
Recenze: C. G. Jung a kol. – Člověk a jeho symboly
- Vytvořeno 14. 12. 2017 0:00
- Autor: Michaela Babíková

„Dobrou noc a sladké sny.“ „Spi dál, to se Ti jen něco ošklivého zdálo.“ „Dneska se mi zdál takový divný sen…“ Sny jsou přirozenou součástí našich životů. Mluvíme o nich s ostatními, těšíváme se na ně, děsíme se jich, některé po probuzení hned zapomínáme a jiné se nám vryjí do paměti na celý život. Pro většinu lidí však znamenají jen jakési noční kino, které s probuzením ztrácí jakýkoli význam. Jsou však i takoví, kterým fenomén snů nedá takříkajíc spát. Jedním z nich byl i významný švýcarský lékař a psychoterapeut Carl Gustav Jung, zakladatel analytické psychologie, který zkoumání snů zasvětil značnou část svého profesního života.
Carl Gustav Jung se bezesporu řadí mezi nejvýznamnější osobnosti 20. století. Jméno tohoto průkopnického badatele v oblasti lidské duše je poměrně známé i mezi laickou veřejností. Bohužel mnohem méně povědomé jsou jeho převratné myšlenky. Zatímco jeho současník Sigmund Freud usiloval již během svého života o popularizaci svých teorií a jeho pojmy jako „id“, „ego“, „superego“, či „vědomí“, „předvědomí“ a „podvědomí“ jsou velmi dobře známé, Jungovy myšlenky zůstávají pro široké vrstvy čtenářů obtížně přístupné. Naštěstí se však na sklonku života nechal přesvědčit, aby vytvořil knihu, která by v přiměřeném rozsahu a pro laiky srozumitelným způsobem shrnula jeho základní myšlenky a nejpodstatnější teorie. Touto knihou je obsáhlá publikace Člověk a jeho symboly.
Člověk a jeho symboly je kniha, který vznikala poměrně zvláštním způsobem. C. G. Jung, vždy pevný ve svých rozhodnutích, její napsání razantně odmítl. Krátce poté se mu však zdál sen, v němž promlouval k množství prostých lidí. Namísto vzdělaných lékařů a psychologů mu poprvé naslouchali (a především rozuměli) „obyčejní“ lidé. A tak na základě tohoto pro něj významného snu vznikla fascinující kniha, ve které mohou i psychologií „nepolíbení“ lidé porozumět převratným Jungovým teoriím.
Knihu začal C. G. Jung psát již v pokročilém věku. Snad proto si jako jednu z podmínek stanovil, že půjde o kolektivní dílo, přičemž spoluautory si určí on sám. Stali se jimi Dr. Marie Louise von Franz, Dr. Joseph L. Henderson, Aniela Jaffé a Dr. Jolande Jocobiová. Tito čtyři byli vybráni jak díky svým zkušenostem v konkrétních přidělených tématech, tak i pro své osobnostní kvality. Jung těmto lidem plně důvěřoval a věděl, že se může naprosto spolehnout na jejich nezištnou týmovou práci podle jeho pokynů. Sám Jung přitom napsal úvodní nejobsáhlejší kapitolu nazvanou Sbližování s nevědomím. Tuto část přibližující základy jeho teorií dokončil pouhých deset dní před smrtí.
Ačkoli je kniha souhrnným dílem pěti autorů, jedná se o konzistentní a na sebe dokonale navazující text. Jak název napovídá, stěžejním tématem knihy jsou symboly, které člověka provázejí na jeho cestě již od pradávna. Umělecká díla, mýty, náboženství a dokonce i lidské sny jsou prostoupeny nesčetným množstvím symbolů. Pro C. G. Junga znamenaly symboly nesmírně důležitý fenomén, protože věřil, že se jedná o jazyk, jehož prostřednictvím s námi komunikuje naše nevědomí. Sny pak považoval za způsob, jak naše vědomé já a podvědomí mohou spolu navázat smysluplný rozhovor.
Člověk a jeho symboly je naprosto fascinující kniha, která se stane klenotem vaší knihovny. Rozsáhlé dílo zaujme na první pohled kvalitním zpracováním na křídovém papíře a bohatým ilustračním materiálem. Nádherné obrázky ukazují na konkrétních příkladech teorie zmiňované v textu a pomáhají čtenáři pochopit důležité pojmy jako nevědomí, individuace, bytostné Já, Velký muž, animus, anima a mnohé další. A ačkoli se jedná o text na vysoké odborné úrovni, zůstává kniha přesně tím, čím měla být – srozumitelnou, čtivou, obohacující a poutavou.
Uhádnout předem, zda náš temný partner symbolizuje nedostatky, jež máme překonat, nebo významný kousek života, který bychom měli přijmout, představuje jeden z nejtěžších problémů, s nimiž se na cestě k individuaci setkáme. Kromě toho snové symboly často bývají natolik subtilní a komplikované, že si nemůžeme být jistí jejich výkladem. V takové situaci nám nezbývá než přijmout nepříjemnost etických pochybností – nečinit konečná rozhodnutí a závazky a dál sledovat sny. Připomíná to situaci Popelky, před kterou macecha nasypala hromadu dobrého a špatného hrachu a donutila ji roztřídit ho. Přestože to vypadalo naprosto beznadějně, Popelka začala trpělivě přebírat, když tu najednou přilétli holoubci (v některých verzích mravenci) a pomohli jí. Tito tvorové symbolizují pomocné, hluboce nevědomé impulzy, jež můžeme zažít jen na vlastní kůži a které nám ukážou cestu ven. Někde, na samém dně své bytosti, obecně víme, kam máme jít a co máme dělat. Jsou však chvíle, kdy se šašek, jemuž říkáme „já“, chová natolik rušivě, že vnitřní hlas přehluší. (Str. 171 – 172)
Název: Člověk a jeho symboly
Autor: C. G. Jung a kol.
Překlad: Pavel Kolmačka
Nakladatelství: Portál, s. r. o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: První vydání
Počet stran: 320
ISBN: 978-80-262-1259-1
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...