Karolina Medková: Pozice šéfredaktorky Albatrosu je pro mě velkou výzvou
- Představujeme
- Vytvořeno 4. 3. 2014 2:00
- Autor: Jiří Lojín
Nakladatelství Albatros letos slaví. Co, to se dočtete v článku zde. Představovat Albatros jako takový nemá příliš smysl, asi bychom nenašli člověka, který by ho neznal a nesetkal se s jeho knihami. Můžeme však v rozhovoru představit člověka, patřícího k těm nejdůležitějším - k těm, kteří se starají o to, aby vycházely knihy zajímavé a kvalitní. Je to šéfredaktorka nakladatelství Karolina Medková.
Vážená paní Medková, nakladatelství, ve kterém pracujete v pozici šéfredaktorky, slaví letos 65 let. Je to úctyhodný věk a my mu přejeme ještě další dlouhá a spokojená léta. Jak se takovému nakladatelství žije v době, kdy je na knižním trhu tak obrovská konkurence?
Albatros má opravdu dlouholetou tradici a myslím, že si dodnes dokázal udržet pověst kvalitního nakladatelství pro děti, a to je na knižním trhu velká výhoda. Je samozřejmě mnohem obtížnější obstát v konkurenci, která panuje dnes, než třeba i jen před deseti lety, ale díky pestré nabídce titulů pro děti od dvou let až po děti pomalu odrůstající pohádkám a dobrodružným příběhům si čtenáře stále dokážeme udržet.
Společnost Albatrosmedia, pod níž Albatros spadá, vydává v České republice největší počet titulů (informace ze Zprávy o českém knižním trhu 2012/2013 Svazu českých knihkupců a nakladatelů). Vnímáte to pro svou práci jako výhodu, nebo máte spíše trochu svazující pocit větší zodpovědnosti?
Velikost naší společnosti přináší výhody i nevýhody. Pro Albatros je asi největší nevýhodou podobnost názvu nakladatelství a celé společnosti, tyto názvy jsou pak často zaměňovány a dostáváme se do nepříjemných situací. A tíha zodpovědnosti? Ta nesouvisí ani tolik s velikostí naší společnosti jako právě s tradicí a bohatou historií Albatrosu. Přeci jen vést nakladatelství, v jehož čele stály takové osobnosti jako Václav Netušil, Bohumil Říha nebo Karel Nový a v kterém působilo a působí mnoho skvělých redaktorů a redaktorek.
Jaký je základní cíl nakladatelství Albatros?
Přinášet dětem radost ze čtení.
Jak vnímáte současnou záplavu fantasy a YA literatury? Neodvádí dnešní děti od tradičních hodnot?
Fantasy, ať už v literatuře pro děti či dospělé, je, jak hezky řekl Pavel Mandys, takovým nástupcem dobrodružných knížek, principy jsou v těchto žánrech stejné. A nemyslím, že by děti odváděly od tradičních hodnot, dobro stále bojuje se zlem, a i když si můžeme myslet, že je příběh plytký nebo hlavní hrdinové povrchní (ve smyslu literární nikoliv osobnostní kvality), v drtivé většině případů touží po lásce, bezpečí svých blízkých, domově a štěstí a stojí na té správné straně. Takže proměny hodnotového žebříčku kvůli fantasy knihám bych se nebála, to spíš vývoje vkusu mladých čtenářů. Nicméně v každém žánru se dají nalézt díla více i méně kvalitní.
Jako šéfredaktorka – snažíte se přizpůsobit současným trendům a dbát na prodejnost knih, nebo je vaším cílem vkus dětí alespoň částečně formovat a dávat přednost kvalitním, i když méně komerčně úspěšným knihám?
Nebudu předstírat, že nás prodejnost knih nezajímá, zajímá, je to naše práce, která nás živí, a i proto současné trendy sledujeme. Navíc si ale přejeme, aby naše knihy, které vybereme, byly úspěšné, aby se dostaly k co nejvíce dětem a bavily je. Vždy se ale snažíme vybírat knihy, které mají jistou literární a výtvarnou úroveň, protože si velmi dobře uvědomujeme, jak mnoho mohou knihy a jejich zpracování děti v jejich vývoji ovlivnit.
Co je hlavní náplní vaší práce?
Ve spolupráci s redaktory sestavování edičního plánu a tedy určení směřování celého Albatrosu, pečlivé vybírání titulů, hledání nových autorů a mnoho dalšího.
Je těžké udržet vysokou kvalitu vydávaných knih? Teď nemám na mysli obsahovou, ale kvalitu překladů, korektur, technické provedení.
Kvalita vždycky vyžaduje úsilí a není snadné jí docílit a samozřejmě bojujeme s nedostatkem času i tlakem na úspory, ale snažíme se, aby se každé knize dostalo takové péče, jakou si zaslouží.
Jaký je váš osobní názor – čtou české děti hodně, nebo málo?
Mám dojem, že to není tak zlé, jak se říká. Děti mají určitě mnohem víc možností, jak trávit svůj volný čas, ale i přesto vidím, že děti čtou. A pokud si někteří rodiče stěžují, že jejich dítě nečte, měli by si sáhnout do svědomí, protože většina dětí, které čtení nebaví, neměla vzor ve svých rodičích, kteří si nikdy nečetli pro sebe, ale nečetli ani s dětmi, a to je strašně důležité. A vlastně to není jen o čtení, ale o času stráveném společně.
V Česku probíhá relativně hodně akcí podporujících dětské čtenáře. Je Albatros iniciátorem nebo spoluorganizátorem některých z nich?
Spolupracujeme s knihovnami na několika akcích, například na Noci s Andersenem nebo pasování prvňáčků na čtenáře, a samozřejmě nabízíme besedy s autory včetně autorského čtení nebo i výtvarné dílny apod. V loňském roce jsme společně s Čtení pomáhá pořádali velkou knižní soutěž.
Na pozici šéfredaktorky jste nastoupila poměrně nedávno – před půldruhým rokem. Jak těžké to bylo a dokázala jste se se svou funkcí sžít?
Bylo to hodně těžké, jak už jsem zmiňovala v odpovědi na jednu z předchozích otázek, tíha odpovědnosti je obrovská a pozice šéfredaktorky Albatrosu pro mě byla a je velkou výzvou. Je to ale nádherná práce a mít možnost se spolupodílet na vzniku krásných knih pro děti je úžasné.
Nějakou dobu jste pracovala souběžně jako šéfredaktorka Albatrosu i CooBoo. Daly se tyto práce skloubit? Jak dlouho to trvalo?
Trvalo to zhruba rok a půl a bylo to docela vyčerpávající. Udávat směr dvěma nakladatelstvím, která se potřebují profilovat opravdu hodně jinak, bylo obtížné a přiznávám, že v některých okamžicích jsem měla dojem, že i nemožné. Snažila jsem se ale ani jedno nakladatelství neupřednostňovat a věnovat se oběma stejně, do jaké míry se mi to dařilo, ale musí posoudit jiní.
Jaký je rozdíl mezi prací redaktorky a šéfredaktorky? Nechybí vám přímý kontakt s tvorbou knih?
Redaktor má samozřejmě mnohem víc času se věnovat jednotlivým titulům a nemusí řešit střednědobé ani dlouhodobé výhledy nakladatelství. A jako šéfredaktor jsem taky zodpovědná za tým redaktorů, spolupráci mezi redakcí a ostatními odděleními. A i když tolik knih jako redaktor sama nepřipravuji, stále si jich několik nechávám, abych o ten přímý kontakt nepřišla.
Sledujete recenze knih vydaných Albatrosem? Vnímáte je jako zpětnou vazbu?
Určitě, zajímá mě, co si o našich knihách čtenáři myslí. Každý názor je pro mě cenný, a i když mě kritika vždycky zamrzí, snažím se i z negativních reakcí se nějak poučit.
Najdete si při své práci čas na čtení? Co ráda čtete? Máte oblíbeného autora?
Na čtení jen pro radost a ne do práce času příliš nezbývá, ale snažím se číst. Nejen proto, že knihy mám tak ráda, že bych si bez nich neuměla svůj život představit, ale i proto, abych nezakrněla. Potřebuji mít rozhled, co se v knižním světě děje, a to nejen v oblasti knih pro děti a mládež. A co ráda čtu? Nemám žádné vyhraněné preference, ani žánrové, ani autorské, ale mezi mé oblíbené autory patří G. G. Marquéz, J. Heller, J. R. R. Tolkien, O. S. Card, S. Thomasová, O. Tokarczuková a spousta dalších.
Děkuji za rozhovor a přeji vám i nakladatelství hodně úspěchů a šťastnou ruku při výběru vydávaných knih.
Rozhovor připravil Jiří Lojín
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...