Recenze: Odborná literatura

Recenze: Václav Bůžek, Rostislav Smíšek (eds.): – Habsburkové 1526-1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii

1 1 1 1 1 (5 hlasů)
5

Panovnickému rodu Habsburků, s nímž byl po mnoho staletí spojen i osud českých zemí, věnovali (nejen) tuzemští historici dva tlusté svazky, vybavené bohatou obrazovou výzdobou.  Nazývají se jednoduše – Habsburkové. Nejprve – před rokem – vyšel druhý svazek završený pádem habsburského mocnářství a vznikem samostatných států na jeho troskách. Nyní následuje první část, která naopak začíná jejich vstupem do zdejšího prostoru.

 

habsburkove2V historickém povědomí bývají Habsburkové spojeni zejména s pobělohorským obdobím, ještě dnes prosvítá někdejší fráze, že „tři sta let jsme pod nimi trpěli“. Jenže oni na český trůn nastoupili už v roce 1526, dávno před Bílou horou a popravou sedmadvaceti pánů a měšťanů, viněných z povstání proti nim. Královskou korunu získali díky dohodě s Jagellonci (tehdy u nás panujícími), že v případě vymření jednoho z rodů, myšleno samozřejmě v mužské linii, převezme jeho léno ten druhý. Jagellonci, respektive mladičký Ludvík záhy zahynuvší v osudné bitvě u Moháče (1526), sotva předpokládali, že k naplnění závazku dojde tak brzy.


Kniha je rozčleněna do pěti oddílů. V krátkých, spíše zjednodušujících nežli hutných pojednáních se tak seznámíme nejen s jednotlivými panovníky a s děním během jejich vlády, s dalšími význačnými osobnostmi a událostmi politickými i hospodářskými, s vladařskými rezidencemi, ale také nahlédneme pod pokličku každodennosti na královském dvoře pražském i vídeňském, na rituály a ceremonie s nimi spojené. A jako přívažek vcházejí ještě studie o „druhém životě“ Habsburků, tedy o jejich vnímání poddanými i o tom, jak jsou zobrazení v umění, v literatuře i ve filmu.


Mozaika postřehů i shrnutí, jak je kniha předkládá, je zajisté pestrá, přitažlivá, jenže výsledkem je roztříštěnost. Kniha se totiž skládá z bezmála tří stovek (mini)příspěvků, zpravidla dvojstránkových, které přibližují ten či onen dílčí motiv, případně shrnují dosavadní poznatky do krátkého náčrtu. Někdy se blíží k rozměru slovníkového hesla.Takže takto problesknou nespočetné údaje tu o dokladech náboženské svobody i nesvobody, o svatořečení Jana Nepomuckého, tu o čarodějnických procesech, tu o pověstném mariánském sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Ten byl těsně po vzniku samostatné republiky stržen, proto byl vnímán jako symbol útlaku a vnucené katolické víry, čímž nepochybně byl, když mimo jiné symbolizoval potlačení kacířství (což byla každá víra protivící se povinnému katolictví) coby zhoubné nákazy přirovnatelné k válce či moru.


Po dvou stránkách, byť vybavených mapou a dobovými rytinami, dostaly i neuralgické okamžiky českých dějin, např. bělohorská bitva a záhy následující poprava (údajných) viníků protihabsburské vzpoury. Povšechné líčení obou událostí zabránilo podrobnějšímu vhledu – tak třeba hrdelních rozsudků bylo vyneseno devětadvacet, avšak jeden z odsouzených spáchal ještě ve vězení sebevraždu, zatímco další byl těsně před popravou omilostněn.


Podívejme se ještě, co se v knize dočteme o tom, jak dobu prvních Habsburků na českém trůně ztvárnili filmaři.  Asi nejpopulárnější osobností je podivínský Rudolf II., jenž se dočkal hned několikerého zpodobnění – do diváckého povědomí vstoupil zejména výpravný Císařův pekař - Pekařův císař s Janem Werichem v titulní dvojroli. Na připojených snímcích vidíme jak skutečného Rudolfa, tak jeho werichovskou verzi.  V knize jsou zmíněna i další díla vztažená k Habsburkům a jejich době, byť nikoli všechna. Bohužel televizní tvorba je opomíjena, i když se může pochlubit cenným přiblížením osudů lidí žijících v dobách habsburské nadvlády (včetně těch snímků, které se týkají Komenského) .Právě články, které postihují „druhý život“ Habsburků v umění, dokládají nejzřetelněji, jak dvoustránkové glosy nedostačují, neboť vedou ke zjednodušování, k odosobněným přehledům, k pouhému vypočítávání položek, aniž by se jim mohla věnovat náležitá pozornost. To považuji za základní neduh celé publikace.


Název: Habsburkové 1526-1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii
Autor: Václav Bůžek, Rostislav Smíšek (eds.):
Vydalo: Nakladatelství Lidové noviny
Rok vydání: 2017
Stran: 911
ISBN: 978-80-7422-572-7

Soutěže

Aktuality

  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  
  • 100 let, 100 knih

    Oslavy stého výročí republiky jsou za námi. Alespoň v Brně, kde se ve dnech 26. května – 17. června 2018 konal festival Re:publika. Brněnské výstaviště v těchto dnech ožilo nebývalým množstvím akcí, kromě klasických výstav prezentujících různé obory si tu mohli návštěvníci zajít na koncert, taneční party, přednášku nebo autorské čtení. A právě na literární sekci se podíváme blíže.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení