Recenze: Knihy pro děti a mládež

Jak učit děti o smutku

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Pro olomouckého rodáka Radka Malého je podzim přízračně magickým obdobím, jak dokládají jeho dospělácké sbírky (Vraní zpěvy, Větrní). A právě chronos podzimu je ústředním tématem autorovy nové knihy pro děti Listonoš vítr. Její svět je napnut mezi tajuplným prostorem křivolakých městských uliček a prostředí starých hvozdů, které doposud dýchají atomosférou mýtu a (z pohanství zděděných) vesnických rituálů, o nichž se dnes povědomí téměř vytratilo (např. oslava zamykání lesa).



knihaŽe jsou ilustrace Pavla Čecha (O čertovi, O klíči, Dědečkové) pro takové téma jako stvořené, není třeba dodávat. Malíř, který si vydobyl renomé vizuální rekonstrukcí foglarovských, nebo lépe řečeno stínadelských motivů a citem pro vše tajuplné, podkresluje Malého verše pečlivě odstíněnou paletou podzimních barev a nápaditou koláží různých výtvarných postupů. Právě ve vůli propojovat svět městského a přírodního mýtu se světem naší každodennosti tkví příznivá konjunktura obou autorů a dlužno říct, že nominace knihy na prestižní literární cenu by v tomto případě byla bez Čechova malířského doprovodu jen zpola oprávněná.

Žánr poezie pro děti se zdá být v novém tisíciletí vymírajícím druhem. Tytam jsou doby, kdy pro nejmenší čtenáře psali s chutí půvabné verše naši nejpřednější básníci a kdy jejich tvorbu doplňovaly ilustrace renomovaných malířů. Sládkovy, Hrubínovy, Fryntovy, Halasovy a Žáčkovy rozverné básně se kdysi snoubily s vizuální nápaditostí Jiřího Trnky, Josefa Lady či Adolfa Borna, a vytvářely tak velmi komplexní fikční světy, v nichž se mohla dětská fantazie dobře zabydlet. Zmínění autoři a výtvarníci nepodceňovali své publikum, nesklouzávali k lacině sentimentálnímu kýči a svým talentem kultivovali estetické vnímání dětí.

Protože nejsem odborníkem na dětskou literaturu, nerad bych vynášel ukvapené soudy nad jejím soudobým stavem. Přesto ve mně při zběžném pohledu hlodá pocit, že někteří její autoři (teď mluvím hlavně o píšících ilustrátorech) získali dojem, že se svým čtenářům zavděčí hlavně co nejkřiklavějším mixem barev a filosofií "čím více zvířátek, tím více spokojenosti" − a na textu už potom ani nesejde.

Laureát letošní Magnesie Litery Radek Malý se zdá kráčet proti tomuto proudu. Jeho poezie je nejen hravá a zábavná, ale nabízí také prostor k hádankovitému doplňování a vyzývá k interpretaci, což je složka, kterou mnohdy autoři knih pro děti ve snaze najít jednoduchý a oproštěný výraz opomíjejí. Je nesmírně sympatické, když se edukativní složka (v tomto případě snaha naučit děti tradičnímu přísloví) projeví ve strofě jako: "Zubaté slunce zebou prsty, / pán bafá, ale nekřeše / a vrabčáci se choulí v hrsti / a holubové na střeše." Podobně rafinované využití tentokrát botanické hříčky nabízí báseň Zaklínání psí: "Znám ulici a čas v ní plyne / tak, že to můžeš pocítit, / a víno se tam po zdech vine / a psi ho v noci chodí pít." Kniha tak přímo vybízí k aktivní roli rodiče jako průvodce literárním světem své ratolesti.
Naučný rozměr sbírky se promítá i do rozmanitosti veršových struktur, které Malý ve svém textu použil. Vedle variací na dětská říkadla (dnes již téměř vymřelý žánr) se v knize střídají různé typy meter a rýmů, včetně volného verše. Autor zde prokázal cit pro využití refrénů, anafor a jiných tropů. Nápaditá eufonie ve verších "Kašššššštany. Mášššššššššššš? Ššš šššššš šššš ššššš?" dokáže dokonce zastoupit sluchové vjemy. Taky slyšíte to hučení říjnového větru v korunách kaštanů?

Už jsem zmínil, že nemám rád nadbíhání dětskému čtenáři. Podzim není jen barevné listí na stromech a pouštění draků. Je nerozlučně spjat s časem tlení a odcházení, předzvěstí konce přírodního cyklu. Radek Malý to nezastírá a nebalamutí své publikum. Listonoš vítr nese zprávu o klukovských rošťárnách v čase pozdní sklizně, stejně jako o nevýslovném smutku konců. Jeho básním vévodí příjemná melancholie, ale i přání, aby nás na podzim "nespálil mráz lítosti". A je příjemné vědět, že vedle pohádek adorujících radost existují i knihy, které naše děti poučí také o smutku.

Knihu Listonoš vítr vydalo nakladatelství Albatros

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení