Recenze: Odborná literatura

Recenze: Mary Beardová – Ženy a moc

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Mary Beardová je britská profesorka klasických studií. Kromě antického Říma se zabývá i popularizací historie a glosuje neduhy patriarchální společnosti. Díky svému vzdělání umí problémy popsat věcně, s odstupem a barvitě. V nakladatelství Argo Mary Beardové vychází kniha s názvem Ženy a moc.


knihaÚtlý svazek obsahuje upravený přepis dvou přednášek, ve kterých Mary Beardová rozebírá, jaké překážky musely překonat ženy, které usilovaly o nějakou veřejnou roli. A proč je i dnes nahlíženo na ženy ve veřejných funkcích s takovým despektem. Jako příklady k tématu jí slouží postavy z antického eposu Odyssea i současné političky. Jako důkazy podporující její vidění veřejného světa Beardové slouží i umění. Fotografie obrazů i hmotného umění jsou součástí knihy.  

První přednáška se jmenuje Veřejný hlas žen a Beardová ji přednesla v roce 2014. Na základě ukázek z antických dramat vysvětluje, jakými způsoby byly ženy umlčovány. Ať už jde o okřiknutí Pénelopé jejím vlastním synem, nebo o ztrátu hlasu jako trest pro nymfu Echo. Autorka si všímá i ojedinělých případů, kdy bylo antickým ženám dovoleno mluvit na veřejnosti – pouze při obhajobě některých specifických práv a mluví vždy pouze za sebe, nikoli za celou komunitu. Příklady uvádí Beardová i ze středověku a současnosti. Veřejný projev byl v antice, a bohužel často i dnes, brán jako základní atribut mužství. Jak se s tím dnešní ženy v politice vypořádávají, rozvádí Beardová v druhé části knihy.

Druhá přednáška nese jméno Ženy u moci a vznikla v roce 2017. Beardová se v ní soustředí na ženy, které se přes výše probrané překážky dostaly do popředí společnosti a bylo jim nasloucháno. Všímá si toho, že se ženy ve veřejném projevu snaží o nižší polohu hlasu, aby jejich řeč nebyla považována za uječenou. Uchází se o respekt potlačením ženských atributů v oblečení. Protože „správný projev“ na veřejnosti je bez emocí, hlubokým hlasem a bez expresivních gest. Tedy takový, jak obvykle promlouvají muži. Proč to tak je, a zda je nutné se přizpůsobovat mužskému vidění světa, rozebírá Beardová s místy ironickým humorem.

Velkým tématem je i zesměšňování žen a jejich veřejného projevu. Zde se opět ukazuje erudovanost Beardové. Na uměleckém ztvárnění antického mýtu o Medúze dokazuje, jak zákeřné mohou být urážky žen ucházejících se o veřejnou funkci. V závěru druhé přednášky Beardová navrhuje možnosti, jak pomoci ženám dostat spravedlivější podíl na moci, která určuje běh dějin. Zároveň upozorňuje, že pokud změna povede stejnou cestou a stejným tempem jako dosud, bude trvat ještě několik generací, než se ženy z okraje přesunou do centra moci. Nestačí si obléknout kalhoty, zkrátit vlasy a změnit tón hlasu.

Kniha obsahuje mnoho odkazů na známé i méně známé postavy z kulturní historie, proto je dobře, že se v ní nachází rejstřík. Stejně tak na konci knihy najdeme seznam vyobrazení, která Beardová použila k ilustraci svých tezí. Odkazy a doporučená literatura dokládají velký kulturní přehled autorky a čtenářům nabízejí další texty ke studiu. Různé odkazy na kauzy z posledních let jsou vítanou aktualizací mezi příklady z antiky a středověku. Perličkou na závěr je osvětlení, proč má obálka knihy podobu, jakou má.

Beardová dokáže jít rychle k jádru problému a její odkazy na antická díla jsou fundované. Je výborná v analýze a vysvětlování historických důvodů a jejich odrazu v současném světě. Díky doslovu zjistíme, jak jsou její analýzy jasnozřivé.

Feministické texty jsou mnohdy stále viděné jako agresivní a od světa odtržené pamflety. Mary Beardová ovšem jako jedna z mnoha dokazuje, že vidět nespravedlnost, psát o ní a snažit se o změnu jde i s humorem, noblesou a akademickou fundovaností.

Název    Ženy a moc
Autor            Mary Beardová
Překlad        Hana Ulmanová
Nakladatelství        Argo
Místo vydání        Praha
Rok vydání        2021
Počet stran        126
ISBN    978-80-257-3347-9

Soutěže

Aktuality

  • Znovu začínáme

    Milí čtenáři,

    naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.

    Těším se na nové setkání s vámi.

    Jiří Lojín

    Šéfredaktor

     

     

     
  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení