Recenze: Odborná literatura

Recenze: Pavel Šenkapoun – Webcopywriting pro samouky

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

O čem by měl vědět budoucí copywriter a na co by se měl připravit, shrnuje Pavel Šenkapoun ve své nové knize Webcopywriting pro samouky vydané nakladatelstvím Zoner Press. Pavel Šenkapoun má představu, že díky jeho knize „kolem sebe budeme nacházet více dobrých textů a více hezkých webů. Rázem pak na světě bude také více spokojených uživatelů, více prodaného zboží, více hodnot, které by jinak zůstaly ve stadiu pouhé možnosti.“  (str. 11)


knihaSvé čtenáře ihned vyvádí z omylu – nestačí se naučit psát, aby se stali dobrými copywritery. Vlákna webového obsahu jsou mnohem spletitější. V prvé řadě jde o poznání klienta a jeho produktu, o vybudování osobní virtuální identity, o proniknutí do psychologie zákazníka a působení jednotlivých prvků webového obsahu na jeho přesvědčení, že si vybírá správně. Bez toho by těžko copywriter stanovil cíl textu, který vyzdvihuje Šenkapoun jako základ, a bez cíle nastává chaos.

Jak takový chaos vypadá, můžeme vidět hned v první kapitole této knihy na příkladu nezdaru samotného autora. Téměř vše, o čem se zdlouhavě až nenasytně a nesystematicky rozepisuje od úvodu až po druhou kapitolu, zaznělo stručně a srozumitelně v předmluvě. Následujících dvacet stran se jeví jako zmatené pobíhání od jednoho k druhému a neustálé návraty k tomu, co už zmínil. Klade otázky, na které neumí odpovědět (např. proč by měly být webové texty tématem knihy) a snaží se, seč může, zaujmout jako autor a člověk. Jako pěst na oku bolí během dalších kapitol klišé typu nerozlučitelnost zákazníka a produktu jako jing a jang, nesmyslná zmínka o Janu Ámosu Komenském nebo odkázání na velké mistry 19. století. Vrcholem je zneužití příkladu jednoho z nejkouzelnějších momentů z Malého prince k prodejním účelům!

Snad kdyby si autor stanovil cíl úvodu a první kapitoly a seškrtal je z dvaceti stran na strany dvě, copywriter samouk by při nejlepším kapitolu nepřeskočil, při nejhorším nezavřel knihu. Mohl by si i bez archeologických dovedností uvědomit rozdíl mezi webovým a prodejním textem, pochopil by snáz váhu stanovení cíle textu při budování osobní identity sebe i firmy nebo by ocenil podstatu příběhu klienta a jeho produktu na příkladu Tomáše Březiny.

Přitom z jeho internetových stránek víme, že umí být vtipný a vidět věci s nadhledem, ale čtenář knihy si toho může všimnout až na straně 90: „Copywriting není poezie. Ani filozofie, ani kvantová fyzika, ani medicína. Nespasí svět, nenasytí hladové, nevyléčí nemocné. Není to umění a není to ani vrcholový sport. V zimě vás nezahřeje, ve tmě vám neposvítí. Není to prostě nic zásadního. Nic, kvůli čemu by se vraždilo, válčilo nebo na co by se daly balit holky. Vzato kolem a kolem zůstává jedinou výhodou copywritingu to, že doslova milionům lidí po celém světě pomáhá získat zákazníky pro jejich produkty a služby.“  (str. 90)

Naštěstí od druhé kapitoly přestává Pavel Šenkapoun působit roztěkaně a ukazuje, že svému oboru rozumí a za čtyři roky nabral mnoho zkušeností, o které se s námi chce podělit. Konečně se dočkáme praktických a jasných tipů a návodů, chaos ustoupí přehlednosti. Podkapitoly dávají náhle smysl a dozvíme se opravdu to, co hlásá jejich název. Můžeme se například dozvědět jak a proč poznat svého klienta i jeho zákazníka, jak přenést prodejní taktiky z kamenné prodejny na webovou stránku, z čeho se taková webová stránka vlastně skládá a jaké mají jednotlivé části psychologický účinek na potenciálního zákazníka. Autor nás zavádí do oblastí, o kterých by si samouk nemusel myslet, že jsou pro samotný copywriting důležité, a přitom jsou podstatné. Autor na příkladu větších firem ukazuje, co funguje a co nefunguje v praxi. Detailně rozebírá tvorbu sloganů a účinky jejich rytmu, kdy se nejvýrazněji projeví, že je vystudovaný bohemista. K samotnému psaní textů se dostává až v páté kapitole, ale my už chápeme proč.

Pokud bychom si sami měli zodpovědět otázku, zda má smysl vydávat knihu o webových textech – zde opravdu nehraje roli, zda je to e-kniha nebo kniha –, Pavel Šenkapoun nás přesvědčil, že ano. Vyplatí se mít u sebe shrnutí všech podstatných složek tvorby webového obsahu, které bychom na internetu našli roztroušeně. Na druhou stranu musí přijít i rozčarování a nedůvěra. Nakolik může psát opravdu každý, jak autor tvrdí, když on sám se po několikaletých zkušenostech (jak často zdůrazňuje) dopustil na poli dvaceti stran i v průběhu celé knihy tolika základních chyb copywritingu, před kterými varuje? Že by u psaní knihy neplatily? To nejspíš ne.

Webcopywriting pro samouky
Autor Pavel Šenkapoun
Nakladatelství Zoner Press
Místo vydání Brno
Rok vydání 2015
Vydání 1.
Počet stran 208
ISBN/EAN 978-80-7413-176-9
Ediční řada Encyklopedie Zoner Press

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Komentáře   

 
Pavel Šenkapoun
+1 Odp.: Proč by měly být webové texty tématem knihy?Pavel Šenkapoun 2016-04-05 18:01
Díky za recenzi! Dovolil jsem si na několik autorčiných tvrzení reagovat na Facebooku: https://www.facebook.com/NejlepsiCopywriter/
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení