Recenze: Odborná literatura

Staroegyptská Kniha mrtvých

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
egypt
Svitek o tom, jak umožnit zesnulému proniknout do srdce Rea, zajistit mu moc u Atuma, povýšit ho před Usirem, obdařit ho bohatstvím u Chontamenteje a zjednat mu úctu před Devaterem. To všechno dokázala zabezpečit tato staroegyptská kniha, která je teď na dosah i vám.

 

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., který se postaral o její překlad, vystudoval egyptologii a arabštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Do pole jeho působnosti a zájmu patří egyptské dějiny, filologie, literatura a archeologie. V současnosti působí v Českém egyptologickém ústavu FF UK v Praze a Káhiře. Od roku 1979 se pravidelně účastní expedic do Abúsíru.

obal knihyProstřednictvím vydavatelství Dokořán nám dnes nabízí svou translaci Knihy mrtvých. Říkadla o vycházení za dne, což je původní egyptský název knihy, v sobě ukrývá tajemství věčného života po smrti. Její znalost nebo pouhá přítomnost v hrobce zajišťovala nebožtíkovi hladký přechod na druhou stranu k Usirovu soudu v Síni Obou pravd.

A tak se na tři sta šedesáti stranách můžeme seznámit se 190, respektive 189 říkadly (16. říkadlo ve skutečnosti neexistuje, neboť bylo nesprávně přisouzeno ilustraci, která se vztahuje ke chvalozpěvu na slunečního boha z říkadla číslo 15), které jsou vrcholným dílem egyptské veršované literatury.

Autor hned v úvodu píše, že při zpracování čerpal ze spolehlivých zdrojů a při překladu se snažil uplatnit systém egyptské metriky, který byl objeven roku 1956 Gerhardem Fechtem, a strukturu myšlenkových dvojic předloženou Johnem L. Fosterem. Jednotlivá říkadla jsou doplněna ilustracemi, původními viněty k jednotlivým říkadlům Knihy mrtvých.

Člověk se může pustit do veršů, ze kterých je cítit jejich důležitost, velikost. Jako by se nám snažili říct o jedinečnosti okamžiků, které člověka čekají, až nadejde jeho čas. Dozvíme se, co dělat, aby se srdce zemřelého nestavělo proti němu samému v říši mrtvých, aby si vzpomněl na své jméno a jak zahnat krokodýla, který vylézá, aby zemřelému uloupil jeho kouzelnou moc v říši mrtvých. Jiné možná nadchne víc říkadlo o tom, jak zabránit člověku, aby pracoval v říši mrtvých, nebo o tom, jak neshnít v říši mrtvých.

Trochu odrazující může být skutečnost, že v knize najdeme jenom čistý překlad. Až druhý díl publikace bude obsahovat výklad s poznámkami, rejstříky a bibliografií. A tak, když Staroegyptskou Knihu mrtvých dostane do rukou čtenář egyptského náboženství, kultury, způsobu života a smýšlení neznaly, nepodaří se mu odhalit, co přesně jednotlivá říkadla znamenají a jaký byl a nebo stále je jejich význam. Takovému čtenáři pak nezbývá než počkat si na druhý díl a až následně se pustit do podrobného studia posmrtného života starých Egypťanů. Avšak čekání bude po zásluze odměněno.

Egyptská civilizace byla nejdéle trvající kulturou, která většinu své existence prožila bez cizích vlivů a zásahů a uchovala si své náboženství, právo, politický systém, způsob života, umění, kulturu a znalosti. To se jim nakonec stalo i osudným. Avšak zanechali po sobě dědictví, které sice bylo po staletí zamčeno za bránou neschopnosti přeložení hieroglyfů, avšak posledních sto padesát let se nám toto bohatství vrací a my bychom neměli promrhat jedinečnou šanci na jeho poznání.

Dozvíme se něco nového o jejich životě a rozšíříme své obzory. A kdo ví? Možná jednou, až nás také potká nikomu neodpouštějící  smrt, všechno bude úplně jinak, než jsme po celý život věřili, a znalosti Knihy mrtvých se nám budou hodit.


Staroegyptskou Knihu mrtvých vydalo nakladatelství Dokořán

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení