Recenze: Knihy pro děti a mládež

Brouci, kamarád mimozemšťan a survivoři

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Možná nyní vrtíte hlavou a říkáte si, co asi znamená název tohoto článku. Inu, s oněmi brouky, mimozemšťanem a především survivory se můžete setkat ve čtvrtém dílu úspěšné knižní série Miloše Kratochvíla Pachatelé dobrých skutků, který tentokrát nese název Bouráci.



knihaOněmi bouráky jsou, jak jinak, nerozliční kamarádi Filda a Piskoř. Ti spolu tráví všechen volný čas a rádi vymýšlí nejrůznější lumpárny, čímž dovádí k šílenství nejen své rodiče, ale především třídní učitelku přezdívanou Vlčici a ředitele Sojku. Nelze ale říci, že by tito chlapci svým počínáním měli v úmyslu něco špatného. Naopak. Rádi pomáhají lidem v nouzi, za což bývají vždy řádně „odměněni“, především poznámkami v žákovské knížce. Tito pachatelé dobrých skutků se nyní rozhodnout pomoci svému spolužáku Kvakovi, který předstírá, že je skaut, ačkoliv do žádného skautského oddílu nepatří. Stanou se z nich proto survivoři, což jsou – podle Fildových slov – ti největší bouráci na světě. To si budou moci vyzkoušet na vlastní kůži, třeba když budou přespávat sami v lese nebo živit se brouky.

V knize se opět můžete těšit na řadu veselých příhod, které jsou jakoby psány ze života. Opět se mi tak potvrdilo, že je autor dobrým znalcem lidí a že má velice bohatou fantazii (nebo že by některé z příhod sám prožil jako malý?). Autor opět v úvodu připojuje již v předchozích dílech užitou formuli: „Jestli se vám bude zdát, že se nic z toho nemohlo stát, tak je to nejspíš tím, že nemáte toho správného kamaráda!“

Kniha vypráví především o přátelství, které by mohl hlavním hrdinům závidět nejeden dospělý. Vždyť v našem dospěláckém světě se často právě na kamarády zapomíná a přednost dáváme jen své kariéře a honbě za penězi. Proto si myslí, že knihu mohou číst i větší čtenáři, kteří se jejím prostřednictvím vrátí do dětských let. A třeba je četba přiměje i k tomu, aby zavolali svému dávnému kamarádovi a domluvili se s ním, že společně zajdou třeba na kafe...

ilDětský čtenář, kterému je kniha primárně určena, bude podle mého názoru s lačností číst jednu stránku za druhou. V knize ho čeká jak zábava, tak i poučení. Uvidí, že i když se hlavní hrdinové dostanou kvůli svým dobrým předsevzetím do problémů s „dospěláky“, může to vést i k něčemu dobrému. Třeba k tomu, že rozveselí svého kamaráda nebo že mu pomohou, když to zrovna potřebuje.

Knihu doporučuji všem, kteří si oblíbili tuto originální knižní sérii určenou pro malé čtenáře, především pro ty, kteří mají za sebou první seznámení s písmenky.

Text opět doplnil svými ilustracemi Zdeněk Starý, který tentokrát připojil mezi portréty hlavních hrdinů i další zajímavé postavy, například postavu myslivce Lišáka či rádoby skauta Kvaka.

Jediné, co musím knize vytknout (a co jsem vytýkala i předchozím dílům), jsou časté pravopisné chyby. Mezi ně patří především chybná interpunkce (např.: Fór byl v tom, že nit se napřed pořádně prosolí a když se pak zapálí, hoří... (s. 34), Kvak na mě zíral jako velbloud na lyže a kdyby bylo ve třídě větší ticho, asi bych slyšel, jak mu to v hlavě šrotuje. (s. 42), ... přespí ve skalní puklině nebo na větvi stromu a když se jim přetrhne tkanička u boty, zavážou si ji... (s. 61)), případně jiné hrubky (např. špatné tvary /mně: ... aby se o mně nebála... (s. 142), ... jako by po mě lezli všichni brouci... (s. 144)).

Ukázka z knihy:


„Piskoři, budeme skauti!“ zaječel. Nenechal mě říct, že to vzdávám, protože jsem o tom dlouho přemýšlel a zjistil jsem, že to pro nás není, a radši skousnu, že mě bude mít Kvak za lháře a vejtahu. „Budeme skauti survivoři!“
„Co to je?“ Nikdy jsem to slovo neslyšel a nenarazil jsem na něj ve Světě skauta ani u Bobří řeky.
„Survivor – nevím, jak se to správně čte, ale znamená to člověk, který přežil,“ poučil mě nadšeně Fialka.
„Co přežil?“
„Všechno,“ pronesl Filda významně.
„Jako že budeme nesmrtelný?“ vyletělo ze mě.
„Skoro. Nikdo na nás nebude mít,“ pronesl Fialka pevně jako mnich ze Šaolinu ve filmu Drak s dřevěným okem. „Survivoři dokážou přežít všechno a překonají všechna nebezpečí. Jsou to prostě největší bouráci...“

(Kratochvíl, M. Bouráci. Praha: Mladá fronta 2011, s. 60.)

Knihu Bouráci vydalo nakladatelství Mladá fronta

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení