Recenze: Odborná literatura

Okamžiky s Otou Pavlem

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
psani

O Otu Pavlovi vychází nespočet článků. Mám radost, že se z mého kamaráda stal klasik, třebaže mě mrzí, že se tak stalo až po smrti. Pokládejte proto moje vzpomínky za příspěvek do větší mozaiky, kam přispěje víc lidí, každý svým kamínkem. Tahle malá knížka je můj, osobní. (Lustig, A.: Okamžiky s Otou Pavlem. Praha: Mladá fronta 2010, s. 14.)



knihaKamínek Arnošta Lustiga není jen tak obyčejný, je to přímo diamant. Arnošt Lustig byl Otův věrný kamarád až do jeho smrti, ve zdraví i v nemoci, skoro jako by byli manželé. Sdíleli spolu mnohé, ať už židovský původ, život za nacistické okupace, naději v komunismus nebo lásku k literatuře a ke psaní. Arnošt Lustig samozřejmě dobře znal i celou Otovu rodinu, jeho otce Lva Poppera-Pavla, maminku Hermínu, oba dva starší bratry Huga a Jirku, a samozřejmě také jeho ženu Věru a jeho děti.

Arnošt Lustig svým „diamantovým kamínkem“ odkrývá různé stránky Pavlova života. Vzpomíná na určité konkrétní momenty a z nich přechází k všeobecným názorům a charakteristikám Pavlova života, zdroje jeho inspirace, jimiž byl především jeho otec, rybaření a sport. Postupně text víc a víc prostupuje smutek a nemoc, která ukončila tak brzy život Oty Pavla. Radost ze vzpomínání prostupuje melancholický nádech, i když stále s jakousi nadějí a klidem, jako když člověk vzpomíná na svého bližního smířeně a s radostí.

Arnošt Lustig je sám spisovatelem, takže tato kniha není suchá a faktická biografie. Naopak se můžete připravit na četbu s nádechem lyričnosti a poezie, skoro jako kdyby přejaté z Pavlova vlastního slovníku. Lustig postupuje více méně lineárně, alespoň v onom hlavním proudu, který začíná dětstvím a končí Otovou smrtí. Zároveň však prostupuje text nespočet odboček a zastavení, které svou délkou mohou hlavní linii klidně strčit do kapsy.

Styl vychází z charakteru celého textu, tedy ze vzpomínek a vzpomínání si. Autor se někdy zastaví, když jej něco zaujme, a povídá a povídá, až se dostane někam úplně jinam. A pokud se rozhodne navázat, udělá řádek pauzu a vrátí se klidně o pár let zpátky. I přesto kniha nebudí dojem nejednotnosti právě díky onomu hlavnímu směru, o němž už každý český čtenář něco ví. Lustigovi jako blízkému příteli se tak podařilo vykreslit Otu Pavla věrohodně se všemi špatnostmi, ale zejména se vším dobrým.

Kniha se čte lehce a s radostí, i když obsahuje i smutné pasáže, takže jsem ji slupla jako malinu. Pokud si chcete zalabužírovat i vy, vřele ji doporučuji. A na závěr to nejdůležitější, co byste určitě měli o Otu Pavlovi vědět:

Někteří umělci jsou skvělí jako umělci, ubozí jako charaktery. Někteří trpí výkyvy v odevzdané práci, jiní se jim vyhnou. To nebyl případ Oty Pavla. Byl čistý ve svém uměleckém i osobním životě (Lustig, A.: Okamžiky s Otou Pavlem. Praha: Mladá fronta 2010, s. 34.).

Knihu Okamžiky s Otou Pavlem vydalo nakladatelství Mladá fronta

Čtěte také:


Ota Pavel a jeho život plný zvratů

 

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení