
10 objevitelů, kteří změnili svět
- Recenze
- Vytvořeno 20. 3. 2011 1:00
- Autor: Hana Masaříková

Lidé od pradávna toužili poznávat a objevovat nové kultury a země. Právě o těch, kterým se to podařilo, pojednává publikace 10 objevitelů, kteří změnili svět. Zajímá vás, co mají společného Marco Polo s Kryštofem Kolumbem nebo jak probíhal závod o dobytí jižního pólu? Nechte se tedy vtáhnout do vzrušujících životních příběhů známých dobrodruhů a vydejte se s nimi na cestu kolem světa!
Tvůrcem knihy je novinář a autor více než stovky vydaných knih pro děti a mládež Clive Gifford, kterému se v této knize povedlo skloubit beletrii s populárně naučnou literaturou. Text knihy pochází záměrně (?) z pera zkušeného cestovatele, který navštívil víc než 70 zemí. Grafiky se chopil zkušený ilustrátor na volné noze David Cousens.
Kniha velmi dynamickým a realistickým způsobem přibližuje osudy slavných objevitelů. Text knihy je doprovázen bohatými ilustracemi, které zachycují nejdůležitější momenty z výprav a působí jako komiksový příběh. Tento dojem ve mně zanechal i přebal knihy, ale protože má David Cousens zkušenosti i s kreslením komiksů, není to zase tak překvapivé.
Objevitelé jsou seřazeni chronologicky, a to podle doby, ve které žili a pouštěli se na výpravy plné dobrodružství a nebezpečí. Každá biografie líčí životní příběh dobrodruha a jeho výpravné cesty, jejichž trasu si můžeme prohlédnout na podrobných mapkách. Na konci příběhu každého dobrodruha najdeme blok nazvaný Souvislosti, který spojuje jednotlivé příběhy a naznačuje, odkud čerpali objevitelé inspirace pro své cesty. Dozvíme se tak, že Polův cestopis Million byl inspirací pro Kryštofa Kolumba, který si opatřil jedno z prvních tištěných vydání a do toho si zapisoval své vlastní poznámky, nebo že Meriwether Lewis i Richard Burton se snažili o přátelské vztahy s domorodci, od kterých získávali cenné informace pro své cesty. Zjistíme, že Kryštof Kolumbus byl považovaný za tyranského velitele, že Fernão de Magalhães napadal na jednu nohu a že Samuel de Champlain se nikdy nenaučil plavat, protože to považoval za moc nebezpečné. Neméně zajímavý je i příběh Jacquese-Yvese Cousteaua, který objevoval taje oceánu a za své dokumentární filmy získal 3 Oscary.
Na konci knihy najdeme krátkou zmínku o dalších slavných objevitelích, jakými byli například Portugalec Vasco de Gama nebo Skot David Livingstone, slovníček pojmů a rejstřík pro snazší vyhledávání.
Obrázkovou publikaci 10 objevitelů, kteří změnili svět doporučuji nejen mladším čtenářům, kteří se mohou velmi zábavnou formou dozvědět informace o lidech, kteří svými poznatky změnili chápání tehdejších lidí o světě, ale i těm, kteří jsou fascinováni dobrodružstvím a odvahou cestovatelů.
Ukázka:
Červen 1609. Samuel de Champlain nabíjí čtyřmi náboji svoji arkebuzu, primitivní palnou zbraň podobnou mušketě. Proti Champlainově skupině stojí nepřátelský kmen Irokézů, který je ve značné početní převaze. Střetnutí se odehrává na břehu Champlainova jezera, které tento dobrodruh krátce předtím objevil a pojmenoval.
V uplynulých týdnech Champlainovi muži usilovně pádlovali na kánoích proti proudu řeky Richelieu. Původně jich bylo asi tři sta: 10 Francouzů, zbytek pak indiáni z kmene Montaněsů, Algonkinů a Huronů. Většina se ale po čase vydala zpět, a tak zbyli jen Champlain, 2 Francouzi a asi 60 indiánů. Ti teď měli čelit více než dvěma stům bojechtivých Irokézů. (GIFFORD, C. 10 objevitelů, kteří změnili svět. Přeložil Vít Štěpánek. Praha: Slovart, 2010, s. 24)
Knihu 10 objevitelů, kteří změnili svět vydalo nakladatelství Slovart
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...