídají na otázky, proč má ovce kudrnatý kožich či jak se ze slepičky stala kachnička. Chlapce nadchnou pohádky o autech, dívkám mohou být bližší pohádky o princeznách. Chybět nebudou ani strašidelné příběhy či pohádky ze školy a mnohé další.
Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka, která pracuje ve Speciálně pedagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě. Je dvojnásobnou maminkou a autorkou pohádek a básniček pro děti, jež publikuje knižně či v časopise Sluníčko. Z další tvorby jí v Portálu vyšly knihy Pohádky před spaním, Domeček pro šneka Palmáce, Školní detektiv, Školní strašidlo, Hádám, hádáš, hádáme, Hádanky a hříčky nejen se slovíčky, Poznáváme písmena a další.
Proč mají berušky puntíky
Tak jako mezi lidmi, i mezi beruškami byly berušky hodné a ty zlé. Byly celé bez puntíků a jen těžko se daly rozeznat od ostatních broučků. Ty zlé dělaly neplechu a sváděly to na ostatní. Až se jednou rozhodlo, že se to musí oznámit jejich králi. Ten rozhodl, že za každý dobrý skutek budou berušky odměněny medailemi. Jenomže zlé berušky začaly medaile krást.
Ale pan král byl moudrý vládce. Požádal svého dvorního vynálezce, aby mu namíchal takovou barvu, která vydrží napořád. A tak místo medailí dostávaly berušky zasloužené puntíky. Najednou se poznalo, kdo je opravdu zlý.
A protože berušky nemohly mít na zádech teček moc, aby vynikla i jejich krásně červená barva, stanovil král jako největší počet teček sedm. Jednak proto, že to bylo všeobecně uznávané šťastné číslo, ale taky proto, že král uměl skvěle napočítat do sedmi. Pak už se mu to trochu pletlo. Od těch dob se všechny berušky snažily být hodné jako sluníčka, aby dostaly nějakou tu tečku. Jsou to slunéčka sedmitečná. A kdybyste náhodou někdy potkali berušku bez teček, raději se jí obloukem vyhněte!
(Pospíšilová, Z.: Pohádky pod polštář. Portál: Praha, 2012.)
Pohádky před spaním
V pohádkách se prolíná reálný svět dětí a prostředí blízké dětem se světem fantazie. Jedině tak si mohou vlastní fantazii více obohatit. „Velká přání se někdy vyplní, obzvlášť těm, kteří po nich opravdu velice touží.“
Jednotlivé pohádky na sebe nenavazují, dítě si tedy může vybrat k poslechu či ke čtení libovolný pohádkový příběh. Svým rozsahem odpovídají pohádky možnosti předčítat je před spaním. Jsou určeny dětem ve věku přibližně od tří do osmi let. Knihu tak mohou využít nejen rodiče, ale i učitelky v mateřských školách nebo knihovny při práci s dětskými čtenáři. Kniha je doplněna ilustracemi slovenské grafičky a designérky Kataríny Ilkovičné.
Kniha plná poučení
Děti se z knihy přiučí, že by nikdo neměl druhému jen tak poroučet, že by se jim to mohlo vymstít. Stejně jako panovačnému zajíci z pohádky Proč z králíka není král? Spravedlnosti se dočkali všichni zajíci, a co se stalo s tím, který chtěl panovat? Proměnil se v pomalého králíka, kterého si za trest vzali lidé a zavřeli ho do králíkárny, a tak dokraloval.
Někdy to však nemají lehké ani další zvířátka. Dozvíte se například, co se stalo mírným krávám. „Mezi lidmi i mezi zvířátky je to stejné. Občas se najde někdo, kdo slabšímu ubližuje jen tak pro nic za nic.“ Z knihy čiší rovněž krása domoviny: „Všude dobře, doma nejlíp.“ Hrdinové jsou pyšní na svůj domov.
Knihu Pohádky pod polštář vydalo nakladatelství Portál
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...