Recenze: Odborná literatura

Život není to, co chceme, ale to, co máme

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Své o tom ví český spisovatel světového formátu Arnošt Lustig. Kapitoly jeho neobyčejného života odkrývá čtenářům v biografické knize Arnošt Lustig zadním vchodem Lustigův přítel, publicista František Cinger. A nejsou to životní kapitoly ovlivněné pouze Lustigovým židovským původem a pobytem v koncentračních táborech. Přesvědčte se o tom sami.

 

František Cinger se podílel na vzpomínkových knihách o Arnoštu Lustigovi již dříve. Je například spoluautorem vzpomínkové knihy 3 x 18, portréty a postřehy a autorem doslovu prózy Okamžiky, Arnošt Lustig vzpomíná na Otu Pavla.

obal knihyLustig v knize Arnošt Lustig zadním vchodem vzpomíná nejen na svou rodinu, na přátele a na příhody a zážitky z koncentračních táborů. Mluví také o svém pobytu ve Spojených státech amerických, konkrétně ve Washinghtonu, kde více než třicet let působil jako profesor literatury a filmu na Americké univerzitě:

Mou povinností bylo vysvětlovat americkým studentům, anglosaským studentům, jak se píšou povídky. Sám bych to rád uměl, ono se to nedá naučit, ale dá se o tom báječně povídat. Je to, jako když sedíte u kafe nebo skleničky vína a bavíte se o tom, co vás baví. Jako když se sejdou kominíci, kteří si báječně popovídají o tom, jak vymetají komíny.
(In: Cinger, František: Arnošt Lustig zadním vchodem. Mladá fronta: Praha 2009, s. 215.)

V  knize také zjistíte, co měl Arnošt Lustig společného s Ludvíkem Aškenázym a Otou Pavlem, jaký je jeho vztah k židovství a co pro něj bylo vůbec tím prvním podnětem k literární tvorbě. Také se dozvíte, z jakého důvodu a z jakých pohnutek se Lustig stal v roce 1995 šéfredaktorem české mutace časopisu Playboy.

V knize Arnošt Lustig zadním vchodem publicista František Cinger rovněž vyzpovídal Lustigova přítele a spoluvězně z Terezína, Osvětimi a Buchenwaldu Jiřího Justice, se kterým v roce 1944 společně utekl z transportu smrti. Tato událost byla Lustigovi mimo jiné inspirací pro napsání prózy Démanty noci.

Knihu Arnošt Lustig zadním vchodem František Cinger doplnil také množstvím dosud nepublikovaných rozhovorů s Arnoštem Lustigem, které čtenáři prozrazují další rysy Lustigovy osobnosti, jež svým uměním přesáhla téma holocaustu a vytvořila všelidskou výpověď.

Je-li vám Arnošt Lustig milý jako spisovatel i jako člověk a je-li vaším přáním provést hlubší sondu do jeho života, nezbývá mi nic jiného, než vám doporučit, abyste si knihu Arnošt Lustig zadním vchodem jednoznačně přečetli.

Na závěr uvádím humornou historku, kterou Arnošt Lustig prožil se spisovatelkou Marií Majerovou:

Když jsme byli mladí autoři, dneska už to není pravda, tak nás s Milanem Kunderou dali do prezídia Svazu čs. spisovatelů. Marie Majerová, kterou jsme pokládali za klasika, sedávala mezi námi a držela nás s Milanem za paži. Potřebovala dotek mladého těla, tomu rozumím až dneska. Nám to dělalo docela dobře, to bych lhal. Majerová nejedla, Kundera držel dietu, takže jsem dostával svůj i její guláš. Na zasedáních se podával guláš, nosil ho vrchní pan Kindl, který byl důležitější než celý svaz spisovatelů. Věnovala mi svoji „Havířskou baladu“, která se nám líbila, nesmírně jsem si toho vážil, mám ji dodnes v Americe. Napsala mi moc krásné věnování, že je to za Kateřinu Horovizovou. Potom umřela a Jan Drda se při zasedání zeptal: „Jak to, že Lustig dostává dva guláše? A pan Kindl řekl: „To je za mrtvou Marii Majerovou.“


Knihu Arnošt Lustig zadním vchodem vydalo nakladatelství Mladá fronta

Čtěte také:

Zemřel Arnošt Lustig, spisovatel světového formátu


Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení