Slovník nespisovné češtiny

V běžné mluvě i v literárních dílech se často setkáváme s výrazy nespisovnými, k nimž řadíme dialekty, obecnou češtinu, argot, slang i profesionální mluvu. Tyto výrazy většinou nenalezneme ve slovnících spisovné češtiny. Přestože bylo napsáno mnoho dílčích prací pojednávajících o jednotlivých útvarech či poloútvarech nespisovného jazyka, na vydání slovníku, který by shrnoval lexikální materiál z celé oblasti nespisovné češtiny, jsme si museli počkat do roku 2006.

Tehdy vydalo nakladatelství Maxdorf Slovník nespisovné češtiny, který obsahoval 12000 hesel. Zanedlouho jej následovalo druhé vydání, které bylo doplněno o 2000 hesel a které je výsledkem práce kolektivu čtyř editorů, čtrnácti spoluautorů a dvaceti dvou konzultantů. Hlavní editor, Dr. Jan Hugo, v předmluvě tohoto aktualizovaného vydání upozorňuje na to, že slovník neobsahuje veškeré nespisovné výrazy a jejich významy, které se mohou lišit dle různých regionů. Můžeme tedy předpokládat, že se dočkáme další aktualizace.

Jedná se o výkladový slovník menšího rozsahu určený pro praktickou potřebu uživatelů. Nespisovné výrazy, které jsou v něm vysvětlovány, byly čerpány jak z živé mluvy, tak z literárních děl (např. z tvorby bratří Čapků, Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého aj.; tyto výrazy převzaté z literatury bývají ve slovníku označeny speciálním znakem). Ve slovníku je zahrnuta živá slovní zásoba i výrazy, které postupně mizí či přechází do obecné, nebo dokonce spisovné češtiny (tyto můžeme nalézt i ve Slovníku spisovné češtiny, proto jsou v této publikaci označeny zkratkou SSČ). Nalezneme v něm tedy výrazy z argotu, mluvy světských, ze slangu vězeňského, vojenského, řemeslnického, železničářského, motoristického, cirkusového, hudebního, školního aj. Nechybí ani tradiční brněnská a ostravská městská mluva. Jako nespisovné jsou také hodnoceny vulgarismy a dialektismy, kterým je však v tomto slovníku věnována menší pozornost (důvodem je skutečnost, že o dialektech byla napsána již řada odborných publikací, připomeňme např. Dialektický slovník moravský F. Bartoše nebo Český jazykový atlas).

Jednotlivá hesla jsou řazena abecedně. Je u nich vysvětlen jejich význam, poté následují názorné příklady. Výrazy jsou vždy označeny příslušnou charakteristikou, neschází ani informace o jejich historii a etymologii, případně o jejich výskytu mezi hesly Slovníku spisovné češtiny. Abyste získali konkrétní představu o zápisu hesel ve slovníku, vybrala jsem dva příklady, jeden ze světské mluvy a druhý ze školního slangu:

čávo – svět. dítě (mn. č. čávata), též v souč. vězeň. mluvě. Podzimek 1937, kdysi běžný argot. výraz, odv. čávoro nemluvně, čávalo hloupý, dětský; rom. čávo dítě, čhavoro malé dítě, děťátko (-oro je zdrobňující přípona)

rígo – stud. rigorózum, rigorózní zkouška. Já teď budu chodit na trénink akorát v pátek, musím se učit na rígo z interny.

Slovník obsahuje také několik stručných přehledů. V prvním jsou vysvětleny termíny spisovná, hovorová a nespisovná čeština i s útvary nenormativní češtiny. V dalším následuje krátké poučení o etymologii, tedy původu slov. Jako velice přínosnou spatřuji kapitolu, v níž se zájemci o další studium dané problematiky mohou seznámit s odbornými publikacemi, které byly napsány o českém argotu a slanzích. Těmto doporučuji také nalistovat seznam použité literatury, který je připojen na konci této publikace. Podrobně je také zpracována kapitola, v níž se autoři zaměřili na argot a jednotlivé druhy slangu. Nechybí ani obecné poučení o sběru lexikálního materiálu, který zde byl použit, a nezbytný seznam zkratek.

Slovník nespisovné češtiny přivítají všichni, kteří kromě jazyka spisovného chtějí poznat i jeho nespisovnou formu, která byla v dřívějších obdobích české jazykovědy buď zcela opomíjena, nebo se specializovala na jednotlivé útvary a poloútvary, nikoliv na celou oblast nespisovného jazyka.

Slovník nespisovné češtiny vydalo nakladatelství Maxdorf.


Čtěte také:

Slovník nespisovné češtiny již potřetí