Recenze: Odborná literatura

Letopisy zločinu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
lebka
„Zlo, které lidé páchají, je přežívá. Dobro je mnohdy pohřbeno s jejich kostmi,“ napsal kdysi Shakespeare a měl pravdu. Důkazem toho je i tato kniha. Přináší nám náhled do temných zákoutí lidské duše a vypráví nám o hrdelních zločinech odehrávajících se v Česku od dvacátých do devadesátých let minulého století.

 

Roman Cílek je významným spisovatelem nejen literatury faktu, ale i beletrie. Na svém kontě má několik desítek knih, za které obdržel řadu významných ocenění (Cenu Egona Erwina Liché či Cenu Miroslava Ivanova). Některé z jeho titulů byly přeloženy do cizích jazyků či posloužily jako předlohy k filmovému zpracování.

obal knihyNakladatelství XYZ nám přináší jeho 250 stránkovou knihu, ve které na nás čeká osm kapitol. Těchto osm skutečných příběhů lidské nenávisti, žárlivosti, strachu a smrti najdeme v knize Letopisy zločinu.

Autor sice nevyužívá příliš naturalistický jazyk, pokud si však při čtení osudů jednotlivých lidí uvědomíme, že nejde o fikci a čistý výmysl spisovatele, ale o smutnou skutečnost, která se odehrává v každodenním životě, možná se nám budou těžko číst věty jako: Jiného chlapce vytáhl zpod postele. „Nic se neboj a pojď,“ řekl mu – a střelil.

Určitý smutek nad dnešním světem v nás mohou zanechat i slova pachatelů: No, nejdřív jsem vlastně… utekl. Pak jsem se vrátil, ležela na zemi nahá, nechtěl jsem ji tam takhle nechat a vzpomněl jsem si na tu tůň. Kus jsem ji nesl, ale bylo to… takové divné…, ten přímý dotek těla, položil jsem ji tedy na zem a k tomu místu dotáhl…

Jako velice pozitivní bych hodnotil, že každý příběh je vybudován na jiném principu. Někdy sledujeme kroky pachatele od plánovaní až po soudní proces, v jiné kapitole zas pozorujeme kroky vyšetřovatelů, kteří kousek za kouskem rozplétali nitky zločinu a bezpečně se blížili k vrahovi.

Spád děje je rychlý, avšak dostatečně srozumitelný a zbytečně nekomplikovaný a my se neztrácíme ve faktech soudních spisů. Namísto toho se stáváme součástí příběhu a na malou chvíli získáváme propustku do někdy zvrácených a jindy až divně logických myšlenek zločinců a policistů snažících se je dopadnout.

Kniha není však pouhým vyprávěním. Roman Cílek nás nechává nahlédnout do spisů, předkládá nám slova svědků, kriminalistů i samotných pachatelů.

Trochu mi chybělo, že autor někdy opomíjí osudy přeživších obětí a neříká nám, jak je události ovlivnily, jak je změnily a jakým směrem se nakonec ubíral jejich život. Vím, že na kompletní psychologické rozbory by nestačilo ani deset knih, avšak alespoň několikařádková zmínka by také mnoho vypověděla.

Při listovaní knihou si uvědomíme, kde to vlastně žijeme. Kým vlastně jsme a čeho všeho jsme schopní. Možná byste namítali, že váš rozprávkový svět bez vražd, zločinců a touhy po pomstě či penězích a nesmyslného šíleného běsnění psychopatů se vám líbí.

V úvodu si přečteme, že kdyby nebylo zlata a peněz, tak bychom kvůli těmto hmotným statkům nevraždili. Kdybychom netoužili být silnější než druzí, nezabíjeli bychom své protivníky. Kdyby nám nebyla vrozena touha po opačném pohlaví… Autor pokračuje dál, ale já jen doplním, že  kdyby nebylo zločinu, nebyla by ani tato kniha. Ale zločin je součástí našeho světa. Ať se nám to líbí nebo ne.

A možná právě proto je dobře, že knihy jako tyto existují. Jsou tu proto, abychom se dozvěděli i o odvrácené straně našeho žití a uvědomili si, že nežijeme v tak bezchybné a bezpečné společnosti, jak se snažíme doufat. Jsou výstrahou nám všem, abychom si víc vážili lidského života a svobody, kterou máme.

Hned v úvodu najdeme přiznání autora, že tato kniha nám nedá odpověď na otázku proč. Nemůže. Ba dokonce ani neučiní za vraždami konečnou všeplatnou a vždyplatnou tečku. Jen středník lze připojit a následnou poznámku: pokračování příště.


Knihu Letopisy zločinu vydalo Nakladatelství XYZ

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení