
Recenze: Michaela Dombrovská – Pořádek nejen v hlavě
- Vytvořeno 9. 9. 2016 1:00
- Autor: Jolana Hlušičková

Říká se, že by si člověk měl občas udělat pořádek ve své hlavě. Běžně uklízíme domácnost, auto, na zahradě nebo v práci, ale hlavu příliš neřešíme. Proto mne zaujala útlá knížečka Pořádek nejen v hlavě 28 dní pro jednodušší život, kterou napsala Michaela Dombrovská a která je, podobně jako její předchozí kniha Pravidla pozitivního sobectví, plná nápadů, tipů a návodů, jak zatočit s nepořádkem v hlavě.
S Michaelou Dombrovskou jsme se už na stránkách VašeLiteratura.cz setkali. Recenzi na její knihu Pravidla pozitivního sobectví si můžete přečíst zde: http://www.vaseliteratura.cz/odborna-literatura/5197-pravidla-pozitivniho-sobectvi. I ve své nové knížce vychází autorka z principů pozitivní psychologie a volně tak navazuje na zmíněnou publikaci, proto bych doporučovala si Pravidla pozitivního sobectví nejdříve přečíst, než se pustíte do velkého úklidu.
Kniha Pořádek nejen v hlavě 28 dní pro jednodušší život je psaná jako návod na velký úklid v průběhu čtyř týdnů. Každý týden je věnován jedné oblasti (prostor, vztahy, tělo a mysl). A dále je pak každé týdenní téma detailně rozpracováno do jednotlivých dní, každý den se uklízí tři okruhy z dané oblasti. Pokud by chtěl čtenář absolvovat úklid skutečně za 28 dní, tak je toho opravdu hodně, ale jak uvádí autorka, úklid je možné si rozdělit časově tak, jak nám bude vyhovovat.
A co mě nejvíc zaujalo? Některé rady jsou triviální, že vás napadne, jak je možné, že to tak neděláte už dávno. Například seznamy. Různé úkoly, zařizování a podobné záležitosti nosím v hlavě. A přitom není nic jednoduššího, než si pořídit „úkolníček“, kam mohu zapsat vše, co je potřeba udělat, hlavě se uleví a získám lepší přehled, a také se asi méně často stane, že na něco zapomenu. Jednoduché řešení, ale velmi účinné.
A další zajímavá věc. Víte, kolik váží vaše kabelka? Podle průzkumu, který je v knize uveden, je to v průměru 3-4 kg. Opravdu je nutné nosit s sebou vše, co v kabelce právě teď máte? Já jsem tedy obsahem své kabelky byla upřímně překvapená, přestože kladivo, které zmiňuje autorka, tam nebylo:
V kabelce jsou kromě klíčů, peněženky, diáře, kapesníků a telefonu často k nalezení ještě lahev s vodou, kosmetika, svačina, knížka a mnoho dalšího. Mámy malých dětí ji mívají doplněnou třeba o piškoty a vůbec různé drobky a zbytky, náhradní pleny apod. Co překvapí více, jsou někdy i zkažené potraviny, zapomenuté dárky nebo dokonce kleště a kladivo. (Str. 19)
Aby nebyl úklid příliš fádní, kniha je odlehčena texty z blogů a článků, které se daného týdne týkají, objevují se tam i osobní příběhy či prostor, kam si můžeme doplňovat své nápady nebo poznámky.
A když už budeme mít uklizeno, zasloužíme si v souladu s pravidly pozitivní psychologie odměnu. Jak to vidí autorka?
Mým rituálem jsou chvíle strávené v kavárně s dobrou knihou nebo zápisníkem. Někdy s kávou, někdy u sklenky vína. Jsem o samotě, ale přesto ve společnosti lidí. U knihy vypouštím z hlavy rodinu, přátele, povinnosti i radosti, úkoly, plány, nápady na texty a cokoliv dalšího, nad zápisníkem naopak přemýšlím, co, jak a kudy dál. Je to třeba jen hodina, někdy dvě. Inspirace pochází z Francie v podobě tajné zahrady (le jardin secret). Pokaždé si uvědomím, že mé kroky jsou pak lehčí, jsem odpočatá a svěží. Takové občasné rande se sebou můžu jen doporučit. (Str. 168).
Nejsem příliš zastáncem knih zabývajících se osobnostním rozvojem, připadá mi, že se s nimi roztrhl pytel. Úroveň je různá, většinou se jedná o rady a návody, které se v praxi ukazují jako nepoužitelné, často obsahují složité texty, které čtenáře zahltí spoustou odborných termínů, a v důsledku toho jej od zamýšleného rozvoje odradí.
To však není případ Michaely Dombrovské, knihu píše tak, že máme pocit, že si s námi povídá a že nám zprostředkovává svou osobní, fungující zkušenost. Protože však nikdo nejsme dokonalý, tak asi nebudeme vše podle knížky puntičkářsky dodržovat. Ale pokud ji vezmeme jako rámcový návod, jak si poradit s životním tempem, které přináší spoustu balastu do našich hlav, a pokusíme se najít pro nás reálnou cestu k uspořádání svých věcí, tak to není rozhodně málo.
Autor Michaela Dombrovská
Nakladatelství Grada Publishing, a.s.
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 184 stran
ISBN978-80-247-5772-8
http://www.grada.cz/poradek-nejen-v-hlave_8971/kniha/katalog/
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře
pošli mi na sebe prosím kontakt - posílal jsem ti e-mail, ale vrací se mi.
M.