Recenze: Odborná literatura

Radko Pytlík – Záhady literárního světa

1 1 1 1 1 (1 hlas)
abstrakce 100x100
V roce 2009 vychází další kniha literárního historika a editora Radko Pytlíka. Spisovatel může být literární veřejnosti znám především jako autor řady knih o Jaroslavu Haškovi a jeho Švejkovi. V jeho rozsáhlé bibliografii se kromě Jaroslava Haška objevují i jména jako Bohumil Hrabal, Vilém Mrštík či Franz Kafka.

 

V této knize nás autor na ploše necelých 270 stran seznamuje s dvaceti záhadami, z nichž se téměř polovina vztahuje k osobnostem české literatury (uveďme již zmíněného Bohumila Hrabala, Viléma Mrštíka, Franze Kafku, dále zde figuruje například Karel Hynek Mácha, Vítězslav Nezval alias Robert David, Rudolf Těsnohlídek). Zbývající část patří osobnostem irského (James Joyce, Oscar Wilde), anglického (Daniel Defoe, Artur Conan Doyle), německého (baron Karl Friedrich Hieronymus, B. Traven) a ruského (Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj) literárního kontextu.

zahady literarniho sveta obalJakkoli se pohybujeme v oblasti literární historie, nemá spisovatel ambice seznamovat nás blíže s konkrétními literárními díly vzešlými z per významných spisovatelů, nýbrž s  mimoliterárním kontextem postav evropské literatury, jehož součástí má být právě ono záhadné.

Každá kapitola má jinou strukturu, autor se tak brání slovníkovému schematismu. Taková kapitola se může skládat například z beletristické pasáže, která vyvolává pocit napětí a vtahuje čtenáře do kontextu spisovatelského subjektu, dále může být doplněna stručnou biografií spisovatele, zmiňuje stěžejní díla, která nějakým způsobem přímo souvisí se skutečností, kterou autor popisuje. Kromě těchto náležitostí jsou součástí této kapitoly hojné citace, které mohou pocházet od osob z nejbližšího spisovatelova okolí, popř. z knih, stejně jako odkazy na ně.

Významnou částí většiny kapitol je rovněž vyjádření autorova stanoviska. Autor se vůbec jeví jako literárně zručný obhájce a restaurátor svobody tvůrčího ducha. Což už ostatně samo vyplývá i z pietního výběru subjektů spisovatelské obce, které mají být literárními záhadami opředeny. Jsou to osobnosti literárního světa, které vesměs narážely opravdovostí svého prožívání na předsudky a konvence maloměšťácké společnosti, o které lze s trochou nadsázky říci, že je „ubíjela“ a zároveň burcovala k ještě většímu protestu.

Text přímo překypuje sympatiemi a obdivem k velikánům literatury, kteří zůstali věrni své individualitě, a to jak v životě, tak v umění, které právě proto nemuselo být dobovou společností vždy plně doceněno. Na druhou stranu není autor ani zaslepeným fanatikem, který by si místy neodpustil ironickou poznámku pranýřující prázdná gesta a pózy.

Kniha je doporučeníhodná každému, kdo se zajímá o mimoliterární kontext známých spisovatelů, který nemusí být do takové míry čitelný z klasických literárněhistorický publikací.


Knihu Záhady literárního světa vydalo nakladatelství XYZ.

Komentáře   

 
Dana Vlasáková
0 Dana Vlasáková 2009-10-26 12:16
tak na tuhle se těším :-) přesně můj okruh zájmu! :cheer:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení