Recenze: Knihy pro děti a mládež

Nemoci i krutí skřeti

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abs

Když je dítě nemocné a rodiče musí do práce, je to neštěstí. Copak o to, starší si třeba čte a zabaví se samo, ale co někdo malý? Čas se pomalu vleče, rodiče nikde a ani v televizi nedávají nic zajímavého. Dítě má dlouhou chvíli.



knihaPrávě tak začíná knížka Violy Fischerové Co vyprávěla Dlouhá chvíle. Malý Jakub je nemocný a hrát domino sám se sebou ho už nebaví. Zadívá se na hodiny, kdy už přijde jeho maminka, a nestačí se divit. Z ciferníku na něj kouká hlava, která připomíná aztéckého okřídleného hada, a představí se mu jako jeho Dlouhá chvíle.

Po několika okamžicích nejistoty se spolu spřátelí a Dlouhá chvíle Jakubovi začíná vyprávět příběhy. Jenomže čím déle povídá, tím je kratší, má tišší a tišší hlas, až nakonec skoro zmizí úplně. Naštěstí ale Kubovi stihla říct, co má dělat, aby se zase objevila. Chlapec se nudí celé odpoledne, a když přijde maminka, neuvěřitelnou příhodu jí vypráví.

Viola Fischerová v knize zpracovala zajímavé, originální téma. Zatím se mi do ruky nedostala žádná kniha, ve které by autor tak barvitě popisoval, nejen jak Dlouhá chvíle vypadá, ale také co dělat, aby si ji majitel udržel co nejdéle. Dlouhá chvíle – ten podivný tvor při čtení ožil.

Viola však nikde neuvádí, kolik let malému Jakubovi je. Pokaždé se o něm zmíní jen jako o „malém Jakubovi“, což mě trošku zarazilo ve chvíli, když Dlouhou chvíli identifikoval jako aztéckého boha v podobě okřídleného hada, avšak vzápětí se už zase choval jako malé dítě.

Některé příběhy měly překvapivé zápletky. Zaujal mě především hned ten první, ve kterém se učitel houslí vydává do Afriky. Nejprve se zaplete s hadem, který naštěstí nemá hlad, pak se s ním chce seznámit krokodýl s italskými předky a nakonec si malý lvíček přeje, aby ho naučil hrát na housle. Teprve ke konci příběhu na scénu vstupuje hlavní hrdina – lev, budoucí kytarní virtuos, který proti své vůli účinkuje v cirkuse. Pokládám ale za dosti nepravděpodobné, že by lev sotva odrostlý matčině péči opustil smečku a nepokusil se časem získat vůdčí postavení. Na druhou stranu je pochopitelné, že autorka nechala malého lvíčka odejít, protože jinak by Dlouhá chvíle neměla o čem vyprávět.

Další příběhy, ve kterých zlí skřítkové navrhují malé holčičce, že ji sveze koník, jen aby se ho v zimě vydala hledat, a ona pak zabloudí, je celkem pravděpodobný. Stejně tak je povedená i pohádka o panence s brýlovýma nohama. Ať už je začátek jakkoli smutný a cesta hraček strastiplná, všechno, jak už to v pohádkách bývá, dobře dopadne.

Kniha krásně ukazuje mezilidské vztahy a cenu přátelství. Přestože je psaná spíše pro děti, poučení i potěšení v ní najde skoro každý. Určitě si ocenění Zlatou stuhou zaslouží.

Ukázka z knihy:

A v tom se to stalo. Když pohlédl na velké nástěnné hodiny přímo proti postýlce, poskočila malá ručička nahoru a mrkla. Pak se otevřelo i druhé oko a ciferník se pohnul kupředu. Vlastně to nebyl ciferník, ale kulatá hlava. Jedno oko kratší, druhé delší, uprostřed trojúhelník nosu a tlamka. Sklopená ušiska se vztyčila – a ze skříňky se do pokoje začalo soukat podivné stvoření. Hlavou trochu připomínalo kočku, ale tělo mělo dlouhé jako had. Jako had z peříčkových nic, žasnul Jakub.

(Viola Fischerová: Co vyprávěla Dlouhá chvíle. Meander 2005, s. 11.)

 

Komentáře   

 
Katka
0 RE: Nemoci i krutí skřetiKatka 2011-09-02 09:49
Zajímavé téma, určitě si knihu půjčím, i když jsem už o něco starší čtenářka.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  
  • 100 let, 100 knih

    Oslavy stého výročí republiky jsou za námi. Alespoň v Brně, kde se ve dnech 26. května – 17. června 2018 konal festival Re:publika. Brněnské výstaviště v těchto dnech ožilo nebývalým množstvím akcí, kromě klasických výstav prezentujících různé obory si tu mohli návštěvníci zajít na koncert, taneční party, přednášku nebo autorské čtení. A právě na literární sekci se podíváme blíže.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení