Recenze: Michal Habaj, Pavel Nývlt – Válka o Řecko: Sparťané proti Athéňanům

Vytvořeno 18. 11. 2022 1:00

Autor: Radovan Kolbaba

Starověké Řecko patří k nejvíce fascinujícím tématům světových dějin. Dodnes navazujeme na jeho úspěchy v divadle, sportu, vědách i politice. Mělo však i svou odvrácenou tvář spojenou s otroctvím, podřízeným postavením žen a válečnými hrůzami. V antickém Řecku také došlo k patrně nejslavnější válce mezi dvěma městskými rivaly – Athénami a Spartou. Této válce, známé jako peloponéská, se věnuje nedávná publikace Michala Habaje a Pavla Nývlta Válka o Řecko: Sparťané proti Athéňanům vydaná nakladatelstvím Academia.

Peloponéská válka (v knize psaná jako peloponnéská) z let 431 až 404 př. n. l. byla konfliktem, jenž je jakousi odvrácenou stranou slávy řeckého válečnictví. Zatímco o půl století dříve se Řekové spojili, aby čelili zdánlivě nepřemožitelné Perské říši, jakmile ztratili společného soka, pustili se jeden do druhého, jako to dělávali odpradávna. Na dvacet sedm let se tak rozhořel boj mezi dvěma největšími řeckými poleis, jenž však nezasáhl pouze je a jejich spojence.

Autory Války o Řecko jsou dva badatelé, kteří již v úvodu knihy upozorňují, že jejich dílo si v prvé řadě klade za cíl podrobně popsat dějiny války a její události, nikoliv dějiny Řecka v průběhu této války. Svůj slib, dle mého názoru k čtenářově škodě, i dodrží.

Přestože má publikace dva autory, zásadních změn si nevšimnete ani v kapitolách zpracovaných Michalem Habajem, ani v těch od Pavla Nývlta. Suchý popis takřka bez emočního náboje si jako způsob vyprávění zvolili oba, až mnohé pasáže připomínají nezáživné hodiny dějepisu, které historii zprotivily nesčetnému zástupu otrávených žáků. Válka o Řecko se jen výjimečně otře o témata spojená s kulturou, náboženstvím, každodenním životem obyvatel řeckých poleis či osobnostmi, jež nebyly přímo spjaty s válčením. Čestnými výjimkami jsou například hermovky, jejichž zničení ovlivnilo vyslání aténského vojska na Sicílii, či zmínky o Aristofanových komediích, které často reflektovaly tehdejší dění a obracely se proti některým z nejvýznačnějších tváří války. Obdobně je několikrát zmíněn slavný filozof Sókratés, jenž v několika bitvách této války bojoval a patřil k učitelům vojevůdce Alkibiada. O jeho proslulém soudu roku 399 se však nedozvíme zhola nic.

I popis jednotlivých bitev je ve Válce o Řecko poměrně strohý. Pokud něčemu oba badatelé věnují maximální pozornost, tak jsou to prameny, v prvé řadě dílo historika Thúkydida. Obdobně i v hojných poznámkách pod čarou nalezneme v drtivé většině odkazy na původní prameny či vědecká díla, z nichž tvůrci knihy čerpali, a jen výjimečně na zajímavosti rozšiřující vyprávění.

Kniha se věnuje nejen samotné válce do roku 404 př. n. l., ale reflektuje i její důsledky. Dva se poprali a za několik let se smál ten třetí – Théby, v jejichž čele stál brilantní Epameinóndás. Jeho smrtí publikace v podstatě končí. Ještě přidává medailonky sedmi nejvýznamnějších osobností války – tří Sparťanů a čtyř Athéňanů. Přestože jen minimálně odbíhá od samotného tématu války, i tak obsahuje desítky jmen, nejen velitelů a politiků, avšak především míst, jichž se válka dotkla. Uvnitř Války o Řecko se nachází osm listů křídového papíru s mapami, avšak v textu nenajdete odkazy, kdy vám která mapa pomůže s orientací v daném tématu. Za těchto podmínek byste museli otravně každou chvíli otáčet stránky a přeskakovat od popisu k mapám. Bohužel jsou to jediné ilustrace v knize, takže podobu tehdejších válečníků či triér brázdících Středozemní moře si musíte vyhledat jinde.

S přihlédnutím k výše popsanému působí symbolicky slova Pavla Nývlta na straně 205: „Čtenáři mají v této chvíli plné právo být zklamáni.“ Autor dále vysvětluje, v čem tkví velikost peloponéské války a stěžejním kritériem je dle odborníků i něj velikost lidského utrpení. Vyjmenovává řadu tragických událostí – nesmyslné zabíjení zajatců, kanibalismus zoufalých obléhaných, usmrcení vlastního syna, aby nepadl do rukou nepřátel, ale zmínky o nich uvnitř knihy jsou chudé či chybí úplně. Vkrádá se tak myšlenka, zda by nebylo lepší přečíst si přímo vyprávění samotného Thúkydida. Sice nebude zdaleka tolik v souladu se současnou vědou a i tento brilantní antický dějepisec ve svém díle zanechal mezery, jež se snaží Válka o Řecko zaplnit, avšak patrně by čtenáře jeho vyprávění přitáhlo mnohem spolehlivěji.

Hodnocení knihy v konečném důsledku, jako to často bývá, záleží na požadavcích čtenářů. Přejete-li si detailní, byť nepříliš záživný popis peloponéské války v souladu se současnou vědou a bohatými odkazy k další odborné literatuře, Válka o Řecko vám nemohla vyjít více vstříc. Očekáváte-li však, že vás bude kniha bavit, dotkne se vás emočně a bude brát ohledy na méně erudované čtenáře, poohlédněte se po jiné publikaci. Válka o Řecko: Sparťané proti Athéňanům je totiž určena těm, kteří takovou omáčku nepotřebují.

Název knihy: Válka o Řecko: Sparťané proti Athéňanům
Autoři:  Michal Habaj, Pavel Nývlt
Překlad:
Nakladatelství: Academia
Místo vydání: Brno
Rok vydání: 2022
Vydání: 1.
Počet stran: 496
ISBN: 978-80-200-3272-0
Ediční řada: Historie