Recenze: Odborná literatura

Recenze: Tomáš Dosoudil – Smrt ve žluté mlze: Fritz Haber - "Otec" novodobé chemické války

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Často se diskutuje o odpovědnosti vědců za jejich vynálezy. Objevy, které původně měly ulehčit práci či posunout lidstvo o kus dál, byly často zneužity na válečné účely a způsobovaly bolest a utrpení. Příkladů je nepřeberné množství. Tomáš Dosoudil si pro svou knihu Smrt ve žluté mlze vybral životní osudy německého chemika Fritze Habera.


knihaMotivace tvůrců zbraní často vycházejí z idealistických pohnutek, často v tvůrčím zaslepení pracují na problému z čirého vědeckého zápalu. Výzkum však musí někdo financovat a peníze zpravidla investuje skupina s pragmatickým názorem na fungování lidské společnosti. V případě Fritze Habera, jak objasňuje Tomáš Dosoudil, šlo spíš o vlastenecký zápal.

Kniha Smrt ve žluté mlze jednoznačně náleží do skupiny literatury faktu, určené pro laiky. Její autor je sice odborník, honosící se titulem docenta, dokáže však nalézt rovnováhu mezi suchými fakty a příběhem, který čtenáře zaujme. To prokázal i v knize Elixíry ohnivé zkázy (recenze zde), zabývající se rovněž použitím chemických látek pro vojenské účely. Pomineme-li úvod, v němž je autorský záměr shrnutý do jedné kapitoly, je čtenář nejprve zaveden do zákopů u belgické obce Yprés, kde Němci poprvé realizovali chemický útok chlórem. Méně informované může zmást informace, kterou mají uloženou v paměti, že u Yprés byl poprvé použit Yperit. Zmatečné informace lze nalézt i na internetu. Je skvělé, že Tomáš Dosoudil sleduje vývoj chemických zbraní v širším kontextu, neomezuje se pouze na ústřední postavu, a tak uvádí na pravou míru i desinformace okolo Yperitu.

Pro správné pochopení důvodů, proč byly použity chemické zbraně a proč se na jejich vývoji vědci podíleli, je důležité znát válečnou situaci, a té Tomáš Dosoudil věnuje patřičnou pozornost. Jde zejména o osvětlení patové situace při zákopové válce. Autor se však snaží čtenáři přiblížit i průběh smrti člověka vystaveného účinku bojového plynu. Tato část, zejména srovnání se zraněními střepinami granátu, je poněkud spekulativní, ostatně připouští to i sám autor. I přesto, že píše knihu pro laiky, zachovává si poctivý vědecký přístup.

O osobnosti Fritze Habera částečně vypovídá jeho životopis. Autor se drží faktů, ale mezi řádky lze vyčíst vědcovu touhu po úspěchu i po uznání. Jeho snaha nakonec vyznívá absurdně. On, žid, se snaží sloužit národu, který za několik let většinu židů zavře do koncentračních táborů a Cyklon B, jeho vynález, je poslouží v plynových komorách. Nelze říct, že by Tomáš Dosoudil podrobně komentoval Haberovu zodpovědnost za používání chemických zbraní nebo spekuloval o stavu jeho svědomí, zvlášť poté, kdy spáchala jeho manželka sebevraždu pod vlivem zpráv o mučivé smrti vojáků. Nechává na čtenáři, aby si zbytek domyslel. Byl by to silný námět na román, ty však Tomáš Dosoudil nepíše.

V poslední kapitole nazvané Ničitelé světů připomíná autor práci Roberta Oppenheimera na atomové bombě, kterou považuje za analogickou – průkopnickou, ale kontroverzní z hlediska jejího využití. Tím se autor naposled dostává k otázce etiky vědecké a technické činnosti.

Kniha je doplněna dvěma typy poznámek, prameny citací jsou uvedeny pod čarou, vysvětlení některých důležitých pojmů na konci knihy v abecedním pořádku. Velmi dobře zvolený systém neruší rozložení hlavního textu na stránce, zároveň však poskytuje čtenáři dostatečný přehled a potřebné informace.

Smrt ve žluté mlze mapuje jednu z částí historie válek, která je přes svou hrůznost v jistém smyslu fascinující. Vývoji zbraní lidé věnovali extrémní množství energie. Mnoho vynálezů, které dnes slouží k denní potřebě, vzniklo jako „odpad“ vojenského výzkumu, který někdy působí jako motor vědeckého pokroku. Je, bohužel, snadnější prosadit financování obrany státu (v podtextu stojí, že nejlepší obrana je útok). Proto knihy takového typu, jaké píše Tomáš Dosoudil, si najdou vždy skupinu lidí, která si je bude vyhledávat a bude si s velkým zájmem číst.

Název: Smrt ve žluté mlze: Fritz Haber - "Otec" novodobé chemické války
Autor: Tomáš Dosoudil
Nakladatel:  Epocha
Rok vydání: 2017
Stran: 136
Vydání: 1.
ISBN 978-80-7557-082-6

Soutěže

Aktuality

  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  
  • 100 let, 100 knih

    Oslavy stého výročí republiky jsou za námi. Alespoň v Brně, kde se ve dnech 26. května – 17. června 2018 konal festival Re:publika. Brněnské výstaviště v těchto dnech ožilo nebývalým množstvím akcí, kromě klasických výstav prezentujících různé obory si tu mohli návštěvníci zajít na koncert, taneční party, přednášku nebo autorské čtení. A právě na literární sekci se podíváme blíže.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení