Recenze: Odborná literatura

Recenze: Marek Hlavica – Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize (1955-1991)

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Na rozdíl od filmové oblasti, kterou pokrývá prozatím šest svazků shrnujících hranou tvorbu (a jeden mapující začátky animace), informace o televizní tvorbě abychom složitě dohledávali. Kdysi vyšly dnes již sotva dostupné seznamy hraných pořadů (1953-1962,1963-1967), další katalog zachycuje až druhou půli 80. roků. Pak lze ještě zmínit sadu televizních ročenek, avšak ty záhy přestaly zveřejňovat seznamy odvysílaných děl.


knihaV posledních letech nabídla Česká televize plkavě napsaný, obsahově děravý a hlavně v koncepci naprosto neujasněný lexikon Seriály od A do Z. Jinak nanejvýš vycházejí přepisy oblíbených televizních cyklů, případně "lidově" zacílené knížky, poskládané hlavně ze vzpomínek pamětníků a průhledů do provozní praxe. Na nějaký souhrnný počin, který by podrobně zmapoval - aspoň v hraných titulech, když ne v dokumentech - programový odkaz České (dříve Československé) televize, asi budeme čekat do nekonečna. Nezdá se, že by jmenovaná instituce o něčem takovém vůbec zauvažovala.

Za takových okolností musíme být vděčni brněnské JAMU, že aspoň ona se tohoto úkolu ujala. Několik dílčích příspěvků už vydala (Od knížky k televiznímu filmu, Český a slovenský televizní film šedesátých let). Před pěti roky k nim přibyla Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize (1961-1991, nyní následovaná neméně přínosným pokračováním Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize (1955-1991).

Její autor Marek Hlavica pečlivě probral snad veškeré dostupné doklady, jaké k televizním pořadům existují. Seznámil se s dostupnými scénáři, s písemnými dokumenty zachovanými ve Spisovém archivu ČT i jinde - a především zhlédnul veškeré dochované pořady, takže v podstatě každý mohl více či méně podrobně okomentovat, případně se věnovat i okolnostem vzniku či průběhu natáčení.

Svou práci rozčlenil do několika oddílů: v prvních sleduje období 50. a 60. let, obšírnou pozornost věnuje éře normalizace a konečně prozkoumá krátké období od pádu komunistického režimu k rozpadu společného státu. V každém z těchto oddílů se přitom snaží vyhledávat sjednocující "hnízda" třeba v podobě společného tematického či žánrového zacílení, zkoumá dobovou podmíněnost jednotlivých děl. Přináší profily scenáristů či režisérů, pokud dlouhodoběji pracovali v Ostravě.

Stovky zkoumaných pořadů člení i podle jejich druhu a původu. Takže se věnuje přenosů a záznamům divadelních představení, specifické složce televizní tvorby, která sice uchová vnější podobu dané inscenace, avšak sotva může prostředkovat, jak ji tehdejší diváci vnímali a prožívali, co v ní odečítali. Často naopak vzbuzuje trpné pousmání nad dnes nekomunikujícím tvarem. Přidává též obhlídku dalších přidružených okruhů, někdy zbytečně opomíjených (vysílání pro děti a mládež) – i tam totiž vznikaly leckdy zajímavé pořady.

Hlavica se netají despektem k umělecké úrovni v Ostravě vyrobených děl. Navíc bourá leckteré mýty: ani cenzurní zásahy ještě nemusely znamenat, že se týkaly nějakým způsobem „odbojného“ díla. Například Postel s nebesy (na snímku) provázela pověst zcela nepohodlného projektu: ze zamýšlených šesti částí se směly natočit jen čtyři, přičemž do vysílání byly nakonec uvolněny jen tři, navíc notně prostříhané. V relativně úplném tvaru se seriál vrátil až o pádu komunistického režimu. Jenže vypravěčsky rozvláčná a roztěkaná Postel s nebesy, jak Hlavica píše (s.304), chtěla být v první řadě angažovaným příspěvkem k dobové komunistické propagandě! K zásahům přitom stačilo, aby protagonistou byl naivní intelektuál, jen trpně přihlížející dalekosáhlým společenským změnám.

Za mimořádně cenný považuji vyčerpávající soupis veškeré dramatické tvorby ostravského studia, připojuje i datum premiérového vysílání. Ke každému pořadu uvádí též poznámku o délce, případně o technickém stavu - a hlavně informaci o tom, zda se záznam vůbec zachoval. Víme, že pořady, v počátcích televize vysílané takříkajíc v přímém přenosu, se zachovat ani nemohly, protože nebyly nijak zaznamenávány, avšak leckdy neexistují ani pořady natáčené mnohem později, dokonce ještě v průběhu 80. let. Množství titulů, které se nedochovaly (možná i v souvislosti s olbřímími záplavami v roce 1997), je každopádně ohromující.

Takže mně nezbývá než vyzvat Marka Hlavicu, aby zpracoval i zbývající televizní kapitolu (a sice pražskou) a aby zmapoval rovněž tvorbu vznikající po rozdělení Československa. Vzhledem k tomu, se mu zbývají zhruba dvě desetiletí do důchodového věku, má dosti času věnovat se této bohulibé činnosti. Snad neochabne.


Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize (1955-1991)
Autor Marek Hlavica
Nakladatelství JAMU
Místo vydání Brno
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 612
ISBN/EAN 978-80-7460-129-3
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení