
Nemoci i krutí skřeti
- Recenze
- Vytvořeno 2. 9. 2011 2:00
- Autor: Lenka Martinková

Když je dítě nemocné a rodiče musí do práce, je to neštěstí. Copak o to, starší si třeba čte a zabaví se samo, ale co někdo malý? Čas se pomalu vleče, rodiče nikde a ani v televizi nedávají nic zajímavého. Dítě má dlouhou chvíli.
Právě tak začíná knížka Violy Fischerové Co vyprávěla Dlouhá chvíle. Malý Jakub je nemocný a hrát domino sám se sebou ho už nebaví. Zadívá se na hodiny, kdy už přijde jeho maminka, a nestačí se divit. Z ciferníku na něj kouká hlava, která připomíná aztéckého okřídleného hada, a představí se mu jako jeho Dlouhá chvíle.
Po několika okamžicích nejistoty se spolu spřátelí a Dlouhá chvíle Jakubovi začíná vyprávět příběhy. Jenomže čím déle povídá, tím je kratší, má tišší a tišší hlas, až nakonec skoro zmizí úplně. Naštěstí ale Kubovi stihla říct, co má dělat, aby se zase objevila. Chlapec se nudí celé odpoledne, a když přijde maminka, neuvěřitelnou příhodu jí vypráví.
Viola Fischerová v knize zpracovala zajímavé, originální téma. Zatím se mi do ruky nedostala žádná kniha, ve které by autor tak barvitě popisoval, nejen jak Dlouhá chvíle vypadá, ale také co dělat, aby si ji majitel udržel co nejdéle. Dlouhá chvíle – ten podivný tvor při čtení ožil.
Viola však nikde neuvádí, kolik let malému Jakubovi je. Pokaždé se o něm zmíní jen jako o „malém Jakubovi“, což mě trošku zarazilo ve chvíli, když Dlouhou chvíli identifikoval jako aztéckého boha v podobě okřídleného hada, avšak vzápětí se už zase choval jako malé dítě.
Některé příběhy měly překvapivé zápletky. Zaujal mě především hned ten první, ve kterém se učitel houslí vydává do Afriky. Nejprve se zaplete s hadem, který naštěstí nemá hlad, pak se s ním chce seznámit krokodýl s italskými předky a nakonec si malý lvíček přeje, aby ho naučil hrát na housle. Teprve ke konci příběhu na scénu vstupuje hlavní hrdina – lev, budoucí kytarní virtuos, který proti své vůli účinkuje v cirkuse. Pokládám ale za dosti nepravděpodobné, že by lev sotva odrostlý matčině péči opustil smečku a nepokusil se časem získat vůdčí postavení. Na druhou stranu je pochopitelné, že autorka nechala malého lvíčka odejít, protože jinak by Dlouhá chvíle neměla o čem vyprávět.
Další příběhy, ve kterých zlí skřítkové navrhují malé holčičce, že ji sveze koník, jen aby se ho v zimě vydala hledat, a ona pak zabloudí, je celkem pravděpodobný. Stejně tak je povedená i pohádka o panence s brýlovýma nohama. Ať už je začátek jakkoli smutný a cesta hraček strastiplná, všechno, jak už to v pohádkách bývá, dobře dopadne.
Kniha krásně ukazuje mezilidské vztahy a cenu přátelství. Přestože je psaná spíše pro děti, poučení i potěšení v ní najde skoro každý. Určitě si ocenění Zlatou stuhou zaslouží.
Ukázka z knihy:
A v tom se to stalo. Když pohlédl na velké nástěnné hodiny přímo proti postýlce, poskočila malá ručička nahoru a mrkla. Pak se otevřelo i druhé oko a ciferník se pohnul kupředu. Vlastně to nebyl ciferník, ale kulatá hlava. Jedno oko kratší, druhé delší, uprostřed trojúhelník nosu a tlamka. Sklopená ušiska se vztyčila – a ze skříňky se do pokoje začalo soukat podivné stvoření. Hlavou trochu připomínalo kočku, ale tělo mělo dlouhé jako had. Jako had z peříčkových nic, žasnul Jakub.
(Viola Fischerová: Co vyprávěla Dlouhá chvíle. Meander 2005, s. 11.)
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.
Číst dál... -
Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva
Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Velryba sírobřichá
velryba sírobřichá je, dle mého přesvědčení, objev seriózního virtuálního zoologa Jaroslava Haška. -
Návrat do pohádkového světa
Díky za pochvalu Viktorie. Snažím se. Knihy jsou mým velkým koníčkem od malička a mým velkým snem je ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Dobrý den Elen, i když je příběh primárně určen jiné věkové kategorii, tak já si užívám každý díl ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Označení vedlejších přízvuků je závislé na tom, v jakém typu textů/přepisů je potřebujete ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Jak se označují vedlejší přízvuky? -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, moc Vám děkuji za všechen čas, který budete knize věnovat. A omlouvám se, že ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, děkuji za informaci, knihu jsem si objednala, moc ráda si ji přečtu a napíši recenzi. Mějte ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, jen jsem se chtěl připomenout s novou knihou. Kniha NEBYLOVÉ už vyšla. Bude mi ... -
Ukázka z knihy: Kletba krve
Pro mě tato kniha není ale někomu se líbit může. Například název mi moc k názvu nesedí ale možná je to ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Země příběhů kouzelné přání, co na to říct. Bomba
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře