
Značky Wally Olinse
- Recenze
- Vytvořeno 20. 3. 2010 1:00
- Autor: Andrej Lobotka


Sám Olins říká hned v první kapitole, že: „Značky a jejich budování jsou nejvýznamnějším přínosem, jímž obchod přispěl současné kultuře. Význam značek již tak dalece překročil jejich komerční původ, že jejich dopad z kulturního a společenského hlediska je prakticky nezměřitelný.“ (Wally Olins, O značkách. Dokořán 2009, str. 14.)
Většinu stránek autor věnuje tomu, co zná nejlépe – budování značek v obchodním sektoru. Své jasně zformulované a lehce pochopitelné závěry doplňuje příběhy, které si sám prožil nebo jichž byl svědkem, a názornými příklady z více či méně vzdálené minulosti.
V druhé polovině se začíná věnovat i neziskovým, neboli charitativním, organizacím a subjektům, jako jsou státy či města, sportovní kluby, univerzity. Sám říká: „Pro mnoho lidí je to možná nepříjemné pomyšlení, ale vstup značek do oblasti umění, vzdělání, dobročinnosti, sportu a kultury je nevyhnutelný a nedá se zastavit.“ (Wally Olins, O značkách. Dokořán 2009, str. 222.)
Olins se nevyhne ani nově vzniklým zmateným a matoucím státečkům, jak je označuje, které vznikly po rozpadu Jugoslávie a Československa. Kritizuje způsob jejich propagace před světem a práce se značkou, která by mohla symbolizovat právě je a která by mohla ukázat ostatním, co jim mohou nabídnout.
Možná se nám nebo některým představitelům dalších společností a institucí, které autor hodnotí negativně, nebudou líbit jeho úsudky, avšak nebudeme moci popřít, že jeho argumenty jsou rozumné a logické.
Autor se taktéž snaží předat něco ze svých znalostí dál. V knize popisuje, jak nejlépe vybudovat a udržet při životě úspěšnou značku. Při vysvětlování ale nepůsobí namyšleně ani neomylně. Ví totiž, že práce se značkami není věda ani matematika, ale tvrdá dřina, umění, štěstí, kreativita, kousek náhody a logické myšlení. Neexistuje zaručený a vždy platný způsob, jak zabezpečit značce dlouhý život.
Existuje však zaručený způsob, jak začít pomalu pronikat do světa, který nás obkličuje a ovlivňuje každý den. Do světa značek, který nám otvírá své brány právě knihou Wally Olinsa. Ať už se chystáme podnikat, rádi bychom vybudovali silnou společnost se známou značkou nebo jsme jenom zvědaví, tahle kniha je pro nás tou pravou.
Knihu O značkách vydalo nakladatelství Dokořán
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...