Recenze: Marek Hlavica – Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize (1955-1991)

Vytvořeno 9. 4. 2018 1:00

Autor: Jan Jaroš

Na rozdíl od filmové oblasti, kterou pokrývá prozatím šest svazků shrnujících hranou tvorbu (a jeden mapující začátky animace), informace o televizní tvorbě abychom složitě dohledávali. Kdysi vyšly dnes již sotva dostupné seznamy hraných pořadů (1953-1962,1963-1967), další katalog zachycuje až druhou půli 80. roků. Pak lze ještě zmínit sadu televizních ročenek, avšak ty záhy přestaly zveřejňovat seznamy odvysílaných děl.

V posledních letech nabídla Česká televize plkavě napsaný, obsahově děravý a hlavně v koncepci naprosto neujasněný lexikon Seriály od A do Z. Jinak nanejvýš vycházejí přepisy oblíbených televizních cyklů, případně "lidově" zacílené knížky, poskládané hlavně ze vzpomínek pamětníků a průhledů do provozní praxe. Na nějaký souhrnný počin, který by podrobně zmapoval - aspoň v hraných titulech, když ne v dokumentech - programový odkaz České (dříve Československé) televize, asi budeme čekat do nekonečna. Nezdá se, že by jmenovaná instituce o něčem takovém vůbec zauvažovala.

Za takových okolností musíme být vděčni brněnské JAMU, že aspoň ona se tohoto úkolu ujala. Několik dílčích příspěvků už vydala (Od knížky k televiznímu filmu, Český a slovenský televizní film šedesátých let). Před pěti roky k nim přibyla Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize (1961-1991, nyní následovaná neméně přínosným pokračováním Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize (1955-1991).

Její autor Marek Hlavica pečlivě probral snad veškeré dostupné doklady, jaké k televizním pořadům existují. Seznámil se s dostupnými scénáři, s písemnými dokumenty zachovanými ve Spisovém archivu ČT i jinde - a především zhlédnul veškeré dochované pořady, takže v podstatě každý mohl více či méně podrobně okomentovat, případně se věnovat i okolnostem vzniku či průběhu natáčení.

Svou práci rozčlenil do několika oddílů: v prvních sleduje období 50. a 60. let, obšírnou pozornost věnuje éře normalizace a konečně prozkoumá krátké období od pádu komunistického režimu k rozpadu společného státu. V každém z těchto oddílů se přitom snaží vyhledávat sjednocující "hnízda" třeba v podobě společného tematického či žánrového zacílení, zkoumá dobovou podmíněnost jednotlivých děl. Přináší profily scenáristů či režisérů, pokud dlouhodoběji pracovali v Ostravě.

Stovky zkoumaných pořadů člení i podle jejich druhu a původu. Takže se věnuje přenosů a záznamům divadelních představení, specifické složce televizní tvorby, která sice uchová vnější podobu dané inscenace, avšak sotva může prostředkovat, jak ji tehdejší diváci vnímali a prožívali, co v ní odečítali. Často naopak vzbuzuje trpné pousmání nad dnes nekomunikujícím tvarem. Přidává též obhlídku dalších přidružených okruhů, někdy zbytečně opomíjených (vysílání pro děti a mládež) – i tam totiž vznikaly leckdy zajímavé pořady.

Hlavica se netají despektem k umělecké úrovni v Ostravě vyrobených děl. Navíc bourá leckteré mýty: ani cenzurní zásahy ještě nemusely znamenat, že se týkaly nějakým způsobem „odbojného“ díla. Například Postel s nebesy (na snímku) provázela pověst zcela nepohodlného projektu: ze zamýšlených šesti částí se směly natočit jen čtyři, přičemž do vysílání byly nakonec uvolněny jen tři, navíc notně prostříhané. V relativně úplném tvaru se seriál vrátil až o pádu komunistického režimu. Jenže vypravěčsky rozvláčná a roztěkaná Postel s nebesy, jak Hlavica píše (s.304), chtěla být v první řadě angažovaným příspěvkem k dobové komunistické propagandě! K zásahům přitom stačilo, aby protagonistou byl naivní intelektuál, jen trpně přihlížející dalekosáhlým společenským změnám.

Za mimořádně cenný považuji vyčerpávající soupis veškeré dramatické tvorby ostravského studia, připojuje i datum premiérového vysílání. Ke každému pořadu uvádí též poznámku o délce, případně o technickém stavu - a hlavně informaci o tom, zda se záznam vůbec zachoval. Víme, že pořady, v počátcích televize vysílané takříkajíc v přímém přenosu, se zachovat ani nemohly, protože nebyly nijak zaznamenávány, avšak leckdy neexistují ani pořady natáčené mnohem později, dokonce ještě v průběhu 80. let. Množství titulů, které se nedochovaly (možná i v souvislosti s olbřímími záplavami v roce 1997), je každopádně ohromující.

Takže mně nezbývá než vyzvat Marka Hlavicu, aby zpracoval i zbývající televizní kapitolu (a sice pražskou) a aby zmapoval rovněž tvorbu vznikající po rozdělení Československa. Vzhledem k tomu, se mu zbývají zhruba dvě desetiletí do důchodového věku, má dosti času věnovat se této bohulibé činnosti. Snad neochabne.

Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize (1955-1991)

	Autor	Marek Hlavica
	Nakladatelství	JAMU
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2017
	Vydání	1.
	Počet stran	612
	ISBN/EAN	978-80-7460-129-3
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny