Recenze: Odborná literatura

Recenze: Lucie Olivová, kolektiv – Zvířecí mýty a mytická zvířata

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Jak se píše v předmluvě knihy Zvířecí mýty a mytická zvířata, mají zvířata a ptactvo v asijských tradicích nezastupitelné místo. Mnohdy se jejich prostřednictvím projevují různá božstva či znamení, takřka pokaždé zaujímá zvíře symbolický význam – nejedná za sebe, v jeho jednání se odráží vztah člověka k němu. (Str. 7) 

 

Kniha je souborem příspěvků z druhého setkání v řadě mezinárodních konferencí z kulturní a sociální antropologie východní Asie, jež se konala vzvireciMytyaMytickaZvirata roce 2008 na katedře asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci. Její editorkou je současně jedna z přispěvatelek, česká sinoložka a expertka na kulturní dějiny Číny, Lucie Olivová. Ta zdůrazňuje, že sborník není přehledovým dílem, většina autorů pojímá zvířecí mýty z hlediska tematiky i geografie velice konkrétně. Výjimkou je závěrečný krátký příspěvek Stanislava Komárka a úvodní kapitola antropologa Josefa Dudy.

Duda nabízí vhled do základního členění mytických zvířat, popisuje jejich možnou funkci a přemýšlí nad možnostmi šíření jejich paleolitických vyobrazení. Věnuje se především ztvárnění teriantropních bytostí (bytosti zčásti lidské a zčásti zvířecí), jejichž malby jsou známé z početných jeskynních komplexů. Předkládá tezi, že původní podoba teriantropních stvoření měla velmi konkrétní důvod, který se s míjejícími generacemi mohl modifikovat a časem dokonce zcela změnit, to vše v závislosti na způsobu, jakým se nově příchozí obyvatelé daného místa vztahovali k nalezeným malbám. Původně nedůležitá malůvka vyjadřující propojení zvířecího a lidského, prostý dualismus typu muž / žena či den / noc se tak mohla změnit v předmět náboženského zájmu. Duda rovněž ohledává prapůvod různých rituálů a totemistických tabu a demonstruje je na přitažlivém příkladu muslimského zákazu pojídání vepřového, který staví vedle tradičních zabijaček a poněkud dvojakého vztahu naší společnosti k prasatům.

Kapitoly dalších autorů se zabývají blíže definovanými výseky z tematiky mytických tvorů, to však neznamená, že by jim byla srozumitelnost či zajímavost cizí. V poutavém podání Daniela Berounského se tak dozvídáme o ochranitelské roli hojně zobrazované opice, Hana Nováková bourá zažité představy o Indii jako zemi, kde se s každým živým tvorem bez výjimky zachází s posvátnou úctou (Nezanedbatelný je také obecně platný fakt, že předpis je v konfrontaci s běžnou skutečností vždy poněkud nadsazen. Vztahovat pravidla o zacházení se zvířaty na všechny hinduisty je tedy asi tak relevantní jako tvrdit, že se všichni obyvatelé Británie řídí pravidly pro způsob života anglikánského kléru. Str. 140), a Miriam Löwensteinová se zabývá symbolickou funkcí zvířat v oblasti Koreji. Poslední jmenovaná společně s Vladimírem Gombem v knize Korejská náboženství (2015, Togga) vybrala soubor textů dokládajících vývoj duchovních představ obyvatelstva Korejského poloostrova od starověku až po současnost, který rozhodně stojí za pozornost.

Text, jenž zaujme čtenáře pravděpodobně nejvíc, pochází z pera Kateřiny Saeki, v hledáčku jejíhož zájmu se nachází legendy o hadí manželce a animě, tedy nevědomé ženskosti: ... příběhy lze číst jako podobenství o mužské animě, tedy nevědomé ženskosti v mužských srdcích, která má dvě tváře: milující ženskou a divokou hadí. (Str. 63) Termín anima zavedl C. G. Jung, jehož dílo je v posledních letech stále více vyhledáváno. Ve spojení se současným zájmem o genderová témata je text Kateřiny Saeki a jeho dávkovaná emocionalita pro čtenáře velkým lákadlem. 

To už plně neplatí o zbylých textech, které jsou určeny spíš odborné veřejnosti. Přesto se dají bez větších problémů číst a vyznačují se poměrně velkou srozumitelností, je u nich však vhodná předchozí znalost tématu (například text Davida Uhera o zvířecích determinativech v čínském písmu si už ze své podstaty zájem o danou tematiku zkrátka žádá). 

Knihu doprovází s citem zvolené ilustrace a fotografie, jejichž rozložení však mohlo být rovnoměrnější – zatímco u některých kapitol se to obrázky jen hemží, jiným zcela chybí. Celkově však lze Zvířecí mýty a mytická zvířata doporučit všem zájemcům o zvířecí tematiku a symboliku Asie jako knihu, jejíž kapitoly jsou vyvážené mezi populárně-naučným a akademickým textem.

Zvířecí mýty a mytická zvířata
Autor Lucie Olivová, kolektiv
Nakladatelství Academia
Místo vydání Praha
Rok vydání 2010
Vydání 1.
Počet stran 236
ISBN/EAN 978-80-200-1815-1
Ediční řada Orient

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení