
Recenze: Renata Červenková, Radkin Honzák – Všichni žijem’ v blázinci
- Vytvořeno 27. 6. 2019 1:00
- Autor: Michaela Babíková

Kdo jiný si může dovolit tvrdit, že Všichni žijem’ v blázinci, než psychiatr, který už padesát let naslouchá lidským příběhům a strastem? Tím zmiňovaným mužem je známý český psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák a důvody, proč si to myslí, můžete najít v knize, která se jmenuje, jak jinak, Všichni žijem’ v blázinci.
Nedávno oslavil osmdesáté narozeniny, přesto ve svém pracovním životě zůstává aktivnější než leckterý třicátník. Radkin Honzák je významný český lékař a psychiatr, který se zaměřuje na psychosomatiku. V současnosti působí jako sekundární lékař v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích, přednáší na univerzitě a pracuje v ambulanci a transplantačním programu v pražském IKEMu (Institut Klinické a Experimentální Medicíny, pozn. red.). To však není vše. Radkin Honzák je velmi aktivní i v oblasti popularizace medicíny. Na svém kontě má celou řadu odborných publikací. V minulém roce například vyšla kniha Čas psychopatů, kterou napsal společně se svým bratrem Františkem. Je také pravidelným hostem a přispěvatelem v médiích.
Všichni žijem’ v blázinci je sbírka rozhovorů, které s Radkinem Honzákem vedla novinářka Renata Červenková. Kniha vyšla poprvé v roce 2014. V roce 2018 se dočkala druhého vydání. Jedenáct tematicky zaměřených kapitol rámuje úvod psaný Renatou Červenkovou, ze kterého sálá velký obdiv k tomuto významnému českému psychiatrovi. V závěru si pak „bere slovo“ Radkin Honzák, když na necelých dvaceti stranách shrnuje své působení v oblasti psychiatrie. A protože toho za padesát let praxe zažil velmi mnoho, můžete se těšit na velice zajímavé čtení o tom, jak to v psychiatrických léčebnách vypadalo dříve.
Kniha, jejíž kapitoly nesou názvy jako Napište mi Lexaurin, ten růžovej!, Zločin papírových plen či Odcházení po česku, se zabývá převážně vážnými a nesnadnými tématy. Renata Červenková a Radkin Honzák se společně zamýšlí nad nelehkými otázkami. Jak skutečně fungují psychofarmaka? Mohou léky napomoci pocitu skutečného štěstí, nebo se pro mnoho dnešních lidí jedná o pohodlnou zkratku, jak uniknout úzkosti? Jsou některé choroby, které nově uznala medicína, skutečnými chorobami, nebo jde spíše o „uzákonění“ lidských hříchů a zbavení pacienta odpovědnosti za vlastní skutky? Proč dnes drtivá většina lidí umírá v osamocení v nemocnicích, když prakticky každý by si přál zemřít doma, obklopen vlastní rodinou? Jak hluboko do našich životů proniká kult krásy a mládí? Jakým způsobem ovlivňuje chod dnešního světa současnou generaci dětí a dospívajících? Co znamená pro společnost, když je duchovní rozvoj výrazně upozaděn na úkor rozvoje technického?
Na Radkinu Honzákovi jsou fascinující především dvě věci. Tou první je jeho neuvěřitelný všeobecný rozhled, nad kterým žasne sama Renata Červenková. „Jaké to asi je, mít v hlavě uloženo a roztříděno to, pro co si většina z nás musí chodit na internet nebo do knihovny? Jména, data, názvy, události…vše řečené spatra jsem následně ověřovala. Zbytečně. Všechno vždycky sedělo.“ (Str. 9). Tou druhou věcí je jeho laskavý humor, kterým doprovází i velmi závažná témata.
Obojí se v knize Všichni žijem’ v blázinci spojuje a vytváří z ní titul, který by neměl uniknout vaší pozornosti. Vyzdvihla bych však nejen vědomosti pana Honzáka, ale také Renaty Červenkové. Protože také její hluboká znalost probíraných témat a schopnost dobře se ptát, dělá z této publikace dílo, u kterého rozhodně nehrozí, že by vás nudilo.
Ukázka:
Respektovaní filozofové, sociologové, ale i lékaři trend medicinalizace, o němž se u nás moc nemluví, odsuzují. A Vy?
Já taky. Vždyť už mu padlo za oběť i sedmero hlavních hříchů – hlavních nikoli od toho, že by byly tak významné, ale od toho, že byly vymyšlené hlavou. Všechny se postupně staly novými nemocemi. Vezměte si pýchu ergo zdravé sebevědomí, jehož opakem je frustrace. Ze smilstva máme závislost na sexu, z obžerství obezitu – a to v rámci „korektnosti“ pokračuje ještě dál, jak naznačuje titulek jednoho diskusního článku: Také říkáte pacientům, že mají metabolický syndrom místo toho, abyste jim řekli, že jsou obézní? A lenost je úplně čerstvě prokrastinace. (Str. 86).
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...