
Letopisy zločinu
- Recenze
- Vytvořeno 5. 2. 2010 1:00
- Autor: Andrej Lobotka


Autor sice nevyužívá příliš naturalistický jazyk, pokud si však při čtení osudů jednotlivých lidí uvědomíme, že nejde o fikci a čistý výmysl spisovatele, ale o smutnou skutečnost, která se odehrává v každodenním životě, možná se nám budou těžko číst věty jako: Jiného chlapce vytáhl zpod postele. „Nic se neboj a pojď,“ řekl mu – a střelil.
Určitý smutek nad dnešním světem v nás mohou zanechat i slova pachatelů: No, nejdřív jsem vlastně… utekl. Pak jsem se vrátil, ležela na zemi nahá, nechtěl jsem ji tam takhle nechat a vzpomněl jsem si na tu tůň. Kus jsem ji nesl, ale bylo to… takové divné…, ten přímý dotek těla, položil jsem ji tedy na zem a k tomu místu dotáhl…
Jako velice pozitivní bych hodnotil, že každý příběh je vybudován na jiném principu. Někdy sledujeme kroky pachatele od plánovaní až po soudní proces, v jiné kapitole zas pozorujeme kroky vyšetřovatelů, kteří kousek za kouskem rozplétali nitky zločinu a bezpečně se blížili k vrahovi.
Spád děje je rychlý, avšak dostatečně srozumitelný a zbytečně nekomplikovaný a my se neztrácíme ve faktech soudních spisů. Namísto toho se stáváme součástí příběhu a na malou chvíli získáváme propustku do někdy zvrácených a jindy až divně logických myšlenek zločinců a policistů snažících se je dopadnout.
Kniha není však pouhým vyprávěním. Roman Cílek nás nechává nahlédnout do spisů, předkládá nám slova svědků, kriminalistů i samotných pachatelů.
Trochu mi chybělo, že autor někdy opomíjí osudy přeživších obětí a neříká nám, jak je události ovlivnily, jak je změnily a jakým směrem se nakonec ubíral jejich život. Vím, že na kompletní psychologické rozbory by nestačilo ani deset knih, avšak alespoň několikařádková zmínka by také mnoho vypověděla.
Při listovaní knihou si uvědomíme, kde to vlastně žijeme. Kým vlastně jsme a čeho všeho jsme schopní. Možná byste namítali, že váš rozprávkový svět bez vražd, zločinců a touhy po pomstě či penězích a nesmyslného šíleného běsnění psychopatů se vám líbí.
V úvodu si přečteme, že kdyby nebylo zlata a peněz, tak bychom kvůli těmto hmotným statkům nevraždili. Kdybychom netoužili být silnější než druzí, nezabíjeli bychom své protivníky. Kdyby nám nebyla vrozena touha po opačném pohlaví… Autor pokračuje dál, ale já jen doplním, že kdyby nebylo zločinu, nebyla by ani tato kniha. Ale zločin je součástí našeho světa. Ať se nám to líbí nebo ne.
A možná právě proto je dobře, že knihy jako tyto existují. Jsou tu proto, abychom se dozvěděli i o odvrácené straně našeho žití a uvědomili si, že nežijeme v tak bezchybné a bezpečné společnosti, jak se snažíme doufat. Jsou výstrahou nám všem, abychom si víc vážili lidského života a svobody, kterou máme.
Hned v úvodu najdeme přiznání autora, že tato kniha nám nedá odpověď na otázku proč. Nemůže. Ba dokonce ani neučiní za vraždami konečnou všeplatnou a vždyplatnou tečku. Jen středník lze připojit a následnou poznámku: pokračování příště.
Knihu Letopisy zločinu vydalo Nakladatelství XYZ
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...