Představujeme

Česko hledá spisovatelky

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Jste žena? Ráda píšete? Ráda byste své texty veřejně publikovala, ale nemáte odvahu je nabídnout do nakladatelství? Nebo už jste to někdy zkusila a odradil vás nezájem? Vyzkoušejte nový projekt, který se objevil v roce 2013 a který dává šanci ženám každého věku věnovat se spisovatelské dráze, být respektovanou a uznávanou autorkou a co víc – psaním se uživit.


ilVyhlašovatelem této soutěže je Health and Rich s.r.o., ostravská firma, která zároveň vyhlašuje projekt Red Rose. Vzhledem k tomu, že druhý projekt nemá nic společného s literaturou, ponechám jeho představení stranou. Ostatně zájemci se na něj mohou prokliknout na stránkách www.ceskohledaspisovatelky.cz/. Pro zapojení do soutěže je nutné nejprve se na stránkách registrovat. Následně můžete začít zasílat své texty k posouzení porotě, jejíž předsedkyní je česká básnířka a prozaička PhDr. Lydie Romanská – Lidmilová. Měly by mít podobu fejetonů a jejich počet není omezen. Ze zaslaných prací porota vybere ty, které splňují podmínky a které mají zároveň potenciál získat si přízeň čtenářů. Vybrané autorky pak postoupí do druhého kola, které má čtyři soutěžní výběry rozdělené po kvartálech na zimní, jarní, letní a podzimní.

Ve druhém kole již nehodnotí práci pouze porota. Práce jsou zveřejněny na stránkách soutěže a čtenáři pro ně mohou hlasovat pomocí sms. Hlasování probíhá během celého roku 2014 a soutěžící se musí zúčastnit minimálně jednoho kvartálního výběru, aby mohla postoupit dále. Každý kvartál je vybráno maximálně 25 nejlepších soutěžících, jež postoupí do kola třetího, probíhajícího od 1. 2. 2015. V tomto finálovém kole se pak rozhodne, která ze soutěžících dostane možnost publikovat svůj fejeton v knize Fejetony ze života a také získat provizi z jejího prodeje.

To jsou stručné informace pro zájemkyně, které by se rády do projektu zapojily. Adresy pro registraci a zasílání fejetonů stejně jako další a podrobnější informace jsou k nalezení na stránkách projektu. Pojďme se však zeptat přímo jeho tvůrců, co je vedlo k tomu, takový projekt vůbec vytvořit?

Na začátek našeho rozhovoru nemohu jinak, než zopakovat výše uvedenou otázku: Proč jste se rozhodli vytvořit takový projekt a co všechno od něj očekáváte?

Podle statistik české ženy více čtou, chodí do knihoven atd., více než slovenské, polské a maďarské ženy.  A pokud více čtou, tak, pravděpodobně, i více píšou – bohužel, hlavně do šuplíku. A o to jde. Najít mezi ženami ty správné talenty a dát jim šanci se prosadit a svým koníčkem se živit.

ilSoutěž již nějakou dobu běží. Jaký je zatím zájem autorek fejetonů? Čekali jste větší ohlas, nebo vás naopak překvapilo množství zájemkyň?

Zájem nás opravdu překvapil, nečekali jsme to. Každý den se registrují nové zájemkyně. Některé začnou psát soutěžní fejeton hned po registraci, některé se zatím jen rozkoukávají a sbírají síly či odvahu.

Proč jste jako soutěžní texty vybrali právě fejetony? Je to tím, že jste přesvědčeni, že na tomto žánru se nejlépe pozná talent autorky, nebo jsou prostě a jednoduše fejetony oblíbené a proto jsou vhodnou formou pro připravovanou publikaci?

Z krátkých literárních útvarů je fejeton velmi vhodnou formou pro odhalení spisovatelského potenciálu a vůbec není snadné napsat opravdu dobrý fejeton. Současně to je i oblíbený formát pro čtenáře.

Bude knížka Fejetony ze života k dispozici pouze elektronicky, nebo ji najdeme i v kamenných obchodech?

Rádi bychom tuto knížku prosadili do kamenných obchodů.

Představte nám trochu porotu soutěže. Jak jste vybírali hodnotící porotce?

Hlavním kritériem pro předsedu poroty byla odborná erudice v kombinaci s publikační činností. Předsedkyní poroty je paní Lidmilová, spisovatelka a básnířka. Zveřejnění jmen dalších členů poroty není pro průběh samotné soutěže důležité.

Co očekáváte od vítězek do budoucna? Budete se i nadále věnovat jejich profesnímu rozvoji a podporovat jejich další texty, nebo si budou muset autorky svá další díla prosazovat sami?

Jako provozovatelé celé soutěže půjdeme i nadále ruku v ruce s našimi vítězkami do následujících projektů, které už nebudou soutěžní, ale komerční. Brzy se dovíte více.

Máte již z dřívějška zkušenosti s nějakým podobným projektem? Pokud ano, přibližte je prosím našim čtenářům.

Soutěžní projekt Česko hledá spisovatelky je naší první zkušeností v oblasti literárních soutěží.

Na závěr se nemohu nezeptat: Budou další ročníky soutěže Česko hledá spisovatelky?

Ano, pokud vše půjde minimálně tak dobře, jak to jde, tak můžeme čekat další ročníky soutěže.

Děkuji za rozhovor a soutěžícím autorkám přeji mnoho štěstí a tvůrčích nápadů.

 

logo

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení